Klíčové body Námořní gigant varuje před extrémním tlakem na náklady, drahá ropa může měsíčně odčerpat až půl miliardy dolarů. Zablokování klíčových obchodních tras vyvolává obavy z destrukce spotřebitelské poptávky a opětovného růstu inflace. Tržby společnosti v prvním čtvrtletí překonaly očekávání trhu, akcie však reagovaly poklesem kvůli přetrvávající geopolitické nejistotě.   Geopolitická bouře přepisuje pravidla globálního obchodu Americko-íránský konflikt zafungoval jako nekompromisní budíček pro celý globální obchodní systém. Generální ředitel společnosti A.P. Møller - Mærsk A/S (AMKBY) Vincent Clerc v rozhovoru pro stanici CNBC důrazně varoval, že současná geopolitická situace představuje fundamentální hrozbu. Podle jeho slov se reálné dopady tohoto napětí v nadcházejících měsících ještě výrazně zhorší a zasáhnou celý dodavatelský řetězec. Během svého vystoupení v pořadu „Squawk Box Europe“, které následovalo bezprostředně po zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí, Clerc upozornil na extrémní nákladové tlaky. Tyto zvýšené výdaje bude logistický gigant nevyhnutelně muset přenést na své koncové zákazníky. Námořní přeprava je vysoce energeticky náročným odvětvím, což v současné situaci vytváří zcela nový soubor bezprecedentních okolností. Tato nová realita bude mít podle vedení společnosti naprosto zásadní vliv na hospodaření ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku. Náklady na ropu prudce vzrostly v přímé úměře s tím, jak na Blízkém východě zintenzivnily válečné operace. Přetrvávající nejistota kolem uzavření klíčového Hormuzského průlivu navíc udržuje ceny energií na znepokojivě vysokých úrovních. Tento cenový šok na energetických trzích logicky přiživuje globální obavy z toho, že inflace v mnoha světových ekonomikách dostane nový impuls k růstu. Pokud se totiž cena ropy udrží v sousedství hranice 100 dolarů za barel, bude to pro námořní přepravce znamenat dodatečné náklady ve výši přibližně 500 milionů dolarů každý měsíc. Takto masivní finanční zátěž již nelze absorbovat interními úsporami. Zdroj: Shutterstock Zablokované tepny a obavy z destrukce poptávky Přestože existují určité limity pro snižování vnitřních nákladů, společnost je nucena přistoupit k razantnímu kroku a přenést toto břemeno na klienty. Clerc otevřeně přiznal, že nárůst výdajů je natolik masivní, že jej firma zkrátka nedokáže nést na vlastních bedrech. Tento krok však otevírá složité otázky ohledně toho, jak dlouho dokáže lodní průmysl a samotná spotřeba zůstat vůči těmto šokům odolná. Během čtvrtečního obchodování sice globální benchmark Brent Crude (BZ=F) zaznamenal pokles o 2,2 procenta na hodnotu 93,01 dolaru za barel, nicméně tento pohyb byl tažen pouze křehkými nadějemi na blížící se mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Jakmile se tyto zvýšené náklady začnou propisovat až ke koncovému spotřebiteli, vyvstává reálné riziko takzvané destrukce poptávky. Vedení společnosti velmi pečlivě sleduje, zda se případný útlum na úrovni spotřebitelů nerozezní celým dodavatelským řetězcem a nepřinese výrazně slabší poptávku ve druhé polovině roku. Takový scénář by náhle změnil celou rovnici toho, jak současná krize dopadne na globální logistiku. Přibližně týden po vypuknutí konfliktu s Íránem již firma musela z bezpečnostních důvodů pozastavit dvě klíčové trasy spojující Blízký východ s Asií a Evropou. Od 28. února, kdy konflikt propukl naplno, zůstává Hormuzský průliv – vodní cesta naprosto kritická pro komerční lodní dopravu – v podstatě uzavřen. Současná situace je charakterizována pouze velmi křehkými příměřími v Íránu a Libanonu, přičemž diplomatická jednání postupují frustrujícím způsobem pomalu. Provoz v průlivu se ocitl na bodu mrazu, což již nyní viditelně zhoršuje náladu na trhu a sráží spotřebitelskou důvěru. Zdroj: Shutterstock Finanční odolnost tváří v tvář strukturálním hrozbám Dánský logistický kolos, který je na finančních trzích tradičně vnímán jako spolehlivý barometr zdraví globálního obchodu, reportoval za první tři měsíce letošního roku základní zisk před úroky, daněmi a odpisy (EBITDA) ve výši 1,75 miliardy dolarů. To sice představuje výrazný 35procentní propad oproti stejnému období loňského roku, nicméně výsledek přesně odpovídal konsenzuálním odhadům sestaveným společností LSEG. Celkové tržby zaznamenaly meziroční pokles o 2,6 procenta na úroveň 13 miliard dolarů. I přes tento pokles však společnost dokázala pohodlně překonat tržní očekávání, která byla nastavena na 12,5 miliardy dolarů. Tento hospodářský útlum byl tažen především enormním tlakem na oceánskou divizi, která doplácí na kombinaci nižších sazeb za přepravu a vyšších nákladů spojených s rostoucími objemy. Akcie na tyto zprávy reagovaly poklesem o 2,9 procenta. Navzdory turbulencím ponechal přepravní gigant svůj celoroční výhled zcela beze změny. Nadále tak očekává, že v roce 2026 dosáhne růstu základního zisku EBITDA v rozmezí 4,5 až 7 procent. Tato prognóza v sobě již zohledňuje strukturální nadbytek kapacity v odvětví, který je způsoben dodávkami nových plavidel, a počítá s různými scénáři ohledně načasování opětovného otevření Rudého moře a Hormuzského průlivu v průběhu tohoto roku. Společnost odhaduje, že pokud se ceny ropy udrží v pásmu 90 až 100 dolarů za barel až do roku 2026 a konflikt se podaří v dohledné době vyřešit, globální poptávka po kontejnerech by mohla vzrůst o 2 až 4 procenta. Rovnováha rizik je však podle analytiků firmy vychýlena směrem dolů a nelze vyloučit ani mnohem nepříznivější vývoj. Po nedávném zavedení amerických dovozních cel představuje současný konflikt další důrazný signál k nasazení nových nástrojů pro zajištění odolnějších dodavatelských řetězců.