Prezident OpenAI Greg Brockman u soudu popřel dohody o firemní struktuře a odhalil tajné využívání zaměstnanců pro vývoj autonomního řízení v Tesle. Svědectví odkrylo Muskův záchvat vzteku při vyjednávání o podílech v roce 2017, což předcházelo jeho odchodu a vzniku ziskové odnože. Obhajoba tvrdě zpochybnila Brockmanovy osobní finanční motivace a poukázala na jeho třicetimiliardový podíl, který odmítl věnovat původní neziskové organizaci.   Rozklad Muskova narativu a skrytá práce pro automobilku Druhý týden ostře sledovaného soudního sporu mezi Elonem Muskem a vedením společnosti OpenAI přinesl na půdě federálního soudu v kalifornském Oaklandu zásadní zvraty. Prezident a spoluzakladatel startupu Greg Brockman během svého dvoudenního svědectví systematicky rozkládal narativ, který Musk prezentoval v úvodních fázích procesu. Miliardář před dvěma lety zažaloval OpenAI, Brockmana a výkonného ředitele Sama Altmana s tvrzením, že porušili svůj původní závazek udržet společnost striktně v neziskovém režimu. Musk je dokonce opakovaně obvinil z pokusu o „krádež charitativní organizace“. Brockman však pod přísahou kategoricky popřel, že by ohledně korporátní struktury padly jakékoliv závazné sliby. „Tato entita nadále zůstává neziskovou organizací,“ zdůraznil Brockman s odkazem na nadaci, která nad celým ekosystémem drží dohled, a dodal, že jde o nejlépe financovanou neziskovku na světě. Jeho výpověď však záhy nabrala mnohem osobnější směr, když odkryl zákulisní praktiky z raných let fungování podniku. Soudní síň si vyslechla šokující tvrzení, že Musk v roce 2017 tajně využíval několik kmenových zaměstnanců OpenAI k bezplatné práci pro svůj vlastní byznys. Společnost Tesla (TSLA) v té době procházela složitou fází vývoje, a experti z OpenAI byli nasazeni do týmu Autopilot, aby pomohli kompletně přepracovat přístup k technologii autonomního řízení. Zatímco Musk minulý týden tvrdil, že jeho čas, peníze a zdroje byly pro úspěch startupu klíčové a pomohly přilákat ty nejlepší talenty, Brockman nabídl diametrálně odlišný pohled. Připustil sice, že Muskova aura pomohla některé experty přesvědčit, pro mnohé však představoval extrémně polarizující postavu, která je od spolupráce spíše odrazovala. Příkladem kontroverzních personálních tahů byl i přechod špičkového výzkumníka Andreje Karpathyho do Tesly. Ačkoliv Musk tvrdil, že Karpathy plánoval OpenAI opustit tak jako tak, Brockman vypověděl, že za ním Musk po tomto kroku přišel s omluvou a přiznáním. Do té doby nikdo z vedení startupu netušil, že by Karpathy zvažoval odchod. Jelikož byl navíc Musk pro běžné schůzky jen stěží dostupný, musel se Brockman často spoléhat na prostředníky, mezi něž patřil Sam Teller či tehdejší členka správní rady Shivon Zilis. Posedlost absolutní kontrolou a záchvaty vzteku Klíčovým bodem sporu zůstává otázka kontroly a transformace původní vize. Kolem roku 2017 začala trojice Musk, Altman a Brockman intenzivně debatovat o dalším směřování a zvažovala vytvoření ziskové dceřiné společnosti, v níž by Musk držel majetkový podíl. Tyto diskuze však odhalily hluboké trhliny ve vzájemných vztazích. Když se jednání stočilo na konkrétní rozdělení podílů, Muskova reakce byla podle Brockmana extrémně výbušná. „Něco se v něm zlomilo. Dalo se to vycítit. Byl rozzlobený, byl naštvaný,“ popsal Brockman dusnou atmosféru. Situace vyeskalovala natolik, že Musk během osobní schůzky strhl ze zdi obraz vozu Model 3 a začal se sápat k odchodu. Předtím než místnost opustil, se údajně otočil a agresivně se dožadoval odpovědi, kdy Brockman a ostatní spoluzakladatelé firmu opustí. Brockman soudu přiznal, že v daný moment pociťoval reálný strach z fyzického napadení. Musk následně v roce 2018 správní radu opustil a zisková odnož vznikla až po jeho definitivním odchodu. Právníci OpenAI se během výslechu zaměřili na motivaci, proč miliardář tolik bažil po absolutní moci nad startupem. Brockman vysvětlil, že Musk měl panický strach ze ztráty vlivu na základě svých předchozích podnikatelských zkušeností. Absence kontroly mu údajně způsobila vážné problémy v projektu Zip2 a u společnosti SolarCity musel zachraňovat své bratrance, protože situaci neměli pevně v rukou. Automobilka Tesla nakonec upadající solární byznys jeho bratranců převzala v roce 2016 za 2,6 miliardy dolarů. Dalším, poměrně bizarním důvodem pro ovládnutí OpenAI, měla být Muskova vesmírná vize. Podle Brockmana chtěl miliardář využít potenciální zisky z umělé inteligence k financování výstavby „města na Marsu“. Náklady na tento gargantuovský projekt tehdy odhadoval na astronomických 80 miliard dolarů. Stojí za zmínku, že vesmírná společnost SpaceX, pod kterou dnes spadá i Muskův konkurenční AI projekt xAI, nyní cílí na primární úpis akcií v roce 2026, od kterého si slibuje zisk kapitálu ve výši 75 miliard dolarů. Co se týče Muskova tvrzení, že OpenAI měla být od počátku plně open-source, Brockman to rázně odmítl s tím, že toto téma nebylo nikdy reálně na stole. Miliardové ambice a tvrdý střet s obhajobou Závěr dvoudenního svědectví se nesl ve znamení drtivého křížového výslechu ze strany Muskova právníka Stevena Mola. Ten strategicky přesunul pozornost od technologických vizí k osobním finančním ambicím prezidenta OpenAI. Hlavním terčem se stal Brockmanův současný akciový podíl v ziskové odnoži společnosti. Hodnota tohoto podílu se dnes odhaduje na závratných 30 miliard dolarů. Molo před porotou opakovaně zdůrazňoval propastný rozdíl mezi Brockmanovým osobním bohatstvím a jeho reálným finančním přispěním samotné nadaci. Upozornil na fakt, že prezident OpenAI nikdy nedodržel svůj dřívější slib, podle kterého měl neziskové organizaci darovat 100 tisíc dolarů. „Nakonec jsem ten dar neposkytl, to je pravda,“ musel Brockman pod tlakem přiznat přímo ze svědecké lavice. Obhajoba následně vytáhla těžký kalibr v podobě Brockmanova osobního deníku, do kterého si zaznamenával klíčové životní a profesní události. Jeden ze zápisků z roku 2017 obsahoval sugestivní otázku týkající se cesty k první miliardě dolarů. Tento detail umožnil Molovi zpochybnit Brockmanovu integritu a položit zásadní otázku, zda byl skutečně motivován financováním neziskové vize, nebo spíše vidinou vlastního obohacení. Brockman se bránil tvrzením, že mise OpenAI byla vždy jeho primární motivací a spravedlivé ohodnocení za zakladatelskou činnost představovalo až sekundární zájem. Zároveň vypověděl, že by byl „spokojený“ i s akciemi v hodnotě jedné miliardy dolarů. Molo se tohoto nešťastně zvoleného slova okamžitě chytil a začal na Brockmana tvrdě tlačit. Zeptal se ho, proč tedy zbylých 29 miliard dolarů ze svého podílu nevrátil zpět neziskové nadaci. Na tuto přímou otázku nedokázal prezident startupu najít žádnou přesvědčivou odpověď. Soudní proces, který odkrývá nejhlubší tajemství vzniku lídra na poli umělé inteligence, bude pokračovat ve středu ráno. Na lavici svědků by měla usednout bývalá členka správní rady OpenAI Shivon Zilis, která je zároveň matkou čtyř Muskových dětí, což slibuje další třaskavá odhalení z nitra technologického giganta.