První týden přinesl úlevu, ale ne trvalý mír. Memorandum zastavilo otevřené boje mezi USA a Íránem Hormuzský průliv obnovuje provoz jen postupně Írán znovu navyšuje vývoz ropy a očekává ekonomické výhody Jaderné kontroly i Libanon zůstávají hlavními riziky Týden po podpisu memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem je zřejmé především jedno – obě země už spolu otevřeně neválčí. Samotné zastavení bojů představuje významný posun po desetiletích nepřátelství mezi Washingtonem a Teheránem a pravděpodobně zabránilo dalším ztrátám na životech. Dohoda, kterou podepsal americký prezident Donald Trump během jednání ve Francii, obsahuje 14bodový rámec pro budoucí vyjednávání o trvalém míru. Přestože se jedná o důležitý diplomatický krok, zatím nejde o definitivní řešení konfliktu. Spíše vytváří prostor pro další jednání a odkládá nejtěžší politická rozhodnutí na později. Memorandum navíc přečkalo první vlnu kritiky ze strany části amerických zákonodárců, kteří tvrdili, že Spojené státy z dohody nevycházejí dostatečně silné. Přesto se zatím ukazuje, že návrat k otevřenému konfliktu by byl v současné situaci mimořádně nákladný pro obě strany. Americká administrativa si zároveň uvědomuje ekonomické důsledky případné další eskalace. Donald Trump minulý týden připustil, že pokračování války by znamenalo vysoké hospodářské náklady. Ani Írán zatím nemá důvod příměří porušovat, protože okamžitě získává několik významných ekonomických výhod, aniž by musel ustoupit ze svých hlavních vyjednávacích pozic. Oživení dopravy v Hormuzském průlivu přináší úlevu ropnému trhu Jedním z nejvýznamnějších praktických přínosů dohody je postupné obnovení provozu v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější světové námořní trasy pro přepravu ropy. Podle společnosti Kpler zaznamenal průliv ve středu přibližně 70 průjezdů lodí, což představuje více než dvojnásobek oproti předchozímu dni. Přesto se provoz stále nedostal na úroveň před vypuknutím války, kdy průlivem běžně proplouvalo více než 100 plavidel denně. Plná normalizace zatím nenastala. Írán nadále vyžaduje zvláštní povolení pro plavbu severním koridorem přibližně 37 kilometrů širokého průlivu. Situaci navíc komplikují námořní miny, které omezují provoz na jedinou bezpečnou lodní trasu poblíž ománského pobřeží. Napětí přetrvává i nadále. Ve čtvrtek zasáhl podle amerického představitele nákladní loď v průlivu íránský dron, což narušilo evakuaci tisíců námořníků, kteří zůstali uvězněni na lodích v Perském zálivu od začátku konfliktu. Navzdory těmto incidentům znamená rostoucí počet tankerů pozitivní signál pro světový energetický trh. Uzavření Hormuzského průlivu totiž způsobilo mimořádně silný šok na trhu s ropou. JPMorgan (JPM) odhaduje, že přerušení dopravy může svět připravit o rekordních 1,6 miliardy barelů ropy. Výsledkem byl prudký růst cen ropy, pokles zásob i výrazné zhoršení spotřebitelské nálady. Objevily se také obavy z nedostatku ropy ve Spojených státech, což podle Donalda Trumpa mohlo vést až k ekonomické katastrofě. Ani obnovení provozu však všechny problémy okamžitě neřeší. Současná dohoda umožňuje lodím průjezd bez poplatků pouze po dobu 60 dnů od podpisu memoranda. Po uplynutí této lhůty může Írán společně s Ománem znovu zavést tranzitní poplatky, které se v minulosti pohybovaly kolem jednoho až dvou dolarů za barel. To by Teheránu mohlo přinášet miliony dolarů denně. Írán znovu vyváží ropu a usiluje o širší ekonomické výhody Obnovení provozu v Hormuzském průlivu přináší výhodu nejen světovým trhům, ale také samotnému Íránu. Země totiž může opět vyvážet svou ropu. Situace se navíc změnila oproti období před válkou. Po rozhodnutí amerického ministerstva financí o zrušení sankcí může Írán prodávat ropu výrazně širšímu okruhu odběratelů. To vyvolává obavy části kritiků, podle nichž by nové příjmy mohly být využity na obnovu armády, doplnění zásob dronů a raket nebo posílení spojeneckých ozbrojených skupin, mezi které patří například Hizballáh nebo hútijští povstalci v Jemenu. První dodávky ropy už byly obnoveny. Společnost TankerTrackers uvádí, že Írán krátce po ukončení americké námořní blokády vyvezl přes Hormuzský průliv 3,8 milionu barelů ropy. Aktivita se od té doby dále zvyšuje. Podle vedoucího geopolitických analýz společnosti Rystad může Írán prodávat přibližně 2 miliony barelů ropy denně, což představuje zhruba o třetinu více než před vypuknutím války. Současně už nebude muset nabízet výrazné cenové slevy, které byly dříve nutné kvůli sankcím. Dalším důležitým tématem zůstávají zmrazená íránská aktiva. Teherán dlouhodobě požaduje zpřístupnění více než 100 miliard dolarů, které jsou blokovány v zahraničních bankách. Američtí představitelé však uvedli, že žádné prostředky nebudou uvolněny dříve, než Írán splní své závazky vyplývající z memoranda. Samotná dohoda sice uvádí, že zmrazené prostředky budou plně zpřístupněny íránské centrální bance, konkrétní harmonogram ani rozsah uvolnění ale zatím nestanovuje. Součástí dohody je také možnost vytvoření investičního fondu v hodnotě 300 miliard dolarů, který by měl podpořit obnovu íránské ekonomiky. Administrativa zdůrazňuje, že financování by mělo pocházet od soukromých investorů, nikoliv od amerických daňových poplatníků. Memorandum rovněž počítá s budoucí dohodou, která by odstranila sankce a umožnila Íránu opět plně obchodovat se zahraničím. Přesto zůstává nejisté, jak rychle budou zahraniční finanční instituce ochotny na íránský trh vstoupit. Mnohé z nich pravděpodobně vyčkají na konkrétní licence amerického ministerstva financí. Otázkou navíc zůstává, nakolik může prezident Trump sankce rušit bez souhlasu Kongresu. Kontroly jaderného programu i situace v Libanonu zůstávají největší překážkou Jednou z nejsložitějších částí celé dohody budou mezinárodní kontroly íránského jaderného programu. Donald Trump uvedl, že inspektoři Organizace spojených národů budou mít do Íránu přístup neomezeně dlouho. Viceprezident JD Vance označil souhlas Teheránu s inspekcemi za významný milník. Skutečná situace je ale podstatně složitější. Írán zatím jednoznačně nepotvrdil, že by inspektorům poskytl okamžitý přístup. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaeil Baqaei pouze uvedl, že země respektuje své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní poté, co po amerických útocích na jaderná zařízení přerušila spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Zatímco agentura tvrdí, že memorandum jí přisuzuje důležitou kontrolní roli, Írán zastává názor, že případné inspekce mohou začít až po uzavření konečné dohody. Právě spory o rozsah pravomocí mezinárodních inspektorů patřily v minulosti k hlavním překážkám při jednáních nejen s Íránem, ale i s Irákem za vlády Saddáma Husajna. Otázky přístupu k jednotlivým lokalitám nebo kontrol neohlášených zařízení opakovaně vedly k vleklým diplomatickým konfliktům. Významnou nejistotu představuje také Libanon. Memorandum požaduje okamžité a trvalé zastavení vojenských operací i na jeho území. Právě tato část dohody však může být nejzranitelnější. Kritici Donalda Trumpa, zejména v Izraeli, upozorňují, že dohoda může poskytnout Íránu čas na obnovu sil podporovaného Hizballáhu, který byl v posledních měsících výrazně oslaben izraelskými vojenskými operacemi. Izrael navíc opakovaně zdůrazňuje, že se memorandem necítí být vázán a nadále si ponechává právo podniknout vojenské kroky na ochranu své bezpečnosti v Libanonu i dalších částech Blízkého východu. Další vývoj proto bude záviset především na tom, zda se podaří přetavit současné příměří v dlouhodobou dohodu. Zároveň zůstává zřejmé, že Írán si ponechal významný prostředek nátlaku v podobě možnosti znovu omezit nebo uzavřít provoz v Hormuzském průlivu.