Trh s humanoidními roboty by měl podle analytiků do roku 2035 vzrůst ze současných tří miliard na ohromujících 200 miliard dolarů. Očekávají se dvě vlny nasazení, přičemž po roce 2030 stroje masivně proniknou ze skladů a továren do služeb či zdravotnictví. Čína aktuálně dominuje produkci i zavádění těchto technologií, zatímco západní trhy vyhlížejí obrovskou příležitost v sektoru služeb.   Zlatá éra fyzické umělé inteligence a automatizace Generální ředitel japonského konglomerátu SoftBank Group (SFTBY) Masayoshi Son v nedávném rozhovoru pro stanici CNBC sebevědomě prohlásil, že právě z oblasti fyzické umělé inteligence a robotiky vzejde další gigant s tržní hodnotou přesahující bilion dolarů. Tento vizionářský pohled odráží rostoucí přesvědčení Wall Street, že stroje navržené tak, aby napodobovaly lidský pohyb a schopnosti, představují další obrovskou investiční příležitost. Humanoidní roboti v posledních letech plní titulní strany světových médií. Jejich využití sahá od manipulace se zavazadly na moderních japonských letištích až po mimořádně ambiciózní sázku, kterou představuje projekt Optimus pod hlavičkou automobilky Tesla (TSLA) . Tržní pozorovatelé se shodují, že tyto pokročilé stroje během následující dekády radikálně změní světový řád. Experti předpovídají, že s tím, jak se budou fyzické schopnosti umělé inteligence nadále vyvíjet, vzroste celé odvětví až stonásobně. Zornitza Todorova, vedoucí tematického výzkumu v britské bance Barclays (BCS) a spoluautorka ostře sledované zprávy „AI Gets Physical“, označila nadcházející období za absolutní „dekádu robota“. Podle jejích slov se humanoidní robotika nachází na strmé vzestupné trajektorii. Zatímco současná velikost tohoto specifického trhu je poměrně malá a pohybuje se v rozmezí dvou až tří miliard dolarů, analytici Barclays očekávají raketový růst až na 200 miliard dolarů do roku 2035. Zpráva označuje humanoidy za takzvanou automatizaci 3.0, která je primárně navržena k vyplnění hlubokých strukturálních mezer na trhu práce. Stárnoucí populace, zrychlující se urbanizace a měnící se preference zaměstnanců nechávají takzvané špinavé, nudné a nebezpečné pozice neobsazené. Právě tyto role jsou pro roboty naprosto ideální. Stroje již dnes úspěšně zvládají jednoduché a přesně definované úkoly, jako je zvedání těžkých krabic nebo odebírání součástek z montážních linek. Technologie však dospívá mimořádně rychle a podle Todorové jsme teprve na samém prahu globální transformace. Jakmile se modely zdokonalí a dokážou bleskově reagovat na podněty v reálném čase, otevřou se dveře k obrovskému množství aplikací v rolích orientovaných na služby. Právě zde leží největší příležitost pro západní trhy, neboť sektor služeb generuje drtivou většinu tamního ekonomického růstu. Dvě vlny nasazení a asijská dominance Zpráva britské banky detailně předpovídá dvě hlavní vlny zavádění humanoidních technologií. První fáze probíhá právě nyní a očekává se, že potrvá přibližně do roku 2030. Během tohoto období budou stroje nasazovány především v těžkém průmyslu, logistice, zemědělství a stavebnictví. Druhá, mnohem sofistikovanější vlna, by měla odstartovat po roce 2030. V této fázi se počítá s masivním průnikem robotů do citlivějších sektorů, mezi které patří zdravotnictví, péče o seniory, vzdělávání a pohostinství. Tento posun bude vyžadovat naprostou spolehlivost a pokročilou interakci s lidmi. V současném geopolitickém kontextu zpráva zdůrazňuje, že Čína funguje jako globální robotická velmoc a hlavní inovační laboratoř. Asijský gigant instaluje zhruba polovinu všech průmyslových robotů na světě. V absolutních číslech jde o téměř 300 tisíc jednotek ročně, zatímco Spojené státy jich instalují pouhých 34 tisíc. Od roku 2016 navíc Čína zvýšila hustotu robotů o neuvěřitelných 600 procent na téměř 500 strojů na 10 tisíc pracovníků. Dominance Pekingu se přitom neomezuje pouze na tradiční průmyslové stroje. Čína naprosto ovládá také produkci a nasazování samotných humanoidních robotů, přičemž v loňském roce stála za 85 procenty všech globálních instalací. Zásadní konkurenční výhodou je cena, jelikož asijští výrobci dokážou tyto stroje produkovat za zhruba poloviční náklady oproti západním konkurentům, typicky v cenové relaci kolem 50 tisíc dolarů. Jason Pidcock, portfolio manažer fondu Asian Income ve společnosti Jupiter Fund Management (JUP.L) , který spravuje aktiva v hodnotě 2,75 miliardy liber, sdílí podobně radikální vizi. Během květnového setkání v londýnských kancelářích firmy prohlásil, že díky neustálému vývoji v oblasti robotiky bude svět za deset let vypadat zcela jinak. Podle Pidcocka budou humanoidní roboti v horizontu jedné dekády naprosto všudypřítomní. Lidé je budou běžně vlastnit ve svých domovech a továrny, ozbrojené síly i vládní úřady jimi budou doslova přeplněny. Toto masivní zavádění strojů podle něj dramaticky zvýší globální produktivitu, přičemž samotná výroba robotů si vyžádá obrovské kapacity jak v produkci hardwaru, tak i v softwarovém inženýrství. Investiční strategie a lov na technologické vítěze Investoři již nyní aktivně hledají cesty, jak z tohoto nastupujícího megatrendu těžit. Pidcockův fond, který si za rok do konce dubna připsal zhodnocení 49,2 procenta, masivně sází na asijské technologické lídry. Mezi jeho největší pozice patří giganti jako MediaTek (2454.TW) , Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSM) , Samsung Electronics (005930.KS) , Foxconn (2317.TW) , Singapore Technologies Engineering (S63.SI) a Singtel (Z74.SI) . „Hledáme odvětví, v nichž působí společnosti schopné se dále rozvíjet,“ uvedl Pidcock na londýnské akci.„V odvětví volně volitelných spotřebitelských statků máme podváhu, protože v rámci spotřebitelského sektoru upřednostňujeme investice do technologického odvětví. Domníváme se tedy, že v příštích několika letech budou spotřebitelé větší část svých volitelných výdajů vynakládat na technologické produkty, jako je modernizace telefonů a počítačů nebo pořízení prvního humanoida.“Dan Ives, výkonný ředitel a senior analytik akciového trhu ve společnosti Wedbush Securities, v e-mailu pro CNBC uvedl, že společnost věří, že humanoidní roboti „mohou představovat jednu z největších tržních příležitostí v rámci revoluce v oblasti umělé inteligence.“„Jedná se o zlatou husu pro fyzickou umělou inteligenci a odráží to velkolepou vizi společnosti Tesla ohledně Optima,“ řekl Ives.Ives spravuje ETF fond AI Revolution společnosti Wedbush, který letos zatím posílil o 4,19 %. Mezi hlavní pozice fondu patří Micron, AMD, Broadcom a Nvidia. CNBC však sdělil, že klíčové společnosti v oblasti humanoidní robotiky jsou stále soukromé.„V současné době vnímáme Čínu jako jasného lídra v této oblasti. USA se snaží dohnat ztrátu,“ uvedl.Trh bude mít v příštím desetiletí hodnotu bilionů dolarů, dodal Ives, a „postupem času změní způsob fungování spotřebitelů a podniků.“Vytvoří to „masivní nárůst produkce,“ řekl, „ale kolem robotů budou samozřejmě existovat rizika, která bude muset průmysl a vlády pečlivě vyvážit.“