Írán pozastavil zákulisní diplomatická jednání se Spojenými státy a pohrozil úplným uzavřením strategického Hormuzského průlivu. Ceny ropy Brent v reakci na eskalaci napětí prudce vzrostly o 6,9 % a výnosy amerických vládních dluhopisů zamířily vzhůru. K vyostření konfliktu dochází po izraelských útocích v Libanonu a odvetných úderech íránských revolučních gard na americkou základnu v Kuvajtu.   Diplomatický pat a hrozba blokády klíčové tepny Írán oficiálně pozastavil svá zákulisní diplomatická jednání se Spojenými státy a varoval, že by mohl přistoupit k úplnému uzavření strategického Hormuzského průlivu. Tento krok představuje nejnovější a velmi varovný signál prudce eskalujícího napětí mezi znepřátelenými stranami v regionu Blízkého východu. Íránská tisková agentura Tasnim, která je úzce propojena s tamními revolučními gardami, uvedla, že toto zásadní rozhodnutí bylo přijato v přímé reakci na intenzivní izraelskou bombardovací kampaň v Libanonu namířenou proti hnutí Hizballáh a na opakované porušování příměří na všech frontách. Tento dramatický zvrat přichází pouhé hodiny poté, co íránské revoluční gardy oznámily, že jejich síly zaútočily na americkou vojenskou základnu v Kuvajtu. Tento útok měl být odvetou za předchozí americké údery namířené proti cílům v jižním Íránu. Poslední vzájemná výměna palby mezi americkými a íránskými vojenskými silami jasně podtrhuje extrémní křehkost příměří z 8. dubna. Zároveň to vážně narušuje veškeré dosavadní diplomatické úsilí o zprostředkování dohody, která měla prodloužit příměří o dalších 60 dní a znovu otevřít Hormuzský průliv. Američtí představitelé ještě minulý týden uváděli, že se bojující strany blíží k rámcové dohodě, avšak dodali, že k jejímu stvrzení je nutný podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten sice v pátek prohlásil, že hodlá učinit konečné rozhodnutí o předběžné dohodě, avšak schůzka v Bílém domě skončila bez jakéhokoli oficiálního oznámení. Spojené státy následně upravily formulace v návrhu dohody, které se týkaly znovuotevření průlivu a íránského jaderného programu, jak uvedla osoba obeznámená s průběhem rozhovorů. To zřejmě přispělo k současnému zablokování celého vyjednávacího procesu. Ropa prudce posiluje a dluhopisový trh reaguje na rizika Finanční a komoditní trhy na tyto znepokojivé zprávy reagovaly okamžitým růstem volatility. Ceny černého zlata prudce vystřelily vzhůru, přičemž cena ropy Brent (BZ=F) si připsala výrazný zisk ve výši 6,9 procenta a vyšplhala se až na hodnotu 97,39 dolaru za barel. Tento prudký nárůst cen ropy následně negativně ovlivnil trh s americkým státním dluhem. Výnosy 10letých amerických vládních dluhopisů (^TNX) vzrostly o 0,07 procentního bodu a dosáhly úrovně 4,51 procenta, což odráží rostoucí obavy investorů z inflačních tlaků a geopolitických rizik. Schopnost Teheránu omezit nebo zcela zastavit lodní dopravu přes Hormuzský průliv, kterým za normálních okolností protéká přibližně pětina celosvětové produkce ropy a zemního pliynu, již dříve vyvolala nejhorší globální energetickou krizi za poslední desetiletí. Jakékoli další narušení této trasy by mělo pro globální ekonomiku fatální následky. Zatímco trhy reagují na hrozbu blokády, oficiální vládní zdroje zprávu agentury Tasnim bezprostředně nepotvrdily. Situace však zůstává extrémně napjatá a investoři se připravují na možnost dalšího narušení dodavatelských řetězců s energiemi. Vojenské údery a rozšiřování konfliktu na další fronty Během uplynulého víkendu americká armáda provedla údery na cíle, které označila za íránská radarová stanoviště a velitelská centra pro řízení bezpilotních letounů v oblastech Goruk a na ostrově Kešm. Ústřední velitelství americké armády uvedlo, že tyto údery byly přímou reakcí na předchozí íránské aktivity, mezi něž patřilo i sestřelení amerického dronu operujícího nad mezinárodními vodami. Rostoucí napětí mezi Teheránem a Washingtonem přichází v době, kdy Izrael, který zahájil válku proti Íránu po boku Spojených států 28. února, pokračuje v rozšiřování své ofenzivy proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v pondělí oznámili, že nařídili izraelským obranným silám provést údery na jižní předměstí hlavního města Bejrútu. Íránské vojenské velitelské centrum na toto rozhodnutí reagovalo varováním obyvatel severního Izraele, aby se evakuovali, pokud izraelské síly tyto plánované útoky skutečně uskuteční. Izrael a Hizballáh přitom pokračují ve vzájemné výměně palby i přesto, že mezi těmito stranami bylo již 16. dubna vyhlášeno příměří. Teherán striktně trvá na tom, že konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem musí být pevnou součástí jakékoli širší dohody o příměří se Spojenými státy. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí v pondělí zdůraznil, že příměří v Libanonu je neoddělitelnou součástí jakékoli dohody o ukončení války. Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Báger Ghalíbáf prohlásil, že americká námořní blokáda Hormuzského průlivu a eskalující izraelské útoky v Libanonu jsou jasným důkazem toho, že Spojené státy neplní podmínky příměří. Ghalíbáf v této souvislosti varoval, že každá volba má svou cenu a dříve či později dojde na placení účtů. Zároveň se objevují signály, že by se do konfliktu mohly zapojit další síly. Agentura Tasnim uvedla, že takzvaná fronta odporu a Írán zařadily na svůj program úplné uzavření Hormuzského průlivu a aktivaci dalších front, včetně průlivu Báb al-Mandab, s cílem potrestat sionisty a jejich podporovatele. Průliv Báb al-Mandab je přitom životně důležitou vodní cestou spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem. Tímto prohlášením íránská strana naznačila, že by se do konfliktu mohli aktivně zapojit také jemenští povstalci Húsíové, kteří ovládají velkou část severního Jemenu. Húsíové se dosud drželi převážně stranou této války, nicméně koncem března a začátkem dubna odpálili na Izrael několik salv raket a bezpilotních letounů. Jejich plné zapojení by mohlo znamenat další destabilizaci námořních tras. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil na své sociální síti Truth Social, kde uvedl, že Írán ve skutečnosti velmi stojí o dohodu, která bude výhodná jak pro USA, tak pro jejich spojence. Trump dodal, že lidé mají zůstat v klidu, protože nakonec vše dobře dopadne, jako ostatně vždy.