Zaměstnanci Amazonu veřejně vystoupili proti vedení, které masivně investuje do umělé inteligence, zatímco paralelně zrušilo 30 tisíc pracovních míst. Město Seattle schválilo roční moratorium na výstavbu nových velkokapacitních datových center, aby získalo čas na zavedení přísnější regulace. Přední technologičtí giganti letos vyčlenili zhruba 700 miliard dolarů na kapitálové výdaje, přičemž drtivá většina směřuje do infrastruktury pro AI.   Ostrý kontrast mezi inovacemi a personálními škrty Skupina softwarových inženýrů se ve středu objevila na slyšení městské rady v Seattlu, aby vyjádřila svou plnou podporu snahám o přísnější regulaci výstavby gigantických datových center pro umělou inteligenci. Tento krok přichází v době, kdy společnost Amazon.com, Inc. (AMZN) prochází turbulentní vnitřní transformací, která zahrnuje bezprecedentní vlnu personálních škrtů. Zaměstnanci upozorňují na hluboký rozpor mezi astronomickými výdaji na novou infrastrukturu a nekompromisním osekáváním lidského kapitálu. Softwarový inženýr divize Amazon Web Services Patrick Schloesser během slyšení poukázal na ohromující nepoměr v alokaci firemních financí. Podle jeho slov firma letos směřuje 200 miliard dolarů do kapitálových výdajů, přičemž drtivá většina těchto prostředků pohlcuje právě umělá inteligence a nová datová centra. Konkurenční Microsoft Corporation (MSFT) podle něj nezůstává pozadu a investuje zhruba 190 miliard dolarů. Tyto masivní investiční toky ostře kontrastují s realitou běžných zaměstnanců. Během pouhých osmi měsíců totiž technologický gigant propustil na 30 000 korporátních zaměstnanců. Všechny tyto škrty, které započaly loni v říjnu, jsou součástí rozsáhlé strategie generálního ředitele Andyho Jassyho. Ten se netají ambicí odstranit přebytečné manažerské vrstvy, dramaticky snížit byrokracii a přetvořit korporaci tak, aby fungovala jako největší startup na světě. Podle Schloessera však tento přístup vysílá jasný signál, že velké technologické firmy jsou zoufale odhodlány vybudovat maximální výpočetní kapacitu bez ohledu na personální dopady. Mluvčí společnosti v oficiálním prohlášení pro stanici CNBC uvedl, že firma plně respektuje právo svých kolegů na svobodné vyjádření názoru. Vedení firmy v únoru oficiálně oznámilo své plány na rekordní kapitálové výdaje a tuto ambiciózní finanční prognózu, zaměřenou primárně na infrastrukturu pro umělou inteligenci, následně potvrdilo i v dubnu letošního roku. Města se brání nekontrolované expanzi Reakce místních samospráv na překotný rozvoj technologické infrastruktury na sebe nenechala dlouho čekat. Představitelé Seattlu jednomyslně odhlasovali roční moratorium na výstavbu nových velkokapacitních datových center pro umělou inteligenci. Toto rozhodnutí, které schválil výbor pro využití půdy a udržitelnost, má městu poskytnout nezbytný časový prostor pro vytvoření adekvátního regulačního rámce. Impulsem pro tento radikální krok byl nedávný návrh čtyř nezávislých developerů, kteří oslovili místního poskytovatele veřejných služeb s plánem vybudovat v Seattlu hned pět obřích technologických zařízení. Jak informoval deník Seattle Times, po vlně veřejného pobouření a tlaku ze strany komunity dva z těchto developerů své kontroverzní návrhy následně stáhli. Odpor místních obyvatel tak ukazuje na rostoucí obavy z environmentální zátěže. Zástupci technologického gigantu se snaží situaci uklidnit tvrzením, že v současné době neplánují výstavbu žádných datových center přímo v hranicích města Seattle. Společnost zdůrazňuje svůj závazek být zodpovědným sousedem v komunitách, kde již působí. Deklaruje přitom masivní investice do lokálního ekonomického rozvoje a prioritu v podobě nadstandardní efektivity ve využívání vody a elektrické energie, která má překračovat běžné oborové standardy. Seattle se tak připojuje ke stále se rozšiřujícímu seznamu měst a okresů, které se snaží omezit explozivní růst infrastruktury pro umělou inteligenci. Podle údajů Národní konference státních legislativ zvažuje aktuálně 14 amerických států přijetí zákonů, které by pozastavily nebo zcela zakázaly výstavbu nových datových center. Analytická zpráva Data Center Watch navíc odhalila, že jen pro rok 2025 byly kvůli lokálnímu odporu a soudním sporům zablokovány nebo zpožděny projekty v ohromující hodnotě 156 miliard dolarů. Ekologická daň za technologický pokrok Navzdory rostoucímu tlaku ze strany regulátorů a veřejnosti nejeví technologičtí hyperscaleři žádné známky zpomalení. Společnost Alphabet Inc. (GOOGL) i společnost Meta Platforms, Inc. (META) se připojily k závodům ve zbrojení na poli umělé inteligence. Tato čtveřice dominantních hráčů se letos zavázala k investicím dosahujícím zhruba 700 miliard dolarů, přičemž primárním cílem je právě budování robustní AI infrastruktury. Tento masivní rozvoj však vyvolává vážné otázky ohledně udržitelnosti. Skupina Amazon Employees for Climate Justice, kterou na slyšení zastupovali inženýři Liesl Wigandová, Darius Irani a Patrick Schloesser, dlouhodobě vyvíjí tlak na vedení e-commerce giganta. Požadují transparentnější klimatický postoj a spravedlivější zacházení s pracovní silou. Zaměstnanci naléhají na představitele města, aby od developerů datových center striktně vyžadovali využívání obnovitelných zdrojů energie a zakázali používání dohod o mlčenlivosti či fiktivních společností při oznamování nových projektů. Schloesser zašel ve svých požadavcích ještě dále, když navrhl zavedení zcela nové daně. Ta by měla financovat městská pracovní místa pokaždé, když velká korporace provede hromadné propouštění, přičemž by zároveň měla povinnost nabízet kvalitní uplatnění při výstavbě samotných datových center. Vedení korporace na tyto výtky reaguje prohlášením, že neustále přehodnocuje provoz svých zařízení a usiluje o přechod na bezuhlíkovou energii. Do roku 2030 si navíc firma klade za cíl vrátit komunitám více vody, než kolik její servery spotřebují. Liesl Wigandová, která ve firmě působí více než dvanáct let, však současný přístup vedení označila za nebezpečnou strategii, kde účel světí jakékoliv prostředky. Podle ní je největším problémem všudypřítomná iluze, že umělá inteligence vyřeší všechny globální problémy, zatímco se zcela ignorují enormní zdroje, které její provoz vyžaduje. Právě tato kultura, dominující celému technologickému sektoru, je podle inženýrů hlavním důvodem, proč by měly místní samosprávy ve spolupráci s občany pevně určovat podmínky pro budoucí rozvoj digitální infrastruktury.