Akcie Microsoftu se v červnu propadly o zhruba 17 %, čímž technologický gigant ztratil na tržní hodnotě ohromných 570 miliard dolarů. Výprodej masivně zasáhl i další lídry z Velkolepé sedmičky, jejichž burzovně obchodovaný fond odepsal za uplynulý měsíc téměř 11 %. Navzdory obavám z astronomických výdajů na umělou inteligenci analytici z Deutsche Bank nadále potvrzují nákupní doporučení s cílovou cenou 550 dolarů.   Historický propad a ztráta stovek miliard dolarů Společnost Microsoft (MSFT) čelí na akciovém trhu bezprecedentnímu tlaku, který překvapil i ty nejzkušenější analytiky. Podle nejnovějších dat agentury Bloomberg směřují akcie tohoto technologického giganta k absolutně nejhoršímu měsíčnímu výsledku od přelomu tisíciletí. Po vyčerpávajícím měsíci pro největší technologické hráče, během kterého institucionální i drobní investoři hromadně opouštěli své pozice, se hodnota akcií lídra trhu propadla v průběhu června o zhruba 17 %. Pokud by cenné papíry uzavřely aktuální měsíc na současných úrovních, znamenalo by to pro redmondskou korporaci nejtragičtější měsíc od prosince roku 2000. Tehdy, v dozvucích tvrdého splasknutí takzvané dot-com bubliny, ztratila společnost hrozivých 24,4 % své hodnoty. Tento strmý červnový pád se do reálné ekonomiky promítá ztrátou tržní kapitalizace v astronomické výši zhruba 570 miliard dolarů. Takto masivní odpar bohatství ukazuje na extrémní nervozitu, která aktuálně panuje na Wall Street ohledně budoucího směřování technologického sektoru. Z historického hlediska zde však figuruje ještě jeden nesmírně důležitý milník. Pokud by se akciím podařilo do konce měsíce alespoň mírně zotavit a uzavřít obchodování se ztrátou menší než 16,56 %, zůstal by na pozici nejhoršího měsíce od roku 2000 únor 2008. Tento specifický měsíc tehdy předcházel globálnímu ekonomickému kolapsu, který o něco později naplno odstartoval legendární pád investiční banky Lehman Brothers. Současná situace tak vyvolává mezi investory oprávněné reminiscence na ty nejtěžší krize novodobé historie. Technologický sektor v kontrastu s Velkolepou sedmičkou Při pohledu na širší trh představuje rok 2026 pro technologický sektor převážně velmi úspěšné období. Burzovně obchodovaný fond Technology Select Sector SPDR Fund (XLK) od společnosti State Street si doposud připsal vynikající zhodnocení ve výši 27 %. Tento výsledek naprosto suverénně překonává širší americký akciový index S&P 500 (^GSPC) , který ve stejném období zaznamenal růst o poznání skromnějších 8 %. Přesto mají lídři s tou absolutně největší tržní kapitalizací před sebou mnohem složitější a trnitější cestu. Fond Roundhill Magnificent Seven ETF (MAGS) , který úzce sleduje výkonnost takzvané Velkolepé sedmičky, zažívá v posledních týdnech velmi tvrdý náraz. Do této elitní skupiny patří technologičtí giganti jako Apple (AAPL) , Alphabet (GOOGL) , samotný Microsoft, Amazon (AMZN) , Meta Platforms (META) , Tesla (TSLA) a čipový fenomén Nvidia (NVDA) . Tyto společnosti dlouhodobě fungovaly jako hlavní motor celého akciového trhu. Tento specializovaný fond však odepsal za poslední měsíc obchodních dnů výrazných 10,7 %. V celoročním měřítku se tak jeho ztráta prohloubila na zhruba 4 %. Tento ostrý kontrast mezi širším technologickým sektorem a jeho největšími hvězdami ukazuje na probíhající rotaci kapitálu. Investoři zjevně vybírají zisky u megakorporací, které v předchozích obdobích táhly indexy vzhůru, a přesouvají své prostředky do jiných, momentálně méně přehřátých segmentů trhu. Umělá inteligence jako příslib i hrozba pro ziskovost Konkrétně Microsoft se stal terčem neobvykle silné vlny prodejů, která lídrovi v oblasti podnikového softwaru vzala značnou část pověstného větru z plachet. Jádrem celého problému je obrovská finanční náročnost spojená s rozvojem infrastruktury pro umělou inteligenci. Zatímco společnost nadále neúnavně pumpuje peníze do AI růstu, na trhu přetrvávají hluboké obavy, že právě tento technologický boom by mohl učinit její tradiční a vysoce ziskové softwarové produkty do jisté míry zastaralými. Během vyhlášení hospodářských výsledků za fiskální třetí čtvrtletí na konci dubna Microsoft předpověděl pouze „skromný“ růst svého klíčového byznysu v oblasti cloudových služeb Azure. Zároveň však společnost šokovala trhy, když razantně zvýšila svůj celoroční odhad kapitálových výdajů na závratných 190 miliard dolarů. Tyto prostředky mají směřovat především do budování nových datových center a nákupu drahých čipů nezbytných pro trénování složitých jazykových modelů. „Zda umělá inteligence nakonec odstaví na vedlejší kolej programy jako Microsoft Word nebo Excel, se teprve uvidí,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Jack Ablin, hlavní investiční stratég společnosti Cresset Wealth Advisors. Upozornil především na to, že takto masivní výdaje jsou pochopitelným důvodem ke znepokojení. Mnoho firem si totiž pro financování svého rozvoje musí chodit půjčovat na dluhopisový trh, což podle Ablina naznačuje, že jejich stávající hotovostní rezervy nebudou na udržení agresivní expanze stačit. Navzdory tomuto výraznému měsíčnímu propadu a rostoucím nákladům však někteří analytici z Wall Street akciím Microsoftu nadále pevně věří. Zástupci Deutsche Bank vidí v současné korekci spíše příležitost k nákupu. Analytický tým pod vedením Brada Zelnicka v pátek uvedl, že má rostoucí důvěru ve schopnost firmy udržet a rozšiřovat provozní marže. Banka proto ponechala pro akcie Microsoftu doporučení k nákupu a potvrdila sebevědomou cílovou cenu na úrovni 550 dolarů.