Vývoj umělé inteligence otevírá stále více otázek o tom, kdo bude těžit z obrovského bohatství, které může tato technologie vytvořit. Elon Musk odmítá státní podíly v předních AI společnostech Navrhuje zdanění technologických firem a přímé platby občanům SpaceX (SPCX) držela k 31. březnu 18 712 bitcoinů (BTC-USD) Musk očekává, že AI může vytvářet spíše deflační než inflační prostředí Do této debaty se nyní výrazně zapojil i Elon Musk, který odmítl myšlenku, aby americká vláda získávala podíly v předních společnostech zaměřených na umělou inteligenci. Místo toho navrhl jednodušší model, v němž by stát vybíral daně a následně posílal peníze přímo občanům. Diskuze se rozhořela poté, co americký viceprezident J. D. Vance upozornil na možné prohlubování majetkové nerovnosti v době nástupu umělé inteligence. Podle něj existuje riziko, že technologické firmy vytvoří v příštích desetiletích obrovské bohatství, aniž by z něj měli běžní zaměstnanci odpovídající prospěch. Musk na jeho slova reagoval prostřednictvím sociálních sítí a představil vlastní pohled na ekonomiku budoucnosti. Podle něj by umělá inteligence a robotizace mohly přinést tak vysokou produktivitu, že by svět místo inflace čelil opačnému problému – deflaci. Debata o tom, komu připadne bohatství vytvořené umělou inteligencí Viceprezident Vance se tématu věnoval během rozhovoru v podcastu britského podnikatele Stevena Bartletta. V diskuzi uvedl, že někteří technologičtí lídři mají podle něj tendenci prezentovat budoucnost umělé inteligence příliš dystopicky. Současně ale upozornil na otázku, jak zajistit, aby se ekonomické přínosy AI nerozdělily pouze mezi úzkou skupinu vlastníků technologických společností. Vyjádřil obavy, že pokud budou firmy generovat během příštích desetiletí biliony dolarů, nemusí být automaticky motivovány přerozdělovat vytvořené bohatství širší společnosti. Vance uvedl, že jedním z návrhů, kterému je prezident Donald Trump otevřený, je možnost získávání státních podílů v některých AI společnostech. Tyto podíly by následně mohly být součástí suverénního investičního fondu. Pokud by hodnota těchto firem dále rostla, profitovala by z toho americká vláda a výnosy by mohly být využity ve prospěch běžných občanů. Tato myšlenka přichází v době, kdy se umělá inteligence stává jedním z hlavních motorů investic v technologickém sektoru a společnosti zaměřené na AI dosahují mimořádně vysokých valuací. Musk navrhuje přímé platby místo státních podílů Elon Musk s tímto přístupem nesouhlasí. Podle něj není nutné, aby stát vlastnil části technologických společností. Musk argumentuje tím, že éra umělé inteligence a robotů bude mimořádně produktivní. Produkce zboží a služeb by podle něj mohla růst rychleji než objem peněz v ekonomice. V takovém prostředí by nevznikal klasický inflační tlak. Naopak předpokládá scénář, ve kterém bude ekonomika čelit spíše deflaci. Jinými slovy, technologický pokrok by vedl k tak vysoké nabídce produktů a služeb, že by ceny mohly postupně klesat. Proto navrhl, aby vláda neinvestovala přímo do technologických firem. Podle jeho názoru by bylo efektivnější ponechat společnosti v soukromých rukou, zdanit jejich zisky a následně distribuovat část vybraných prostředků přímo obyvatelům. Takový model by podle této logiky přinášel občanům přímý finanční prospěch z ekonomického růstu vytvořeného umělou inteligencí. Musk dlouhodobě zastává názor, že technologický pokrok může zásadně proměnit fungování ekonomiky. V minulosti opakovaně upozorňoval na to, že automatizace a umělá inteligence mohou dramaticky zvýšit produktivitu práce. Bitcoin, SpaceX a decentralizovaná budoucnost Muskovy komentáře přicházejí krátce po vstupu společnosti SpaceX (SPCX) na burzu. Firma při svém debutu odhalila, že k 31. březnu držela ve své rozvaze 18 712 bitcoinů (BTC-USD) . Přestože je SpaceX známá především díky kosmickým aktivitám a projektům v oblasti umělé inteligence, informace o držbě bitcoinu znovu upozornila na Muskův dlouhodobě pozitivní vztah ke kryptoměnám. Musk v minulosti opakovaně podporoval bitcoin i kryptoměnu Dogecoin (DOGE-USD) . Podle něj mají digitální aktiva určité vlastnosti, které tradiční měny postrádají. V souvislosti s rozvojem umělé inteligence již dříve uvedl, že globální závod v oblasti AI povede k masivním investicím a potenciálně i k oslabování hodnoty některých státních měn. Bitcoin podle něj nelze jednoduše vytvářet nebo rozmnožovat stejným způsobem jako klasické fiat měny. Debata o budoucnosti AI se zároveň neomezuje pouze na ekonomické otázky. Část technologického sektoru upozorňuje také na rizika koncentrace moci v rukou několika největších firem. Na tento trend upozornila i společnost Grayscale. Její vedoucí výzkumu Zach Pandl uvedl, že centralizovaná kontrola nad pokročilými AI systémy může zvýšit zájem o decentralizované alternativy. Podle Grayscale by proto mohl růst zájem o projekty zaměřené na decentralizovanou umělou inteligenci, včetně platforem jako Bittensor. Diskuze o tom, jak rozdělit ekonomické přínosy umělé inteligence, se tak pravděpodobně stane jedním z nejvýznamnějších témat příštích let. Zatímco část politiků vidí řešení ve státním vlastnictví podílů technologických firem, Musk prosazuje model založený na soukromém sektoru, zdanění a přímé distribuci prostředků občanům.