Prezident Donald Trump utrpěl významnou právní porážku ve svém dlouhodobém sporu s Federálním rezervním systémem (Fed). Nejvyšší soud zablokoval Trumpův pokus odvolat Lisu Cookovou Rozhodnutí posílilo nezávislost amerického Federálního rezervního systému Inflace 4,1 % komplikuje možnost snižování úrokových sazeb Fed připouští možnost dalšího zvýšení sazeb při přetrvávající inflaci Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, že administrativa při pokusu o odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové nepostupovala v souladu se zákonem. Verdikt představuje důležitou podporu nezávislosti americké centrální banky a zároveň komplikuje Trumpovy snahy ovlivnit měnovou politiku prostřednictvím personálních změn. Rozhodnutí přichází v době, kdy Fed nadále čelí zvýšené inflaci a představitelé centrální banky naznačují, že úrokové sazby pravděpodobně zůstanou na současných úrovních delší dobu. Dokonce se objevují úvahy, že pokud inflační tlaky neustoupí, mohou být sazby ještě zvýšeny. Trump neuspěl se snahou odvolat členku Fedu Donald Trump se během svého druhého prezidentského období opakovaně snažil získat větší vliv nad rozhodováním Fedu. Jedním z nejvýraznějších kroků byla snaha odvolat členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, která se podílí na hlasování o nastavení úrokových sazeb. Administrativa své rozhodnutí opírala o obvinění týkající se údajného hypotečního podvodu. Cooková však nebyla v této souvislosti nikdy obviněna ani obžalována. Nejvyšší soud nyní dospěl k závěru, že prezident jí neposkytl možnost se k těmto obviněním vyjádřit, přestože to zákon vyžaduje. Ve svém vyjádření Cooková označila pokus o své odvolání za snahu odstranit ji z funkce na základě uměle vytvořené záminky. Pokud by Trump uspěl, mohl by na její místo jmenovat kandidáta, který by byl více nakloněn jeho dlouhodobému požadavku na nižší úrokové sazby. Právě měnová politika Fedu patří mezi oblasti, které prezident dlouhodobě veřejně kritizuje. Pokus o odvolání Cookové navíc nebyl jediným krokem, kterým se Trump snažil na Fed vyvíjet tlak. Ani další snahy však zatím nepřinesly očekávaný výsledek. Cooková ve své funkci zůstává. Nový předseda Fedu Kevin Warsh podle dosavadních signálů zatím neplánuje letos přistoupit ke snižování úrokových sazeb. Bývalý předseda Fedu Jerome Powell navíc zůstává členem Rady guvernérů, čímž prezident přichází o další možnost obsadit uvolněné místo vlastním kandidátem. Powellovo působení v radě může pokračovat až do roku 2028. Rozhodnutí soudu posiluje nezávislost centrální banky Verdikt Nejvyššího soudu je považován za významné potvrzení právních pravidel, která chrání nezávislost Federálního rezervního systému před přímými politickými zásahy. Soudci upozornili, že opačné rozhodnutí by mohlo vytvořit nebezpečný precedens. Prezident by pak mohl usilovat o odvolání členů Fedu i na základě starších nebo obtížně vyvratitelných obvinění. Konzervativní soudce Brett Kavanaugh, který se připojil k většinovému rozhodnutí, během projednávání případu upozorňoval právě na riziko, že by podobný postup umožnil odstraňovat představitele Fedu kvůli marginálním nebo dávno minulým obviněním. Ve svém souběžném stanovisku dále uvedl, že nejistota ohledně postavení Federálního rezervního systému by mohla vyvolat politické otřesy i významnou ekonomickou nejistotu ve Spojených státech i ve světě. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve většinovém stanovisku zdůraznil, že rozhodnutí se týká především procesní stránky celé kauzy. Podle soudu nebyla Cookové poskytnuta zákonná možnost bránit se vzneseným obviněním. Soud zároveň neřešil samotnou podstatu údajných hypotečních nesrovnalostí. Administrativa tvrdila, že Cooková označila dvě různé nemovitosti jako své hlavní bydliště, což může mít vliv na podmínky hypotečního financování. Cooková jakékoli pochybení odmítá a v této věci proti ní nebylo zahájeno žádné trestní řízení. Podle zákona o Federálním rezervním systému může prezident člena Fedu odvolat pouze „z oprávněného důvodu“, kterým bývá například závažné pochybení nebo neplnění povinností. Roberts zdůraznil, že Nejvyšší soud zatím neposuzoval, zda jsou v tomto případě takové podmínky skutečně splněny. Trump nicméně po zveřejnění rozsudku naznačil, že se své snahy nevzdává. Na sociální síti Truth Social uvedl, že administrativa podnikne další kroky, aby člověk, který se podle něj dopustil pochybení, nerozhodoval o důležitých otázkách týkajících se Spojených států. Fed zatím nemá důvod ke snižování sazeb Právní spor není jediným problémem, kterému Trump čelí ve své snaze prosadit nižší úrokové sazby. Vývoj americké ekonomiky zatím neposkytuje Fedu dostatek prostoru pro uvolnění měnové politiky. Více než čtyři měsíce po začátku konfliktu s Íránem zůstává doprava přes Hormuzský průliv stále narušená. Touto strategickou trasou prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy, ale také další důležité komodity včetně hliníku nebo hnojiv. Omezení obchodní dopravy přispělo ke zvýšení inflačních tlaků ve Spojených státech. Ukazatel Personal Consumption Expenditures (PCE), který Fed považuje za své hlavní měřítko inflace, dosáhl v květnu 4,1 %, což je výrazně nad dlouhodobým cílem centrální banky ve výši 2 %. Právě přetrvávající inflace je hlavním důvodem, proč představitelé Fedu zatím neuvažují o snižování sazeb. Někteří představitelé centrální banky dokonce připouštějí opačný scénář. Prezidentka pobočky Fedu v Dallasu Lorie Loganová uvedla, že pokud se inflace nezačne zlepšovat, může být ještě letos nutné úrokové sazby zvýšit. Fed podle ní zatím vyčkává, zda se podaří udržet příměří mezi Spojenými státy a Íránem a zda se tím postupně zmírní cenové tlaky. Podobně se vyjádřil také prezident newyorského Fedu John Williams, podle kterého je současné nastavení měnové politiky vhodné pro návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli. Donald Trump přitom dlouhodobě prosazuje přesně opačný přístup. Opakovaně kritizoval bývalého předsedu Fedu Jeromea Powella za to, že nesnižoval úrokové sazby podle prezidentových představ. Dokonce veřejně žertoval, že pokud nový předseda Kevin Warsh nebude sazby snižovat, mohl by jej žalovat. Současná situace však novému šéfovi Fedu výrazně komplikuje prostor pro jakékoli uvolnění měnové politiky. Předseda centrální banky sice určuje program jednání měnového výboru, při hlasování má ale stejně jako ostatní členové pouze jeden hlas z celkových dvanácti. Lisa Cooková tak bude i nadále spolurozhodovat o nastavení amerických úrokových sazeb. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu Cooková uvedla, že verdikt nevnímá jen jako osobní vítězství. Podle jejích slov je důležitý především pro americké občany, jejichž ekonomická stabilita závisí na tom, aby centrální banka plnila své poslání bez politického zastrašování.