Internet vznikl díky desítkám vědců, ne jedné konkrétní osobě
První koncepty sítí se objevily už ve 30. a 40. letech
Klíčový byl ARPANET, spuštěný v roce 1969 americkým ministerstvem obrany
První zpráva „LOGIN“ se nepodařila odeslat celá, síť spadla po „LO“
června roku 1989 proběhlo ve slavné švýcarské laboratoři CERN finální schválení vynálezu internetu. I když je za měsíc internetu mezinárodně označován březen, právě v tento den v roce 1989 nastal pro inovativní informační síť zlom, který umožnil její masivní rozšíření do celého světa. Internet změnil svět – a díky němu je tady i Burzovní svět.
V tento den v roce 1989 dostal Sir Tim Berners-Lee od švýcarského CERNu schválení svého návrhu systému pro správu informací, z něhož se později vyvine World Wide Web. Tak se v podstatě rodí internet.
Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den samozřejmě připadá ještě o mnoho více:
313 – Milánský edikt, vydaný Konstantinem Velikým a spoluvladařem Valeriem Liciniem, zaručující náboženskou svobodu v celé říši Římské, je vyhlášen v Nicomedii
1381 – Během anglického rolnického povstání vtrhli rolničtí povstalci, vedení Watem Tylerem, do Londýna
1625 – Anglický král Karel I. Stuart si bere v Canterbury francouzskou katolickou princeznu Henriettu Marii.
1774 – Rhode Island se stal první britskou kolonií v Severní Americe, jež zakázala dovoz otroků.
1855 – Premiéra dvacáté Verdiho opery Sicilské nešpory v Paříži
1878 – Započal Berlínský kongres, který řešil uspořádání na Balkáně po Rusko-turecké válce.
1898 – Vydělením ze Severozápadních teritorií vzniklo teritorium Yukon s hlavním městem Dawson.
1911 – Stravinského balet Petruška má premiéru v Paříži
1919 – Maďarsko-československá válka: československé jednotky zvítězily v bitvě o Zvolen.
1934 – Adolf Hitler a Benito Mussolini se setkali v Benátkách v Itálii.
1974 – Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo zahájeno mistrovství světa ve fotbale.
1995 – Francouzský prezident Jacques Chirac oznámil opětovné zahájení testů jaderných zbraní na Francouzské Polynésii.
A nyní se už klasicky přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1884 – Na Coney Islandu v Brooklynu v New Yorku byla otevřena první speciálně postavená horská dráha Switchback Railway, která znamenala počátek průmyslu zábavních parků.
1933 – Ve Spojených státech byl podepsán Glass-Steagallův zákon, který oddělil komerční bankovnictví od investičního a měl zabránit dalšímu krachu na burze.
1983 – Pioneer 10, kosmická sonda vypuštěná NASA, se stala prvním člověkem vyrobeným objektem, který opustil centrální část sluneční soustavy. Tento úspěch měl vědecký a technologický význam pro výzkum vesmíru a satelitní komunikaci.
Internet má za sebou svůj první rok
Jak se dalo očekávat u tak rozsáhlé a neustále se měnící technologie, vynález internetu nelze připsat jediné osobě. Na internetu se podílely desítky průkopnických vědců, programátorů a inženýrů, kteří vyvíjeli nové funkce a technologie, jež se nakonec spojily v „informační superdálnici“, jak ji známe dnes.
Mnozí vědci již dlouho předtím, než existovala technologie pro skutečné vybudování internetu, předpokládali existenci celosvětových informačních sítí. Nikola Tesla si na počátku 20. století pohrával s myšlenkou tzv. světového bezdrátového systému a vizionáři jako Paul Otlet a Vannevar Bush ve 30. a 40. letech 20. století vymýšleli mechanizované systémy pro ukládání knih a médií s možností vyhledávání.
Přesto se první praktická schémata internetu objevila až počátkem 60. let, kdy J. C. R. Licklider z MIT zpopularizoval myšlenku sítě počítačů. Krátce poté vyvinuli počítačoví vědci koncept „přepínání paketů“, metodu efektivního přenosu elektronických dat, která se později stala jedním z hlavních stavebních kamenů internetu.
Zdroj: BurzovníSvět.cz
První funkční prototyp internetu vznikl koncem 60. let 20. století vytvořením sítě ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network). ARPANET, původně financovaný americkým ministerstvem obrany, využíval přepínání paketů, aby umožnil komunikaci více počítačů v rámci jedné sítě.
Dne 29. října 1969 síť ARPAnet doručila svou první zprávu: komunikaci „uzel-uzel“ z jednoho počítače na druhý. (První počítač byl umístěn ve výzkumné laboratoři na Kalifornské univerzitě a druhý ve Stanfordu; každý z nich byl velký jako malý dům.) Zpráva – „LOGIN“ (přihlaste se) – byla krátká a jednoduchá, ale i tak způsobila kolaps začínající sítě ARPA: Stanfordský počítač přijal pouze první dvě písmena zprávy.
Technologie se dále rozvíjela v 70. letech poté, co vědci Robert Kahn a Vinton Cerf vyvinuli Transmission Control Protocol a Internet Protocol neboli TCP/IP, komunikační model, který stanovil standardy pro přenos dat mezi více sítěmi.
ARPANET přijal protokol TCP/IP 1. ledna 1983 a na jeho základě začali vědci sestavovat „síť sítí“, která se stala moderním internetem. Online svět pak získal rozpoznatelnější podobu v roce 1990, kdy počítačový vědec Tim Berners-Lee vynalezl World Wide Web. Ačkoli se často zaměňuje se samotným internetem, web je ve skutečnosti jen nejběžnějším prostředkem přístupu k datům online v podobě webových stránek a hypertextových odkazů.
Zdroj: Unsplash
Web pomohl zpopularizovat internet mezi veřejností a posloužil jako zásadní krok při vývoji obrovské zásobárny informací, ke kterým dnes většina z nás denně přistupuje.
Důležité informace
Upozornění pro uživatele
Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách
Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných
zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem
poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.
Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a
vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení,
investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji
konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy
nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době
jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.
Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota
investic může růst i klesat a návratnost investované částky není
zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před
přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit
vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku,
případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních
služeb.
Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na
základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.
Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory
jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.
Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu
bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem
Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních
službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování
osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou
uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových
stránkách.
U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých
zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují
uvedené tržní údaje.
13. června roku 1989 proběhlo ve slavné švýcarské laboratoři CERN finální schválení vynálezu internetu. I když je za měsíc internetu mezinárodně označován březen, právě v tento den v roce 1989 nastal pro inovativní informační síť zlom, který umožnil její masivní rozšíření do celého světa. Internet změnil svět – a díky němu je tady i Burzovní svět.
V tento den v roce 1989 dostal Sir Tim Berners-Lee od švýcarského CERNu schválení svého návrhu systému pro správu informací, z něhož se později vyvine World Wide Web. Tak se v podstatě rodí internet.
Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den samozřejmě připadá ještě o mnoho více:
313 – Milánský edikt, vydaný Konstantinem Velikým a spoluvladařem Valeriem Liciniem, zaručující náboženskou svobodu v celé říši Římské, je vyhlášen v Nicomedii
1381 – Během anglického rolnického povstání vtrhli rolničtí povstalci, vedení Watem Tylerem, do Londýna
1625 – Anglický král Karel I. Stuart si bere v Canterbury francouzskou katolickou princeznu Henriettu Marii.
1774 – Rhode Island se stal první britskou kolonií v Severní Americe, jež zakázala dovoz otroků.
1855 – Premiéra dvacáté Verdiho opery Sicilské nešpory v Paříži
1878 – Započal Berlínský kongres, který řešil uspořádání na Balkáně po Rusko-turecké válce.
1898 – Vydělením ze Severozápadních teritorií vzniklo teritorium Yukon s hlavním městem Dawson.
1911 – Stravinského balet Petruška má premiéru v Paříži
1919 – Maďarsko-československá válka: československé jednotky zvítězily v bitvě o Zvolen.
1934 – Adolf Hitler a Benito Mussolini se setkali v Benátkách v Itálii.
1974 – Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo zahájeno mistrovství světa ve fotbale.
1995 – Francouzský prezident Jacques Chirac oznámil opětovné zahájení testů jaderných zbraní na Francouzské Polynésii.
A nyní se už klasicky přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1884 – Na Coney Islandu v Brooklynu v New Yorku byla otevřena první speciálně postavená horská dráha Switchback Railway, která znamenala počátek průmyslu zábavních parků.
1933 – Ve Spojených státech byl podepsán Glass-Steagallův zákon, který oddělil komerční bankovnictví od investičního a měl zabránit dalšímu krachu na burze.
1983 – Pioneer 10, kosmická sonda vypuštěná NASA, se stala prvním člověkem vyrobeným objektem, který opustil centrální část sluneční soustavy. Tento úspěch měl vědecký a technologický význam pro výzkum vesmíru a satelitní komunikaci.
Internet má za sebou svůj první rok
Jak se dalo očekávat u tak rozsáhlé a neustále se měnící technologie, vynález internetu nelze připsat jediné osobě. Na internetu se podílely desítky průkopnických vědců, programátorů a inženýrů, kteří vyvíjeli nové funkce a technologie, jež se nakonec spojily v „informační superdálnici“, jak ji známe dnes.
Mnozí vědci již dlouho předtím, než existovala technologie pro skutečné vybudování internetu, předpokládali existenci celosvětových informačních sítí. Nikola Tesla si na počátku 20. století pohrával s myšlenkou tzv. světového bezdrátového systému a vizionáři jako Paul Otlet a Vannevar Bush ve 30. a 40. letech 20. století vymýšleli mechanizované systémy pro ukládání knih a médií s možností vyhledávání.
Přesto se první praktická schémata internetu objevila až počátkem 60. let, kdy J. C. R. Licklider z MIT zpopularizoval myšlenku sítě počítačů. Krátce poté vyvinuli počítačoví vědci koncept „přepínání paketů“, metodu efektivního přenosu elektronických dat, která se později stala jedním z hlavních stavebních kamenů internetu.
První funkční prototyp internetu vznikl koncem 60. let 20. století vytvořením sítě ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network). ARPANET, původně financovaný americkým ministerstvem obrany, využíval přepínání paketů, aby umožnil komunikaci více počítačů v rámci jedné sítě.
Dne 29. října 1969 síť ARPAnet doručila svou první zprávu: komunikaci „uzel-uzel“ z jednoho počítače na druhý. (První počítač byl umístěn ve výzkumné laboratoři na Kalifornské univerzitě a druhý ve Stanfordu; každý z nich byl velký jako malý dům.) Zpráva – „LOGIN“ (přihlaste se) – byla krátká a jednoduchá, ale i tak způsobila kolaps začínající sítě ARPA: Stanfordský počítač přijal pouze první dvě písmena zprávy.
Technologie se dále rozvíjela v 70. letech poté, co vědci Robert Kahn a Vinton Cerf vyvinuli Transmission Control Protocol a Internet Protocol neboli TCP/IP, komunikační model, který stanovil standardy pro přenos dat mezi více sítěmi.
ARPANET přijal protokol TCP/IP 1. ledna 1983 a na jeho základě začali vědci sestavovat „síť sítí“, která se stala moderním internetem. Online svět pak získal rozpoznatelnější podobu v roce 1990, kdy počítačový vědec Tim Berners-Lee vynalezl World Wide Web. Ačkoli se často zaměňuje se samotným internetem, web je ve skutečnosti jen nejběžnějším prostředkem přístupu k datům online v podobě webových stránek a hypertextových odkazů.
Web pomohl zpopularizovat internet mezi veřejností a posloužil jako zásadní krok při vývoji obrovské zásobárny informací, ke kterým dnes většina z nás denně přistupuje.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Akcie zůstávají v tříměsíčním pásmu Akcie společnosti Nvidia (NVDA) ve čtvrtečním dopoledním obchodování posilovaly o 2,1 procenta na 218,48 dolaru....