Severomořský ropný benchmark překonal hranici 93 dolarů za barel v reakci na komplikující se jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Zásadní překážkou zůstává volný průjezd Hormuzským průlivem, kde přetrvávají fyzické útoky na proplouvající komerční plavidla. Analytici z Wall Street varují před oboustrannými riziky, kdy případný pokles čínské poptávky může srazit ceny komodity o deset dolarů níže.   Křehká jednání a oživení ropných trhů Ceny černého zlata se začaly zotavovat ze svého nedávného šestitýdenního minima, a to především kvůli narůstající nejistotě ohledně budoucí mírové dohody, která by měla ukončit probíhající konflikt s Íránem. Ropa Brent (BZ=F) zaznamenala po pátečním uzavření na nejnižších hodnotách od poloviny dubna výrazný nárůst a přiblížila se k hranici 93 dolarů za barel. Podobný vývoj následovala i americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) , jejíž hodnota vystoupala do těsné blízkosti 90 dolarů za barel. Během uplynulého víkendu si zástupci Spojených států a Íránu vyměnili sérii zpráv, v nichž obě strany požadovaly úpravy navrhovaného znění dohody. Tento klíčový dokument by měl prodloužit stávající příměří a především znovu otevřít strategicky nezbytný Hormuzský průliv. V současné chvíli však zůstává vysoce nejasné, zda vyjednávací týmy dosahují jakéhokoliv hmatatelného pokroku, který by trhy dokázal uklidnit. Tato diplomatická patová situace přichází po nedávné vlně optimismu, kdy investoři věřili v brzké dosažení určité formy mírového uspořádání. Očekávání, že by se energetické toky přes Hormuzský průliv mohly brzy obnovit, předtím vyvolalo vůbec první měsíční pokles cen suroviny v tomto roce. Přesto zůstává severomořský benchmark od konce února, kdy konflikt vypukl, v plusu o více než čtvrtinu. Téměř úplné uzavření této klíčové vodní cesty totiž na energetických trzích způsobuje zcela bezprecedentní turbulenci. Nezávislý ekonom pro oblast Blízkého východu a severní Afriky Hamzeh Al Gaaod upozornil, že ani Washington, ani Teherán se nechystají kapitulovat nebo ustupovat ze svých červených linií. Podle jeho slov se budou ceny komodity s největší pravděpodobností i nadále pohybovat v takzvaném „cyklu prohlášení“. Trh bude prudce kolísat mezi optimismem a opatrností přesně podle toho, jaké nové titulky budou plnit přední stránky světových médií. Bývalý prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že jím navrhovaná dohoda jasně stanovuje, že Írán v žádném případě nezíská jadernou zbraň. Trump se k íránské otázce veřejně nevyjadřoval od páteční schůzky v Situation Room v Bílém domě, kde podle svých slov očekával brzké oznámení o prodloužení současného příměří o dalších šedesát dní. V dřívějším příspěvku z téhož dne zopakoval své hlavní požadavky, mezi které patří okamžité pozastavení íránského jaderného programu a plné obnovení statusu průlivu jako svobodné mezinárodní vodní cesty. Polooficiální íránská tisková agentura Tasnim, která udržuje úzké vazby na vlivné Islámské revoluční gardy, v neděli informovala, že obě strany nadále předkládají nové pozměňovací návrhy. Agentura však zároveň varovala, že jak Spojené státy, tak Írán by nakonec mohly tyto změny odmítnout, což by nevyhnutelně vedlo k definitivnímu kolapsu celé dohody. Napětí v Hormuzském průlivu a regionální eskalace Zatímco diplomaté hledají společnou řeč, situace na Blízkém východě se nadále komplikuje. Izrael provedl svůj nejrozsáhlejší vojenský vpád na území Libanonu za poslední čtvrtstoletí. Tato razantní akce přišla v reakci na to, že hnutí Hizballáh, které je považováno za nejmocnějšího regionálního spojence Íránu, zintenzivnilo své útoky na severní oblasti Izraele. Vláda v Tel Avivu přitom není přímým účastníkem probíhajících rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem a vůbec není jasné, zda by souhlasila se zastavením své paralelní války v Libanonu. Napjatá situace panuje také přímo v Perském zálivu. Zhruba čtvrtině velkých neíránských ropných tankerů, které v oblasti uvázly při vypuknutí konfliktu, se podařilo nepozorovaně a velmi pomalu vyklouznout na otevřené moře. Tento postupný únik však neznamená, že je námořní trasa bezpečná. V posledních dnech se terčem útoků stalo hned několik dalších plavidel proplouvajících Hormuzským průlivem. Generální ředitel společnosti Chevron Corp. (CVX) Mike Wirth v pátek zdůraznil, že tato nedávná napadení jasně podtrhují velmi reálná rizika, kterým majitelé lodí a přepravci v současnosti čelí. Fyzické ohrožení námořních tras tak nadále tvoří pevnou bariéru pro jakékoliv výraznější zlevňování klíčové energetické suroviny na světových burzách. Prognózy analytiků a protichůdná tržní rizika Navzdory nedávnému výprodeji se ropa stále obchoduje na poměrně vysokých úrovních. Podle Harise Khurshida, investičního ředitele chicagské společnosti Karobaar Capital LP, tento vývoj jasně naznačuje, že trh zatím do svých cen nezapočítává mír. Spíše se zdá, že investoři pouze oceňují o něco nižší pravděpodobnost toho absolutně nejhoršího možného scénáře, který by znamenal totální destrukci blízkovýchodní ropné infrastruktury. Investiční banka Goldman Sachs Group Inc. (GS) v této souvislosti vidí pro ropné trhy oboustranná rizika. Na jedné straně stojí hrozba výpadků dodávek z Blízkého východu v důsledku íránské války, na straně druhé pak reálné nebezpečí globálního propadu poptávky. Právě tento ostrý střet dvou protichůdných sil bude podle analytiků určovat budoucí cenový vývoj. Banka ve své poznámce z konce května upozornila především na slabá dubnová data o prodejích ropy z Číny a západní Evropy. Tento znatelný útlum poptávky v klíčových ekonomických centrech přidává k prognóze banky riziko poklesu o zhruba 10 dolarů na barel. Goldman Sachs jinak ve svém základním scénáři předpovídá, že by se ceny severomořského benchmarku měly ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku pohybovat v průměru kolem 90 dolarů za barel. Trhy tak zůstávají v napětí a pečlivě vyhodnocují každý nový signál.