Donald Trump pohrozil uvalením 100% cel na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb pro americké firmy. Digitální daně primárně cílí na největší americké technologické korporace, což bývalý prezident považuje za nespravedlivý útok na trh. Okamžité zavedení plošných tarifů naráží na dřívější verdikt Nejvyššího soudu a časová omezení amerického obchodního zákona.   Radikální ultimátum pro obchodní partnery Bývalý americký prezident Donald Trump v pátek vyslal nekompromisní vzkaz mezinárodnímu společenství a pohrozil uvalením drakonických, stoprocentních cel na veškeré zboží pocházející ze zemí, které se rozhodnou aplikovat daň z digitálních služeb na americké korporace. Ve svém prohlášení na platformě Truth Social zdůraznil, že toto radikální celní opatření bezpodmínečně nahradí jakékoliv existující obchodní dohody s dotčenými státy. Podle jeho slov nezáleží na tom, zda jsou tyto mezinárodní pakty již plně implementovány, čerstvě podepsány, nebo se nacházejí teprve ve fázi přípravných jednání. Trump dále ostře dodal, že pokud budou cizí státy nadále pokračovat ve svých plánech na zdanění digitálního prostoru, zmíněná cla budou uvalena s okamžitou platností. Cílem těchto specifických digitálních daní jsou totiž zpravidla ty největší a nejvíce etablované technologické společnosti na světě. Mezi hlavní terče podobných odvodů patří především americké giganty jako společnost Meta Platforms (META) , dále holding Alphabet (GOOGL) a v neposlední řadě také e-commerce lídr Amazon (AMZN) . Architektura těchto fiskálních odvodů je mezinárodně koncipována tak, aby dopadala výhradně na globální hegemonii v technologickém sektoru. Vzhledem k tomu, že absolutní špičku tohoto odvětví tvoří právě firmy se sídlem ve Spojených státech amerických, vnímá Trump tyto kroky jako cílený, systematický a hluboce nespravedlivý útok na americké ekonomické zájmy. Evropa na mušce a kanadský precedent V současné době již více než desítka států po celém světě určitou formu daně z digitálních služeb aktivně zavedla a aplikuje ji v praxi. V pátečním odpoledním příspěvku se však Trump explicitně zaměřil na „četné evropské země“, které podle jeho slov zavedení těchto kontroverzních odvodů teprve aktuálně zvažují nebo připravují. Není to přitom poprvé, co bývalý šéf Bílého domu slíbil tvrdou odvetu proti státům, jež se snaží zdanit americké technologické lídry. Jeho rétorika dlouhodobě staví na přesvědčení, že zahraniční vlády neoprávněně zneužívají dominantního postavení amerických firem k plnění vlastních státních pokladen. Jasným důkazem tohoto nekompromisního vyjednávacího přístupu je diplomatická roztržka z loňského roku. Trump tehdy neváhal a pohrozil, že okamžitě ukončí veškerá probíhající obchodní jednání s Kanadou kvůli jejímu vlastnímu navrhovanému modelu digitální daně. Kanadská vláda v Ottawě se pod tíhou hrozícího kolapsu vzájemného obchodu nakonec rozhodla kontroverzní poplatek zcela zrušit. K tomuto strategickému ústupku navíc došlo pouhých několik okamžiků předtím, než měl nový daňový zákon oficiálně vstoupit v platnost. Právní překážky a limity prezidentských pravomocí Přestože jsou politická prohlášení o stoprocentních přirážkách mimořádně úderná, zůstává zcela nejasné, jaký konkrétní zákon by Trumpovi poskytl pravomoc k okamžitému uvalení takto masivních cel na individuálně vybrané země. Realizace podobného kroku by totiž nevyhnutelně narazila na složitou síť americké legislativy. V minulosti již Nejvyšší soud Spojených států amerických zasáhl a zrušil Trumpova takzvaná „reciproční“ cla. Tato ambiciózní iniciativa měla původně za cíl uvalit individualizované celní sazby na téměř každou zemi, se kterou Spojené státy udržují obchodní styky. Soud jasně konstatoval, že Zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) neopravňuje prezidentskou administrativu k tomu, aby jednostranně a bez parlamentní kontroly zaváděla takto rozsáhlá globální cla. Tento verdikt tak představuje zásadní mantinel pro jakékoliv budoucí snahy o obcházení standardních legislativních procesů. Pouhých několik hodin po této drtivé právní porážce u Nejvyššího soudu však Trump oznámil alternativní postup. Ve snaze udržet si obchodní páky podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil nové, plošné desetiprocentní clo na základě sekce 122 amerického obchodního zákona z roku 1974. I tento strategický legislativní manévr má ovšem svá striktní a nepřekročitelná omezení. Cla vytvořená na základě tohoto konkrétního statutu mohou zůstat v platnosti po dobu maximálně 150 dnů. Jakékoliv prodloužení tohoto časového rámce by následně vyžadovalo explicitní schválení ze strany amerického Kongresu.