Prezidenti Donald Trump a Masúd Pezeškján digitálně stvrdili memorandum o porozumění, které má trvale ukončit americko-íránskou válku. Dohoda zahrnuje čtrnáct bodů, včetně plného otevření Hormuzského průlivu bez poplatků a okamžitého zastavení izraelských operací v Libanonu. Republikánští senátoři dohodu ostře kritizují jako fatální selhání zahraniční politiky, které Íránu umožní vybudovat novou infrastrukturu.   Cesta k podpisu a francouzská diplomacie Prezident Spojených států Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján učinili zásadní krok k překreslení geopolitické mapy Blízkého východu. Během středy oba státníci digitálně podepsali komplexní memorandum o porozumění. Tento strategický dokument si klade za hlavní cíl vypracování trvalé mírové dohody, která by definitivně ukončila probíhající válečný konflikt mezi oběma národy. Podle oficiálních představitelů americké administrativy jde o bezprecedentní diplomatický posun. Tento akt na nejvyšší úrovni následoval pouhé tři dny poté, co identický dokument digitálně stvrdili americký viceprezident JD Vance a předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. K finálnímu podpisu ze strany americké hlavy státu došlo jen několik hodin poté, co Donald Trump veřejně spekuloval o tom, zda je z jeho pozice vůbec moudré připojovat k dokumentu svůj osobní podpis. Samotný akt podpisu tohoto ostře sledovaného memoranda proběhl v exkluzivních kulisách francouzského Versailles. Stalo se tak těsně před slavnostní večeří, které se zúčastnil francouzský prezident Emmanuel Macron, první dáma Brigitte Macronová, americký ministr zahraničí Marco Rubio a další vysoce postavení diplomaté. Celou událost detailně zdokumentoval na videu zástupce personálního šéfa Bílého domu Dan Scavino. Na zveřejněných záběrech je jasně patrné, jak Emmanuel Macron vřele třese Trumpovi rukou a nešetří chválou, když opakovaně pronáší slova uznání. Bezprostředně po večeři pak šéf Bílého domu novinářům stručně, ale úderně oznámil, že historický dokument je oficiálně podepsán. Francouzský prezident následně na sociální síti sdílel video z podpisu a přidal vlastní hodnocení situace. Uvedl, že tato dohoda dláždí cestu k trvalému míru a především umožňuje strategické znovuotevření Hormuzského průlivu. Macron zdůraznil, že jde o důležitý krok, který v brzké době umožní výrazný pokles cen energií. V této souvislosti trhy bedlivě sledují, jak na situaci zareaguje Ropa (CL=F) , jejíž globální dodávky a cenová stabilita jsou na průchodnosti tohoto regionu kriticky závislé. Obsah memoranda a jaderný otazník Text samotného memoranda, který novinářům během odděleného telefonického briefingu přečetl vysoce postavený americký činitel, obsahuje celkem čtrnáct samostatných bodů. Mezi ty absolutně nejklíčovější patří požadavek na okamžité ukončení veškerých vojenských akcí ze strany Izraele na území Libanonu. Dalším zásadním pilířem je plné otevření Hormuzského průlivu, přičemž Írán se zavazuje, že po dobu minimálně šedesáti dnů nebude od proplouvajících plavidel vybírat žádné mýtné poplatky. Značná část pozornosti se však upírá k jaderné otázce. Memorandum totiž zahrnuje shodu na tom, že Spojené státy a Írán musí vyřešit palčivý problém, jak naložit se zásobami vysoce obohaceného uranu, kterými islámská republika disponuje. Zde se však objevují značné rozpory v narativu uvnitř samotné americké administrativy. Jeden z úředníků, který se účastnil zmíněného briefingu a hovořil pod podmínkou anonymity, přišel s překvapivým tvrzením. Podle jeho slov neexistuje žádná naléhavá potřeba, aby americké síly vstupovaly na íránské území s cílem tento nebezpečný materiál zajistit. Důvodem má být fakt, že americké bombardování jaderných zařízení z loňského léta bylo natolik úspěšné, že veškerý materiál zůstal spolehlivě pohřben v troskách. Tento činitel explicitně zmínil operaci Midnight Hammer, což byla série drtivých úderů, které americká armáda provedla v červnu 2025 proti íránským jaderným zařízením. Podle jeho vyjádření je díky úspěchu této vojenské operace jaderný materiál de facto nedostupný. Toto tvrzení ovšem ostře kontrastuje s dosavadní rétorikou Donalda Trumpa. Od chvíle, kdy 28. února zahájil válečné operace, americký prezident opakovaně argumentoval, že Spojené státy musely na Írán zaútočit právě kvůli bezprostřední hrozbě vývoje jaderné zbraně. Komentář vysoce postaveného úředníka tak do značné míry podkopává Trumpův hlavní argument pro rozpoutání celého konfliktu. Vnitropolitická bouře a hledání obětního beránka Zatímco na mezinárodní scéně sklízí administrativa opatrné uznání, na domácí půdě vyvolalo memorandum obrovskou vlnu nevole, a to zejména v řadách republikánské strany. Zástupci tvrdého jádra považují dohodu za nebezpečný ústupek a zradu dosavadních amerických zájmů. Senátor za stát Louisiana Bill Cassidy označil podepsanou dohodu za vůbec nejhorší zahraničněpolitický přehmat za několik posledních desetiletí. Ve svém ostrém vyjádření Cassidy poznamenal, že bývalý prezident Ronald Reagan se kvůli tomuto kroku musí obracet v hrobě. Podle něj nebyly íránské jaderné ambice nijak omezeny a Teherán se pouze naučil, že vyhrožování uzavřením Hormuzského průlivu funguje a v budoucnu tuto taktiku nepochybně znovu využije k vydírání mezinárodního společenství. Cassidy dále tvrdě kritizoval skutečnost, že Írán nyní díky dohodě získá možnost vybudovat zcela novou infrastrukturu. Připomněl, že před válkou byl průliv otevřený, Írán byl drcen přísnými sankcemi a třináct amerických vojáků bylo stále naživu. Nyní jsou tito Američané mrtví, rodiny zaplatily miliardy na čerpacích stanicích, sankce budou zrušeny a bombardování ustalo bez jasných dlouhodobých záruk. Kritikou nešetřil ani senátor Thom Tillis z domovské Severní Karolíny. Ten novinářům v Kapitolu předložil chladná data. Zdůraznil, že od prvního kinetického úderu bylo vynaloženo sto miliard dolarů. Americká armáda ztratila dva letouny F-18 a několik dalších strojů. Třináct lidí zemřelo, několik blízkovýchodních partnerů čelilo útokům a stovky osob utrpěly zranění. S ohledem na tyto obrovské ztráty Tillis prohlásil, že k ospravedlnění situace potřebuje mnohem více než jen čtrnáct bodů memoranda. Uprostřed této vnitropolitické bouře přitahuje pozornost i Trumpův specifický přístup k politické odpovědnosti. Během tiskové konference na okraj summitu G7 ve francouzském Évian-les-Bains dostal reportér stanice Fox News Peter Doocy možnost položit poslední otázku. Zajímal se, proč prezident nezůstane v Evropě na slavnostní ceremoniál podpisu této mírové dohody. Trumpova reakce byla plná politického pragmatismu. Ačkoli připustil, že by mohl zůstat, vzápětí dodal, že ačkoliv je memorandum velmi důležité, možná to není ten typ dokumentu, který by měl podepisovat on osobně. Když reportér nadhodil, že vyslání viceprezidenta Vance je geniální tah, protože pokud dohoda vyjde, Trump sklidí slávu, a pokud selže, bude to Vanceova chyba, prezident se této myšlenky okamžitě chytil. Trump s úsměvem potvrdil, že pokud se věci vyvinou dobře, připíše si veškeré zásluhy. Pokud však dohoda selže, neváhá z toho obvinit svého viceprezidenta JD Vance. Svého kolegu dokonce napůl žertem varoval, že by si měl dávat pozor, otočit své letadlo a rychle zmizet, čímž jen dokreslil složitost a cynismus celého diplomatického úsilí na nejvyšší úrovni.