Klíčové body Fond zaměřený na paměťové čipy zaznamenal historický úspěch a během jediného měsíce přilákal kapitál blížící se hranici sedmi miliard dolarů. Investoři nyní hledají další příležitosti v takzvaných úzkých hrdlech umělé inteligence, přičemž hlavním tématem se stává nahrazování měděných kabelů světlem. Akcie společností vyvíjejících optické technologie zažívají masivní rally, někteří lídři trhu si letos připsali stovky procent k dobru.   Raketový vzestup paměťových čipů a hledání nových příležitostí Vstup burzovně obchodovaného fondu zaměřeného na paměťové čipy představuje jeden z nejpozoruhodnějších příběhů letošního roku na finančních trzích. Fond Roundhill Memory ETF (DRAM) vstoupil na trh na začátku dubna a během pouhého měsíce a několika dnů do něj investoři vložili téměř sedm miliard dolarů. Tento bezprecedentní příliv kapitálu jej staví na stejnou úroveň s fondem iShares Bitcoin Trust (IBIT) . Oba tyto instrumenty nyní bok po boku soupeří o prestižní titul vůbec nejrychleji rostoucího ETF v historii světových trhů. Za tímto fenomenálním úspěchem stojí dva zcela zásadní faktory. Tím prvním je mimořádně silná fundamentální investiční teze, která se opírá o reálnou tržní poptávku. Paměťové čipy se v poměrně krátkém čase staly jedním z nejatraktivnějších a nejdynamičtějších segmentů celého akciového trhu. Tento boom je primárně tažen explozivní poptávkou po pamětech s vysokou propustností, které jsou naprosto nezbytné pro fungování moderních datových center pohánějících umělou inteligenci. Dynamika tohoto sektoru je natolik silná, že například společnost Micron Technology (MU) směřuje k tomu, aby v příštím roce vygenerovala zisky pohybující se ve stejné lize, v jaké dlouhodobě operují technologičtí giganti jako Apple (AAPL) nebo Amazon (AMZN) . Druhým klíčovým faktorem úspěchu byla do té doby existující překážka v přístupu na trh. Ti největší beneficienti současného technologického boomu byli pro běžné americké investory jen velmi obtížně dosažitelní. Dva ze tří největších světových producentů pamětí s vysokou propustností, konkrétně korporace Samsung Electronics a SK Hynix, se totiž primárně obchodují v Jižní Koreji. Tyto technologické kolosy navíc nejsou zahrnuty v žádném významném americkém ETF zaměřeném na polovodiče. Investoři, kteří chtěli získat expozici vůči těmto strategickým titulům, tak byli dříve nuceni nakupovat fond iShares MSCI South Korea ETF (EWY) . Tento plošný nástroj však ve svém portfoliu obsahuje i desítky dalších korejských akcií, které s umělou inteligencí nemají absolutně nic společného. Nový fond tak trhu nabídl mnohem čistší a cílenější expozici vůči tomuto specifickému tématu. Právě tato unikátní kombinace vysoce přesvědčivé investiční teze a elegantního vyřešení problému s dostupností akcií udělala z tohoto nástroje absolutní hit. Zdroj: Getty Images Úzká hrdla umělé inteligence jako hlavní investiční téma Úspěch tohoto paměťového fondu se časově naprosto přesně shodoval s širším fenoménem, který na trzích v současnosti pozorujeme. Jde o takzvaný obchod s úzkými hrdly, který se postupně stal hlavním a nejspolehlivějším analytickým rámcem pro investování do infrastruktury umělé inteligence. Základním kamenem tohoto investičního přístupu byly pochopitelně grafické procesory. Právě ty jako první úzké hrdlo celého ekosystému katapultovaly společnost Nvidia (NVDA) na pozici nejhodnotnější korporace na světě. Jakmile se však trh saturoval jedním řešením, okamžitě začal hledat další bariéru bránící celosvětové expanzi. Po grafických čipech tak zcela logicky následovala energetika. Sektor veřejných služeb, akcie jaderných elektráren, výrobci plynových turbín a budovatelé masivní elektrické infrastruktury začali znatelně těžit z toho, že překotná výstavba nových datových center začala narážet na neúprosné kapacitní limity rozvodných sítí. Paměťové čipy byly dalším krokem v tomto hodnotovém řetězci. V poslední době se navíc pozornost investorů začala upínat také k centrálním procesorům, protože trh s umělou inteligencí se postupně přesouvá od energeticky náročné fáze trénování modelů k jejich samotnému nasazování a vyvozování závěrů v reálném čase. Nyní se však do popředí dere zcela nová technologická doména. Zdroj: Getty images Fotonika jako odpověď na fyzické limity mědi Tímto novým miláčkem institucionálních i retailových investorů se stává fotonika. Podle odborné definice společnosti Ansys představuje fotonika multidisciplinární obor, který se primárně zabývá generováním, řízením, manipulací a detekcí světla. Nejde přitom o žádnou nevyzkoušenou novinku z laboratoří. Tato technologie se již desítky let úspěšně využívá v mnoha klíčových odvětvích. Její aplikace najdeme v pokročilých zobrazovacích systémech, u průmyslových laserů, v optických telekomunikačních sítích, zdravotnických přístrojích či v sofistikovaných senzorech. Zjednodušeně řečeno, fotonika dominuje všude tam, kde je potřeba využít světlo k vykonání nějaké užitečné a přesné práce. V kontextu moderních datových center pro umělou inteligenci se fotonika projevuje jako kriticky důležité využití světelných paprsků k přesunu obrovských objemů dat mezi jednotlivými čipy, racky a servery. Tento inovativní přístup začíná postupně nahrazovat tradiční měděnou kabeláž, která v současnosti naráží na své nepřekročitelné fyzikální limity. Jak se klastry umělé inteligence neustále zvětšují a škálují na stovky tisíc grafických procesorů, šířka pásma nezbytná k jejich vzájemné synchronizaci začíná dalece přesahovat to, co je měď schopna spolehlivě a efektivně přenést. Technologický průmysl tento kritický problém aktivně řeší pomocí optických propojení, transceiverů, fotonických integrovaných obvodů a společně balené optiky. Objem kapitálu, který v současnosti proudí do tohoto specifického odvětví, jasně odráží, jak neuvěřitelně vážně trh tuto situaci bere. Například Nvidia již investovala miliardy dolarů do fotonických společností, aby si v předstihu zajistila stabilní dodávky těchto klíčových komponent pro své budoucí systémy. Akciové trhy na tento technologický posun reagují s obrovským nadšením. Akcie společnosti Applied Optoelectronics (AAOI) od začátku letošního roku vzrostly o zhruba 440 procent. Podobně impozantní výkonnost vykazují i další významní hráči v sektoru, přičemž tituly jako Lumentum (LITE) a Coherent (COHR) již dokázaly svou tržní hodnotu více než zdvojnásobit. Investiční komunita tak nyní po vzoru mimořádně úspěšného paměťového fondu netrpělivě vyhlíží vznik specializovaného ETF, které by nabídlo čistou, likvidní a koncentrovanou expozici právě vůči nastupující éře fotoniky.