Americký prezident Donald Trump navrhuje, aby boj proti hnutí Hizballáh v Libanonu převzala Sýrie namísto Izraele. Nové syrské vedení v čele s prezidentem Ahmedem aš-Šará rezolutně odmítá vojenskou intervenci a preferuje trvalé příměří. Radikální návrh přichází v době křehkých dohod mezi Spojenými státy a Íránem, které ohrožuje pokračující izraelská ofenziva.   Trumpův nečekaný diplomatický manévr Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad současnou podobou izraelské vojenské ofenzivy proti militantnímu hnutí Hizballáh na území Libanonu. Během svého vystoupení před bilaterálním jednáním s katarským emírem na summitu G7 ve francouzském Evianu přišel s velmi neobvyklým diplomatickým návrhem. Podle jeho slov by bylo mnohem efektivnější, kdyby břemeno boje proti této šíitské organizaci převzala sousední Sýrie. Trump se domnívá, že nový syrský prezident Ahmed aš-Šará by tento složitý úkol zvládl lépe než současné izraelské vedení. Šéf Bílého domu doslova uvedl, že pokud Izrael nedokáže splnit svůj cíl bez zbytečných ztrát na životech všech zúčastněných, měla by tuto práci odvést právě Sýrie. Tento radikální postoj představuje nejvýraznější veřejný apel na syrskou vojenskou intervenci v novodobé historii. Spojené státy v tomto kontextu připomínají historickou paralelu, kdy syrští představitelé udržovali vojenskou okupaci Libanonu až do roku 2005. Trump podle svých slov přímo sdělil izraelským zástupcům, že by měli nechat Damašek, aby se o problém s Hizballáhem postaral sám. Americký prezident je pevně přesvědčen, že by syrské síly odvedly při potlačování militantní skupiny mnohem lepší práci. Tento překvapivý návrh přichází pouhý den poté, co se Washington dohodl s Íránem na prodloužení klidu zbraní a otevření strategického Hormuzského průlivu. Pokračující izraelské údery v Libanonu však tato mimořádně citlivá diplomatická vyjednávání vážně ohrožovaly a hrozilo jejich úplné zhroucení. Syrské odmítnutí a snaha o regionální stabilitu Přes intenzivní tlak ze strany Spojených států je myšlenka vojenského zásahu pro současné syrské úřady zcela neprůchodná. Američtí představitelé sice během uplynulých osmi měsíců opakovaně povzbuzovali Damašek k intervenci, která by pomohla v boji proti Hizballáhu, nicméně syrské priority leží zcela jinde. Nové vedení se plně soustředí na sjednocení válkou zdevastované země. Prezident Ahmed aš-Šará, který se ujal moci po úspěšném svržení režimu Bašára Asada v roce 2024, se snaží budovat co nejužší a nejkorektnější pracovní vztahy s libanonskou metropolí Bejrútem. Během tohoto týdne proto kategoricky popřel veškeré zvěsti o chystané syrské intervenci v Libanonu a označil je za naprosto nepravdivé a zavádějící. Sýrie podle jeho oficiálního prohlášení plně podporuje komplexní příměří v regionu. Damašek má zájem především na zvýšení celkové stability, posílení institucí a prohloubení vzájemných ekonomických vazeb s Libanonem. Ačkoli je nové syrské vedení vůči Hizballáhu silně nepřátelské, neboť tato militantní skupina během krvavé občanské války intervenovala ve prospěch sesazeného Asadova režimu, nemá aš-Šará nejmenší zájem zatahovat svou zemi do dalšího konfliktu. Syrský prezident si od svého nástupu do funkce pečlivě buduje Trumpovu podporu. Stal se vůbec prvním syrským prezidentem po mnoha desetiletích, který oficiálně navštívil Bílý dům, a jeho země se formálně připojila ke globální koalici proti teroristické organizaci Islámský stát. Trump na jeho adresu s uznáním poznamenal, že aš-Šará má k Hizballáhu velmi vyhraněný postoj a tuto skupinu v žádném případě neuznává. Křehké příměří a komplikovaná role Izraele Situace na Blízkém východě zůstává extrémně napjatá kvůli izraelské ofenzivě v Libanonu, která započala v březnu tohoto roku. Spouštěčem konfliktu bylo raketové ostřelování izraelského území ze strany Hizballáhu, které mělo vyjádřit solidaritu s Íránem. Tento tvrdý vojenský střet si dosud vyžádal více než 3 800 lidských životů, přičemž izraelské pozemní síly aktuálně okupují stovky čtverečních kilometrů na jihu Libanonu. Samotný Libanon se stal velmi komplikujícím faktorem v amerických snahách o dosažení trvalé a stabilní dohody s Teheránem. Írán, který dlouhodobě finančně i logisticky podporuje šíitskou militantní skupinu Hizballáh, neústupně trvá na tom, aby byl Libanon bezpodmínečně zahrnut do jakékoli širší regionální dohody. Izraelská vláda však opakovaně deklaruje, že svou masivní ofenzivu nezastaví, dokud nebude vojenská infrastruktura Hizballáhu kompletně zničena. Izraelské letectvo navíc opakovaně bombardovalo libanonské hlavní město přesně ve chvíli, kdy se Washington a Teherán nacházely na samém pokraji klíčové shody. Tyto útoky tak téměř zhatily prodloužené příměří, které bylo nakonec pracně sjednáno v neděli. Donald Trump neskrývá svou nespokojenost s přístupem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Americký prezident na něj vyvíjí silný tlak, aby okamžitě omezil vojenské útoky, a to zejména ty, které směřují na hustě obydlený Bejrút. Trump varuje, že nekonečný konflikt vrhá velmi negativní světlo na připravovanou velkou dohodu s Íránem, která je pro americkou administrativu klíčová. Šéf Bílého domu svou kritiku izraelské taktiky uzavřel velmi ostrým konstatováním. Podle něj není nutné zbourat celý bytový dům pokaždé, když armáda někoho hledá. V současné chvíli tak zůstává velkou neznámou, co přesně sjednaná dohoda znamená pro budoucnost Libanonu a zda v praxi skutečně povede k definitivnímu ukončení nepřátelství a následnému stažení izraelských vojsk.