Donald Trump překvapivě jmenoval Billa Pulteho, dosavadního ředitele úřadu pro financování bydlení, úřadujícím šéfem amerických tajných služeb. Pulte si dočasně ponechá i vedení hypotečních gigantů Fannie Mae a Freddie Mac, přičemž nemá žádné předchozí zkušenosti v oblasti národní bezpečnosti. Krok vyvolal ostrou kritiku z řad demokratů, kteří varují před bezprecedentní politizací zpravodajských agentur a upřednostňováním loajality před odborností.   Překvapivá rošáda v nejvyšších patrech moci Americká politická a bezpečnostní scéna zažívá další bezprecedentní otřes. Donald Trump se rozhodl do čela amerických národních tajných služeb (DNI) jmenovat Billa Pulteho, dosavadního ředitele úřadu pro financování bydlení. Tento krok okamžitě vyvolal vlnu otazníků, neboť nový úřadující ředitel, který patří k prezidentovým blízkým spojencům, nedisponuje absolutně žádnými známými zkušenostmi v oblasti národní bezpečnosti. Pulte na této vysoce exponované pozici střídá Tulsi Gabbardovou, která na svou funkci rezignovala v průběhu minulého měsíce. Sama Gabbardová, bývalá členka Demokratické strany, byla od počátku vnímána jako velmi kontroverzní volba pro vedení národních špionážních agentur. V minulosti se totiž dlouhodobě profilovala jako hlasitá kritička amerických vojenských intervencí v zámořských konfliktech. Samotné oznámení o personální změně proběhlo tradičně prostřednictvím sociálních sítí. Donald Trump ve svém úterním příspěvku na platformě Truth Social uvedl, že ačkoliv Pulte postrádá formální bezpečnostní zázemí, disponuje podle jeho slov „hlubokými zkušenostmi s řízením citlivých záležitostí v Americe“. Toto odůvodnění však analytiky ani bezpečnostní experty příliš neuklidnilo. Zajímavostí je, že Pulte během svého dočasného působení v čele tajných služeb neopustí své dosavadní ekonomické posty. Prezident potvrdil, že si v mezidobí ponechá jak pozici ředitele Federálního úřadu pro financování bydlení (FHFA), tak i předsednictví ve dvou klíčových institucích amerického realitního trhu. Tato kumulace moci, spojující dohled nad obrovským objemem amerických hypoték s absolutním přístupem k nejtajnějším informacím státu, představuje v moderní americké historii zcela nestandardní situaci, která budí pozornost napříč celým politickým spektrem. Hypoteční giganti a kontroverzní vyšetřování Fedu Bill Pulte není ve světě velkých financí a realit žádným nováčkem. Ve své roli ředitele FHFA učinil dříve značně asertivní krok, když sám sebe jmenoval do pozice předsedy amerických hypotečních gigantů, společností Fannie Mae (FNMA) a Freddie Mac (FMCC) . Tyto instituce tvoří naprostou páteř amerického systému financování bydlení. Jeho rodinné kořeny navíc sahají hluboko do stavebního průmyslu. V minulosti působil ve společnosti PulteGroup (PHM) , což je třetí největší americká firma zaměřená na výstavbu domů. Tuto korporaci navíc v minulosti založil přímo jeho dědeček, což Pulteho pevně ukotvuje v prostředí realitních dědiců a velkého kapitálu. Během svého působení ve funkci ředitele pro financování bydlení v Trumpově administrativě na sebe Pulte upozornil především vedením ostře sledovaného vyšetřování. Cílem této ofenzivy se stala Lisa Cooková, guvernérka Federálního rezervního systému, kterou do funkce původně nominoval bývalý demokratický prezident Joe Biden. Pulte vznesl závažná obvinění z toho, že se Cooková údajně dopustila hypotečního podvodu. Cooková veškerá obvinění kategoricky odmítla. Od zahájení tohoto vyšetřování se Donald Trump opakovaně pokoušel guvernérku z její funkce odvolat. Tyto snahy však narazily na tvrdý odpor americké justice, když federální soudy prezidentovy kroky zablokovaly, a Cooková tak nadále zůstává ve vedení Fedu. Celý tento bezprecedentní institucionální spor nyní čeká na projednání před Nejvyšším soudem. Pulteho jméno figurovalo i v další výrazné kontroverzi z loňského roku. Tehdy prezidentu Trumpovi předložil radikální plán na zavedení padesátiletých hypoték. Ačkoliv prezident tento nestandardní finanční nástroj zpočátku podpořil, návrh byl nakonec po masivní vlně kritiky a odporu ze strany odborné veřejnosti potichu stažen. Ačkoliv byl Pulte významným sponzorem Trumpovy kampaně pro návrat do Bílého domu v roce 2024 a udržuje si k prezidentovi velmi blízko, jeho působení v administrativě není bez konfliktů. Podle dostupných informací se v určitých momentech dostal do ostrých sporů s dalšími vysoce postavenými členy vlády, včetně ministra financí Scotta Bessenta. Obavy z politizace a nová dynamika zpravodajských služeb Rozhodnutí obsadit post ředitele národních tajných služeb Billem Pultem logicky umocňuje dlouhodobé obavy, že současný prezident u této kritické funkce, jež byla vytvořena jako přímá reakce na teroristické útoky z 11. září 2001, upřednostňuje absolutní loajalitu před odbornou způsobilostí. Reakce politické opozice na sebe nenechala dlouho čekat. Mark Warner, nejvýše postavený demokrat v senátním výboru pro zpravodajské služby, vydal v úterý velmi ostré prohlášení. Podle jeho slov prezident namísto výběru respektovaného bezpečnostního profesionála, který by byl schopen poskytovat nezávislé úsudky, zvolil úředníka s úplně jinou agendou. Warner zdůraznil, že vybraný kandidát prokázal nejen ochotu, ale dokonce dychtivost využívat vládní pravomoci k prosazování politické msty. Tento trend považuje za extrémně nebezpečný pro celkovou stabilitu a bezpečnost Spojených států v současném napjatém globálním prostředí. „Přesně takto dochází k politizaci zpravodajských služeb, takto mizí nepohodlná fakta a takto se agentury, jejichž úkolem je chránit naši demokracii, stávají nástroji k její manipulaci,“ dodal znepokojený senátor Warner s tím, že podobné kroky v konečném důsledku činí Američany mnohem zranitelnějšími vůči případným teroristickým hrozbám. Z legislativního hlediska je Pulteho pozice časově omezená. Jako úřadující ředitel DNI může v této funkci působit maximálně 210 dní. Pokud by měl úřad vést i nadále, musel by jej Donald Trump formálně nominovat a tato nominace by následně musela projít složitým schvalovacím procesem v Senátu, což se vzhledem k jeho profilu jeví jako velmi nejisté. Zatímco Pulte přebírá otěže nad koordinací zpravodajské komunity, jiní aktéři posilují svůj vliv. Bývalý texaský kongresman John Ratcliffe, který v současnosti slouží jako ředitel CIA, převzal v rámci administrativy mnohem prominentnější roli, než jakou měla Gabbardová. Ratcliffe se aktivně účastní klíčových diskusí o strategii týkající se války s Íránem a formuje vztahy s Venezuelou, a to zejména v návaznosti na nedávnou vojenskou operaci, která vedla k dopadení tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura.