Evropská unie požaduje do října hmatatelné výsledky ve snižování ročního obchodního deficitu s Čínou, který dosahuje 360 miliard eur. Obě strany spustily nový konzultační mechanismus pro sledování dovozu a stabilizaci napjatých bilaterálních vztahů. Peking varuje, že zvládne případné zmrazení obchodních vztahů, a na oplátku požaduje uvolnění evropských kontrol vývozu vyspělých technologií.   Hledání rovnováhy a tlak na hmatatelné výsledky Evropská unie nehodlá nadále tolerovat masivní nerovnováhu ve svém obchodním styku s asijskou velmocí. Zástupci sedmadvacítky proto jasně deklarovali, že do října letošního roku očekávají od Pekingu zcela konkrétní a hmatatelné kroky, které povedou ke snížení prudce rostoucího obchodního deficitu. Tento schodek v současnosti dosahuje astronomické výše 360 miliard eur ročně, což představuje pro evropskou ekonomiku neudržitelnou zátěž. Hlavní vyjednavač a komisař pro obchod Maroš Šefčovič tento nekompromisní postoj prezentoval bezprostředně po pondělních jednáních v Bruselu. Jeho protějškem u jednacího stolu byl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao, se kterým se evropští představitelé snaží najít cestu k deeskalaci rostoucího obchodního napětí. Výsledkem těchto klíčových rozhovorů je překvapivé a poměrně vzácné společné prohlášení. Obě ekonomické mocnosti se v něm dohodly na oficiálním spuštění takzvaných Konzultací o obchodu a investicích. Toto nové fórum má sloužit jako primární platforma pro řešení palčivých problémů spojených s přístupem na trh. Hlavním cílem tohoto ministerského dialogu je podle oficiálního prohlášení stabilizace bilaterálních vztahů a nastolení tolik potřebné rovnováhy v obchodních a investičních politikách. Zásadním průlomem je také dohoda na vytvoření speciálního mechanismu pro pečlivé monitorování dovozu. Šefčovič v této souvislosti zdůraznil, že pokud by došlo k náhlému a masivnímu přílivu čínského zboží na evropský trh, tento nástroj by okamžitě aktivoval krizová jednání na nejvyšší politické úrovni. Evropští představitelé podle komisaře naprosto otevřeně popsali čínské straně vážnost celé situace. Snížení obchodního deficitu je vnímáno jako absolutní priorita pro všechny členské státy i pro samotné přežití klíčových odvětví evropského průmyslu. Ochrana tisíců pracovních míst napříč celou Evropskou unií se tak stává hlavním motivem současné ofenzivní obchodní politiky Bruselu, ze které unijní špičky nehodlají ustoupit. Evropská ofenziva a stížnosti zahraničních firem Tlak na Peking bude v nadcházejících měsících nadále gradovat. Evropský komisař již nyní plánuje na říjen strategickou cestu přímo do čínské metropole, kde hodlá osobně dohlédnout na to, zda asijská velmoc skutečně plní své závazky. Přestože Brusel trvá na viditelném pokroku, evropští představitelé zatím záměrně odmítají specifikovat přesná kritéria, podle kterých budou čínské ústupky na podzim reálně hodnotit. Tento tvrdší postup Evropské unie silně rezonuje s dlouhodobými stížnostmi zahraničních obchodních komor působících přímo v Číně. Jejich zástupci opakovaně upozorňují, že importní aktivity jejich členských firem narážejí na nepřehlednou pavučinu netarifních překážek. Situaci navíc komplikuje série nových čínských zákonů, které zahraničním korporacím prakticky znemožňují provádět důkladnou hloubkovou kontrolu vlastních dodavatelských řetězců v zemi. Dalším neuralgickým bodem vzájemného obchodu jsou přísné čínské kontroly vývozu vzácných zemin. Tyto restrikce, které Peking zavedl v loňském roce jako přímou odvetu v rámci obchodní války s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, podle evropských i dalších mezinárodních firem nespravedlivě zasahují třetí země a paralyzují globální výrobu. Evropská komise proto nezůstává pouze u diplomatických apelů, ale připravuje vlastní arzenál obranných opatření. Mezi nejvýraznější kroky patří navrhovaný unijní akt o průmyslovém urychlovači, který by mohl efektivně zablokovat přístup některých čínských produktů k lukrativním veřejným zakázkám v Evropě. Tento legislativní nástroj má zároveň výrazně omezit možnosti asijského kapitálu při přebírání strategických evropských společností. Vedle průmyslové ochrany se Brusel zaměřuje i na technologickou bezpečnost. Nedávno představená aktualizace aktu o kybernetické bezpečnosti má za cíl vytlačit čínské společnosti, jako je například Huawei, z budování citlivé infrastruktury, zejména telekomunikačních sítí a systémů pro solární energetiku. Evropa navíc otevřeně hrozí uvalením zcela nových celních tarifů na čínské zboží, přičemž jen v červnu zahájila pět nezávislých obchodních vyšetřování s cílem ochránit automobilový sektor. Čínská odveta a hrozba bodu mrazu Čínská strana však rozhodně nehodlá přistoupit na evropské požadavky bez vlastních podmínek. Ačkoliv ministr Wang Wen-tchao po bruselských jednáních nevystoupil před zástupci médií, jeho výhrady vůči chování Evropské unie jsou dlouhodobě známé. Peking se ostře ohrazuje proti novým obchodním obranným opatřením Bruselu a považuje je za nespravedlivý zásah do volného trhu. Hlavním protiargumentem Číny je požadavek na okamžité uvolnění evropských exportních kontrol u vyspělých technologických produktů. V centru pozornosti stojí především nizozemská společnost ASML Holding (ASML) , jejíž pokročilé litografické stroje jsou naprosto nezbytné pro výrobu nejmodernějších polovodičů. Evropská unie tyto přísné restrikce zavedla primárně na naléhání Spojených států, což Peking vnímá jako nepřijatelnou politizaci globálního obchodu. Atmosféra před samotnými ministerskými rozhovory byla navíc silně poznamenána ostrou rétorikou čínských státních médií. Účet Yuyuantantian, který je úzce spojen s vlivnou čínskou státní televizí CCTV, otevřeně varoval, že asijská velmoc je plně připravena ustát i případné úplné zmrazení komerčních vztahů s Evropou. Podle těchto prohlášení se Čína nebojí nechat obchodní vazby klesnout až na pomyslný bod mrazu, přestože to není její preferovaný scénář. Tato mediální ofenziva nezůstala jen u slov. Jako jasný signál rostoucího diplomatického napětí Čína tento měsíc zcela nečekaně zrušila dvě velmi důležitá diplomatická setkání s představiteli Evropské unie. Státní média sice naznačují, že Peking je teoreticky ochoten zvýšit dovoz z Evropy za účelem vyrovnání obchodní bilance, ale striktně to podmiňuje tím, že Brusel přestane využívat ekonomické otázky jako zbraň. Čínské firmy podle tamních komentátorů navíc ztrácejí o evropský trh dřívější enormní zájem, jelikož si úspěšně budují silné alternativní pozice v regionech jihovýchodní Asie a na Blízkém východě. Renomovaní ekonomové však toto tvrzení korigují poukazem na fakt, že obrovské množství součástek a polotovarů, které Čína exportuje do jihovýchodní Asie, je nakonec ve formě finálních produktů stejně reexportováno na trhy ve Spojených státech a do dalších vyspělých západních ekonomik.