Ceny ropy smazaly předchozí výrazné ztráty poté, co libanonské hnutí Hizballáh odmítlo nový návrh na příměří. Strategický ománský terminál Mina al Fahal musel nečekaně pozastavit nakládku suroviny kvůli explozi způsobené údajným útokem dronu. Americká lehká ropa WTI se technicky drží nad klíčovou úrovní podpory, což podle analytiků otevírá prostor pro další cenový růst.   Geopolitický pat a nečekaný úder na ománskou infrastrukturu Páteční obchodní seance na globálních komoditních trzích přinesla nečekaný zvrat. Ceny černého zlata zamířily směrem vzhůru a úspěšně tak umazaly ostré ztráty z předchozího obchodního dne. Hlavním katalyzátorem tohoto pohybu se stalo odmítnutí nového návrhu na příměří v Libanonu ze strany hnutí Hizballáh. Situaci navíc dramaticky zkomplikovaly zprávy z Blízkého východu, podle kterých ománský terminál Mina al Fahal musel okamžitě pozastavit veškeré nakládky ropy v důsledku silné exploze. Severomořská Ropa Brent (BZ=F) v reakci na tyto události posílila o 33 centů, což představuje nárůst o 0,35 procenta. Její cena se tak v ranních hodinách vyšplhala na úroveň 95,36 dolaru za barel. Tento růst přišel bezprostředně poté, co kontrakt v předchozí seanci zaznamenal propad o výrazných 2,84 procenta. Tento vývoj na komoditních burzách jasně ukazuje, jak extrémně citlivě investoři reagují na sebemenší náznak narušení dodavatelských řetězců. Podobný vývoj zaznamenala také Americká lehká ropa WTI (CL=F) . Její hodnota se ustálila na 93,06 dolaru za barel, což znamenalo nepatrný zisk dvou centů, tedy 0,02 procenta. I v tomto případě trh reagoval na předchozí turbulenci, kdy benchmark ve čtvrtek odepsal 3,1 procenta své hodnoty. Oba hlavní ropné kontrakty tak směřují k tomu, aby si připsaly první týdenní zisk za poslední tři týdny, přičemž americká ropa WTI zaznamenává více než šestiprocentní nárůst. Agentura Reuters v pátek s odvoláním na své zdroje uvedla, že strategický ománský terminál Mina al Fahal byl nucen zcela přerušit nakládku suroviny. Důvodem byla exploze v bezprostřední blízkosti kotevních bójí (SBM), která byla podle předběžných informací způsobena útokem bezpilotního letounu. Tento incident vnáší na trh další vlnu nervozity ohledně bezpečnosti klíčové energetické infrastruktury. Omezený tranzit a tenčící se globální zásoby Zhoršující se bezpečnostní situace v regionu má přímý dopad na klíčové dopravní tepny. Provoz v Hormuzském průlivu, kudy za normálních okolností protéká pětina celosvětových dodávek ropy, zůstává nadále velmi omezený. Omezená propustnost této životně důležité námořní cesty nutí obchodníky přehodnocovat svá rizika a započítávat do cen takzvanou geopolitickou prémii. Analytici napříč Wall Street v této souvislosti stále častěji upozorňují na riziko klesajících globálních zásob ropy. Tento fundamentální faktor by totiž mohl ve třetím čtvrtletí letošního roku vyvolat prudký cenový skok, zejména pokud by došlo k dalším výpadkům v produkci či logistice na Blízkém východě, kde se mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem neúměrně protahují. Naděje na brzké diplomatické řešení navíc ve čtvrtek utrpěly vážnou ránu. Lídr hnutí Hizballáh, Naím Kásim, rezolutně odmítl dohodu mezi Izraelem a libanonskou vládou o zastavení bojů, kterou zprostředkovaly Spojené státy americké. Írán přitom již dříve jasně deklaroval, že příměří v Libanonu je absolutní podmínkou pro jakoukoliv případnou mírovou dohodu s Washingtonem. Tento diplomatický pat ostře kontrastuje s vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten ve čtvrtek prohlásil, že podle jeho přesvědčení dochází k určitému pokroku v jednáních mezi Izraelem a Libanonem, přičemž zdůraznil, že si Libanon mír bezesporu zaslouží. Trhy však tyto optimistické proklamace přijímají se značnou rezervou a raději se soustředí na reálná rizika plynoucí z válečné zóny. Technický výhled, pozice OPEC a propad íránského exportu Tony Sycamore, uznávaný tržní analytik společnosti IG, ve své nejnovější zprávě pro klienty trefně poznamenal, že jakýkoliv optimismus zůstává silně zastíněn nepřehlednou spletí protichůdných zpráv a titulků. Tento nesoulad mezi oficiálními prohlášeními a reálnou situací na bojišti vytváří vysoce volatilní prostředí, ve kterém mohou ceny komodit zaznamenat prudké výkyvy oběma směry. Z čistě technického hlediska však situace na trhu s černým zlatem zůstává nakloněna býkům. Sycamore upozorňuje, že dokud se cena americké ropy udrží nad klíčovou trendovou linií podpory v pásmu nižších 80 dolarů, rizika zůstávají vychýlena směrem k dalšímu růstu cen. Investoři tak musí neustále balancovat mezi technickými indikátory a fundamentálními geopolitickými šoky. Do této napjaté atmosféry navíc vstupuje Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Její generální tajemník Haitham Al Ghais ve čtvrtek potvrdil, že kartel se nadále pevně drží své původní prognózy. Podle ní by měl globální růst poptávky po ropě v letošním roce dosáhnout 1,2 milionu barelů denně, a to navzdory probíhajícímu blízkovýchodnímu konfliktu a částečnému uzavření Hormuzského průlivu. OPEC tak vysílá trhům signál o stabilních makroekonomických fundamentech. Zajímavý pohled pak nabízejí data z námořní přepravy, která odhalují drastický propad íránského ropného exportu. Ten se podle dostupných informací propadl na nejnižší úroveň za posledních šest let. Hlavní příčinou tohoto stavu je nekompromisní americká námořní blokáda, která efektivně omezuje možnosti Teheránu dodávat surovinu na světové trhy. Situaci Íránu navíc komplikuje i makroekonomický vývoj v Asii. Slabá poptávka ze strany Číny, která je tradičně klíčovým odběratelem íránské ropy, vytváří silný tlak na snižování cen této konkrétní suroviny. Trh s ropou tak v současnosti představuje mimořádně složitou mozaiku, kde se prolínají tvrdé vojenské sankce, ochabující asijská poptávka a hrozba globálního nedostatku zásob.