Americké tržní indexy figurují v titulcích na Burzovním světě každý den. Proto si myslíme, že by bylo fajn si jeden z nich představit trochu podrobněji. Podíváme se na jeho historii a hlavní charakteristiky. 17. června roku 1994 akciový index Dow Jones Industrial Average (^DJI) poprvé překročil hranici 4 000 bodů, což bylo jednou z definitivních předzvěstí silného výkonu americké ekonomiky v 90. letech. Tento index je jedním z pilířů světového akciového trhu – a jeho stav do velké míry odráží zdraví světové ekonomiky. Právě na historii tohoto indexu se dnes podíváme blíže. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den samozřejmě připadá ještě o mnoho více: 1565 – Velké obležení Malty: Při obléhání St. Elmo byl smrtelně raněn Turgut Reis. 1826 – Sultán Mahmut II. vydal dekret o zrušení janičářského sboru. 1940 – Pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko byly anektovány Sovětským svazem. 1944 – Island vyhlásil nezávislost na Dánsku a stal se republikou. 1963 – Nejvyšší soud USA rozhodl, že zákon vyžadující modlitbu před vyučováním ve státních školách je protiústavní a nemůže být vyžadován. A nyní se už klasicky přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1885 – Socha svobody připlula do New Yorku. 1953 – Povstání dělníků v NDR. 1994 – Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) byla oznámena jako společný projekt NASA, Roskosmosu a dalších mezinárodních vesmírných agentur. Od té doby se ISS stala symbolem mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu vesmíru. 2021 – Spojené státy a Evropská unie uzavřely příměří v dlouholetém obchodním sporu mezi společnostmi Airbus a Boeing a pozastavily celní normy na zboží v hodnotě miliard dolarů, například na letadla, víno a lihoviny. Příběh akciového indexu Dow Dow Jones Industrial Average (DJIA) je burzovní index, který sleduje 30 velkých veřejně vlastněných společností typu blue-chip obchodovaných na newyorské burze (NYSE) a Nasdaqu. Index Dow Jones je pojmenován po Charlesi Dowovi, který jej vytvořil v roce 1896 spolu se svým obchodním partnerem Edwardem Jonesem. Tento index, označovaný také jako Dow 30, je považován za ukazatel širší americké ekonomiky. DJIA je po Dow Jones Transportation Average (DJTA) druhým nejstarším indexem amerického trhu. Index DJIA byl navržen tak, aby sloužil jako ukazatel stavu širší americké ekonomiky. Často je označován jednoduše jako Dow a je jedním z nejsledovanějších burzovních indexů na světě. Přestože index Dow zahrnuje celou řadu společností, všechny lze označit za blue-chip společnosti s trvale stabilními zisky. Na počátku 20. století byla výkonnost průmyslových společností obvykle vázána na celkové tempo růstu ekonomiky. To upevnilo vztah mezi výkonností indexu Dow a celkovou ekonomikou. I dnes pro mnoho investorů platí, že silná výkonnost indexu Dow se rovná silné ekonomice, zatímco slabá výkonnost indexu Dow naznačuje zpomalování ekonomiky. S tím, jak se v průběhu času mění ekonomika, mění se i složení indexu. Složka indexu Dow může být vypuštěna, když se společnost stane méně relevantní pro aktuální trendy ekonomiky, aby byla nahrazena novým názvem, který lépe odráží změnu. Společnost může být například z indexu vyřazena, když její tržní kapitalizace klesne z důvodu finančních potíží. Akcie s vyššími cenami akcií mají v indexu větší váhu. Vyšší procentuální posun u složky s vyšší cenou bude mít tedy větší dopad na konečnou vypočtenou hodnotu. Při vzniku indexu Dow vypočítal Charles Dow průměr tak, že sečetl ceny 12 akcií, které jsou jeho součástí, a vydělil je dvanácti. Výsledkem byl jednoduchý průměr. Postupem času docházelo k přidávání a ubírání indexu, které bylo třeba zohlednit, například fúze a rozdělení akcií. V té době již jednoduchý výpočet průměru neměl smysl. Dow Divisor byl vytvořen k řešení problému prostého průměru. Dělitel je předem stanovená konstanta, která se používá k určení účinku jednobodového pohybu kterékoli z přibližně 30 akcií, které tvoří Dow. Vyskytly se případy, kdy bylo třeba změnit dělitel, aby hodnota indexu Dow zůstala konzistentní. Index Dow se nevypočítává pomocí váženého aritmetického průměru a na rozdíl od indexu S&P 500 nepředstavuje tržní kapitalizaci společností, které jsou jeho součástí. Spíše odráží součet ceny jedné akcie všech složek vydělený dělitelem. Pohyb kterékoli ze složek indexu o jeden bod tedy posune index o stejný počet bodů. Mezi největší akcie v tomto indexu dnes patří Apple, Microsoft nebo třeba Visa. A jak už jsme naznačili v úvodu, je to právě tento index, který velkou měrou udává zdraví (nejen) americké ekonomiky.