Zástupci Spojených států a Íránu zahájili ve švýcarském horském letovisku formální jednání s cílem odblokovat strategický Hormuzský průliv. Diplomatické úsilí výrazně komplikuje přetrvávající konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem, který původně hrozil úplným bojkotem ze strany Teheránu. Následné fáze rozhovorů se zaměří na íránský jaderný program a osud více než devíti tun obohaceného uranu.   Křehké příměří a boj o strategickou námořní tepnu Spojené státy a Írán vstoupily do zcela zásadní fáze diplomatických vyjednávání. V neděli byla ve švýcarském horském letovisku zahájena formální jednání, jejichž primárním cílem je navázat na nedávno uzavřenou, avšak mimořádně křehkou prozatímní dohodu. Obě strany hledají cestu k trvalému urovnání, které by definitivně ukončilo více než sto dní trvající válečný stav a především znovu otevřelo strategický Hormuzský průliv. Tato námořní tepna je pro globální ekonomiku naprosto klíčová, neboť jí za normálních okolností protéká zhruba pětina celosvětových dodávek komodity, jakou je ropa (CL=F) , a zemního plynu. Americký prezident Donald Trump učinil z odblokování průlivu svou absolutní prioritu. Bílý dům se totiž zoufale snaží zmírnit globální energetickou krizi, kterou konflikt vyvolal, a srazit rostoucí ceny na amerických čerpacích stanicích před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu. Americkou delegaci vede viceprezident JD Vance, který probíhající summity označil za „historické“. Přímá jednání mezi znepřátelenými stranami, která intenzivně zprostředkovávají diplomaté z Kataru a Pákistánu, podle něj již v prvních fázích přinesla nečekané ovoce. „Otázkou před námi nyní je, čeho dalšího můžeme společně dosáhnout? Dokážeme obrátit list?“ prohlásil Vance s tím, že během pouhých několika hodin bylo dosaženo obrovského pokroku a další pozitivní posuny se očekávají v nejbližší době. Středeční memorandum o porozumění, které obě mocnosti podepsaly, de facto prodlužuje příměří z 8. dubna o dalších šedesát dní. Během tohoto okna se Írán zavázal průliv znovu otevřít a neúčtovat proplouvajícím lodím žádné tranzitní poplatky. Výměnou za to Trump již vydal pokyn americkému námořnictvu, aby okamžitě zrušilo blokádu íránských přístavů. Hluboká nedůvěra a stín blízkovýchodního konfliktu Navzdory optimistickým prohlášením americké strany je atmosféra v jednacích sálech extrémně napjatá. Hluboká vzájemná nedůvěra, pramenící z téměř půl století trvajícího nepřátelství, se projevila hned v úvodu formálních rozhovorů. Íránská delegace totiž rezolutně odmítla společné fotografování se svými americkými protějšky, což jasně ilustruje, na jak tenkém ledě se diplomaté pohybují. Samotná choreografie začátku jednání byla velmi nestandardní. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí pouze krátce vešel do místnosti, pozdravil pákistánské zprostředkovatele a následně sál opustil. Hlavní íránský vyjednavač a jeden z nejmocnějších civilních válečných vůdců země, Mohammad Bágher Qálíbáf, vstoupil do místnosti až o patnáct minut později, a to striktně až ve chvíli, kdy byli zástupci tisku vyzváni k odchodu. Celý proces je navíc pod obrovským tlakem íránských ultrakonzervativců, kteří jakékoliv dohody s Washingtonem hlasitě kritizují. Rozhovory, které představují diplomatické setkání na nejvyšší úrovni od dubnových jednání v Islámábádu, měly původně začít již v pátek. Teherán však svou účast na poslední chvíli odřekl kvůli opakovaným izraelským úderům proti hnutí Hizballáh v Libanonu. Situace eskalovala v sobotu, kdy mocné íránské Revoluční gardy pohrozily úplným uzavřením Hormuzského průlivu, a to navzdory příměří, které o den dříve dojednaly USA, Katar a Írán. Kritický obrat přinesla až horečná kyvadlová diplomacie Kataru a Pákistánu v koordinaci se Spojenými státy. Podle informovaného diplomata katarští představitelé Teheránu ostře varovali, že pokud delegaci nevyšle, poskytne tím izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi „právo veta nad celou válkou“. Tento argument nakonec zabral a Írán v sobotu svou účast potvrdil. Centrální velitelství americké armády následně oznámilo, že komerční lodní doprava v průlivu, který Írán po dobu války prakticky blokoval, začala opět ožívat. Jaderná hrozba a Trumpovo ultimátum Ačkoliv se Spojené státy snaží konflikt v Libanonu tlumit, a prezident Trump i viceprezident Vance v uplynulém týdnu podrobili Netanjahua a jeho krajně pravicovou vládu tvrdé kritice, Washington si zachovává nekompromisní postoj i vůči Teheránu. V neděli Trump adresoval Íránu ostré ultimátum, v němž požadoval okamžité zkrocení jeho spojenců na Blízkém východě. „Írán musí okamžitě zastavit své štědře placené zástupné formace v Libanonu, aby přestaly působit problémy,“ napsal americký prezident na své platformě Truth Social. „Pokud tak neučiní, zasáhneme Írán znovu velmi tvrdě, přesně jako minulý týden, jen ještě silněji!!!“ Prvním bodem ze čtrnácti schválených v memorandu je přitom okamžité a trvalé zastavení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu. Od dubna však již několik dojednaných příměří selhalo a boje mezi Izraelem a Hizballáhem se nepodařilo trvale ukončit. Zprostředkovatelé se podle diplomatických zdrojů nyní soustředí na vytvoření „mechanismu pro sledování porušování dohod a udržení míru v Libanonu“. Hlavní překážkou zůstává nemožnost objektivně určit, která strana jako první porušila klid zbraní. Do americké delegace byli zařazeni i zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, což podtrhuje váhu, jakou Bílý dům těmto jednáním přikládá. Jakmile se podaří stabilizovat bezpečnostní situaci, diplomaté přesunou svou pozornost k íránskému jadernému programu. Očekává se, že tato fáze vyjednávání potrvá týdny. V sázce je osud íránského obohaceného uranu a budoucnost hlavních jaderných zařízení, která loni utrpěla masivní škody po zásazích americkými protibunkrovými bombami. Podle textu memoranda musí obě strany najít „vzájemně odsouhlasený“ mechanismus pro nakládání s tímto nebezpečným materiálem. Situace je o to naléhavější, že Írán v současnosti disponuje zásobami přesahujícími 9 000 kilogramů obohaceného uranu. Z toho necelých 440 kilogramů je obohaceno na úroveň blížící se kvalitě potřebné pro výrobu jaderných zbraní. Právě odevzdání tohoto vysoce obohaceného materiálu do rukou Spojených států bylo jedním z dřívějších, velmi striktních Trumpových požadavků.