Izrael a libanonské hnutí Hizballáh se dohodly na novém příměří, které po intenzivní diplomacii zprostředkovaly USA, Katar a Írán. Zastavení bojů na severní frontě je nezbytnou podmínkou pro realizaci americko-íránské dohody o odblokování Hormuzského průlivu. Ceny ropy po oznámení klidu zbraní okamžitě klesly, přičemž Írán dočasně garantuje bezplatný průjezd obchodních lodí.   Křehký klid zbraní po krvavé eskalaci Zástupci Izraele a libanonského militantního hnutí Hizballáh se v pátek dohodli na novém příměří. Tento krok přichází v kritickém okamžiku, kdy hrozilo, že pokračující boje mezi těmito znesvářenými stranami zcela zhatí snahy administrativy Donalda Trumpa o znovuotevření strategického Hormuzského průlivu a definitivní ukončení více než sto dní trvající války mezi Spojenými státy a Íránem. Nedávné tvrdé střety mezi izraelskými obrannými silami a Íránem podporovaným libanonským hnutím měly okamžitý geopolitický dopad. Přinutily totiž Teherán odložit tolik očekávaný začátek jaderných rozhovorů s americkými představiteli, které se měly uskutečnit ve Švýcarsku. Samotné vyjednávání je naprosto integrální součástí implementace nového memoranda o porozumění. To v tomto týdnu podepsaly Spojené státy a Írán, přičemž Teherán se v rámci dohody zavázal k odblokování klíčové námořní trasy. Páteční klid zbraní mezi Izraelem a Hizballáhem se podařilo vyjednat až pozdě večer po mimořádně intenzivní diplomatické ofenzivě, do které se aktivně zapojily Spojené státy, Katar a Írán. Rychlost dosažení dohody odráží obavy z celoregionálního konfliktu. Eskalace však naplno ukázala extrémní křehkost podepsaného memoranda. Jeho hlavním cílem je prodloužit předchozí americko-íránské příměří z 8. dubna o dalších šedesát dní a položit tak pevné základy pro trvalé ukončení válečného stavu. Dokument sice deklaroval okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách, a to včetně Libanonu, nicméně Izrael a Hizballáh v nepřátelství pokračovaly. Tato situace se rychle stala zásadní překážkou pro jakékoliv uvádění širší dohody do praxe. Cenou za toto zdržení byly značné ztráty na životech. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví zasáhly izraelské letecké údery více než dvacet vesnic na jihu Libanonu, přičemž zemřelo 47 lidí a dalších 97 utrpělo zranění. Na druhé straně útok dronem Hizballáhu na izraelský tank zabil v pátek krátce po půlnoci čtyři izraelské vojáky a dalších pět bylo zraněno při separátním incidentu. Strategický Hormuzský průliv a reakce trhů Před samotným zprostředkováním pátečního příměří dal Írán jasně najevo, jak úzce spojuje svou dohodu s USA s vývojem konfliktu v Libanonu. Podle zdrojů obeznámených se situací vypálily íránské síly varovné výstřely na lodě proplouvající průlivem. Teherán navíc vydal rozhlasové varování určené námořním plavidlům. V něm explicitně uvedl, že vodní cesta, kterou před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu, „zůstane uzavřena“, dokud se Izrael nestáhne z Libanonu a nebudou splněny další podmínky dohody. Jakmile však bylo příměří mezi Izraelem a Hizballáhem oficiálně potvrzeno, trhy zaznamenaly okamžitou úlevu. Globální benchmark ropa Brent (BZ=F) zamířil směrem dolů a odepsal 0,8 procenta, čímž se jeho cena ustálila na úrovni 79,25 dolaru za barel. Obnovení plynulého tranzitu přes tuto kritickou vodní cestu se stalo absolutní prioritou pro Donalda Trumpa. Americký prezident se totiž snaží zmírnit globální energetickou krizi před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu. Během několika hodin po elektronickém podpisu memoranda nařídil Trump americkému námořnictvu zrušit blokádu íránských přístavů. Tento krok byl jasným signálem jeho touhy posunout dohodu kupředu a co nejrychleji otevřít průliv pro mezinárodní obchod. Během šedesátidenního příměří Írán souhlasil s tím, že umožní lodní dopravě proplouvat průlivem zcela bez poplatků. Budoucí správa tohoto strategického úžinového bodu se však stane předmětem diskusí s Ománem a dalšími státy Perského zálivu v rámci další fáze dohody. Podle interního dokumentu, který koluje mezi manažery v lodním průmyslu, však íránský Úřad pro úžinu Perského zálivu (PGSA) stanovil nové podmínky. Vládní agentura vytvořená letos v květnu požaduje, aby „všechna plavidla měla platnou pojistku schválenou PGSA“. Ačkoliv bude toto pojištění prozatím poskytováno „zdarma“, úřad si výslovně vyhrazuje právo zavést v budoucnu poplatky, jejichž výši určí příslušný pojistitel. To vnáší do dlouhodobého výhledu námořní dopravy prvek nejistoty. Diplomatické napětí a politické sázky ve Washingtonu Navzdory dosaženému příměří zůstává postoj Jeruzaléma nekompromisní. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na tom, že se země bude i nadále bránit a její síly zůstanou v takzvané bezpečnostní zóně v Libanonu tak dlouho, jak to bude nutné k ochraně komunit v severním pohraničí. Tento tvrdý přístup však vyvolává značnou nevoli ve Washingtonu. Donald Trump i viceprezident JD Vance, kteří se měli původně zúčastnit jaderných rozhovorů ve Švýcarsku, v posledních dnech veřejně ventilovali svou frustraci z kroků Netanjahua a členů jeho krajně pravicové koalice. V neobvykle ostrém a přímém výpadu proti izraelské vládě Vance ve čtvrtek varoval, že Trump je v současné době „jedinou hlavou státu na celém světě, která má sympatie k izraelskému národu“. Viceprezident dále kritizoval vnitřní dynamiku izraelského kabinetu. „Viděli jste lidi v Netanjahuově vládě, kteří vystoupili a zaútočili na dohodu, a v některých ohledech velmi osobně zaútočili na prezidenta Spojených států,“ prohlásil Vance, čímž odkryl hluboké trhliny ve spojeneckých vztazích. Diplomatické úsilí Spojených států se mezitím soustředí i na stabilizaci samotného Libanonu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek telefonicky hovořil s libanonským prezidentem Josephem Aounem, aby projednali aktuální bezpečnostní situaci. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott následně potvrdil americký postoj. „Ministr znovu potvrdil plnou podporu Spojených států úsilí libanonské vlády o vytvoření plně suverénního libanonského státu, který žije v míru se všemi svými sousedy,“ uvedl. Další kolo složitých jednání mezi Izraelem a Libanonem by se mělo uskutečnit již příští týden přímo ve Washingtonu. Výsledek těchto rozhovorů bude klíčový nejen pro regionální bezpečnost, ale i pro stabilitu globálních energetických trhů v předvolebním období.