Americký prezident vyzval Izrael a Hizballáh k okamžitému zastavení útoků, aby neohrozily blížící se dohodu s Teheránem. Připravovaný pakt má zajistit znovuotevření Hormuzského průlivu, což by mohlo výrazně zmírnit globální energetickou krizi. Součástí ujednání je i zmrazení íránského jaderného programu a ředění obohaceného uranu pod dohledem mezinárodních inspektorů.   Geopolitické napětí ohrožuje diplomatický průlom Donald Trump vyslal jasné a důrazné varování směrem k Izraeli a militantnímu hnutí Hizballáh. Americký prezident obě strany vyzval, aby okamžitě zastavily veškeré vojenské akce. Tento překvapivý diplomatický tlak přichází bezprostředně poté, co izraelský letecký úder na jižní předměstí Bejrútu vážně ohrozil plány Bílého domu na finalizaci historické dohody s Íránem. Podle Trumpa se izraelský útok na libanonské hlavní město „neměl vůbec stát“. Ačkoliv americký lídr uznal nezpochybnitelné právo Izraele na sebeobranu, jedním dechem dodal, že předchozí incident, na který židovský stát reagoval, byl „velmi malý a bezvýznamný“. Na své sociální síti Truth Social prezident neskrýval frustraci, ale zároveň nabídl vizi stability. Uvedl, že Spojené státy jsou velmi blízko dohodě, která přinese mír celému regionu, a to včetně Libanonu. Zároveň kategoricky prohlásil, že by nemělo docházet k žádným dalším izraelským útokům kdekoliv na libanonském území, a apeloval na všechny strany, aby tuto jedinečnou šanci nepromarnily. Izraelská armáda nicméně v neděli zasáhla jižní předměstí Bejrútu, které je považováno za hlavní baštu Hizballáhu. Tel Aviv tento krok ospravedlnil obviněním, že Íránem podporovaná skupina předtím vyslala útočné drony na severní Izrael. Tento doutnající konflikt se tak stává obrovskou komplikací pro americkou diplomacii. Teherán totiž striktně trvá na tom, aby byl Hizballáh součástí širšího ujednání, čemuž se izraelský premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě a tvrdě brání. Po posledním úderu na Bejrút vystoupil Mohammad Bágher Zolghadr, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, s ostrým prohlášením. Uvedl, že islámští bojovníci na útok odpoví, přičemž zdůraznil, že Libanon představuje pro Írán absolutní červenou linii. Jeho slova však podle analytiků naznačila, že Teherán pravděpodobně nezvolí přímou konfrontaci, ale spíše využije některou ze svých zástupných skupin v regionu. Energetická krize a strategický význam Hormuzského průlivu Eskalace násilí přichází v nejméně vhodnou chvíli. Trump ještě v sobotu sebevědomě prohlašoval, že očekává nedělní podpis přelomové dohody. Tento pakt by měl primárně prodloužit příměří z 8. dubna, vytvořit jasný rámec pro jednání o íránském jaderném programu a především znovuotevřít strategicky klíčový Hormuzský průliv. Pro Bílý dům je odblokování této námořní tepny naprostou prioritou. Uzavření průlivu, které fakticky trvá již více než sto dní od 28. února, kdy vypukla válka mezi USA, Izraelem a jejich protivníky, totiž odstartovalo nejhorší globální energetickou krizi za poslední desetiletí. Tento šok prudce vyhnal nahoru americké ceny pohonných hmot, což je pro Trumpovu administrativu extrémně citlivé téma před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu. Podle detailů připravované dohody by se Hormuzský průliv měl plně otevřít s tím, že íránské ozbrojené síly během prvních třiceti dnů odstraní nastražené námořní miny. Během šedesátidenního období by navíc Teherán nevybíral žádné poplatky od plavidel proplouvajících tímto úzkým hrdlem. Spojené státy by výměnou za to zrušily svou námořní blokádu íránských přístavů. Tento vývoj bedlivě sledují globální trhy, protože dohoda obsahuje i dočasnou výjimku z amerických sankcí. Ta by Teheránu umožnila po dobu trvání šedesátidenního příměří volně exportovat na světové trhy strategickou komoditu, kterou je Ropa (CL=F) . Do složité diplomatické mozaiky se aktivně zapojují i regionální zprostředkovatelé. Podle zdrojů obeznámených se situací pobývali v neděli v Teheránu katarští vyjednavači, kteří v úzké koordinaci s Washingtonem pomáhali finalizovat poslední detaily. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf navíc již v sobotu avizoval, že elektronický podpis klíčového memoranda o porozumění lze očekávat v horizontu dvaceti čtyř hodin. Jaderné ústupky a složitá cesta k finálnímu podpisu Klíčovým pilířem celého ujednání je íránský jaderný program. Teherán by se měl znovu oficiálně zavázat, že nebude usilovat o získání ani vývoj jaderných zbraní. Během nadcházejících rozhovorů by se obě strany měly dohodnout na mechanismu likvidace íránských zásob, které čítají více než 9 000 kilogramů obohaceného uranu. Minimálním závazkem by mělo být naředění veškerého uranu přímo na místě, a to pod přísným dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ačkoliv většina zásob je obohacena pouze na nízkou úroveň, zhruba 440 kilogramů dosahuje kvality blížící se zbrojnímu využití. Írán přitom dlouhodobě trvá na tom, že jeho program slouží výhradně k mírovým účelům. Zdroje z diplomatických kruhů naznačují, že jakékoli zmírnění sankcí, včetně rozmrazení íránských aktiv držených v zámoří, by probíhalo postupně. Vše by striktně záviselo na reálném pokroku v jaderných rozhovorech, které by odstartovaly ihned po podpisu memoranda. Vysoký představitel Trumpovy administrativy novinářům sdělil, že diskutovaný kompromis představuje skvělou a velmi silnou dohodu. Cesta k finálnímu podpisu je však stále trnitá. Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz v neděli pro stanici ABC News uvedl, že Trump má stále plný úmysl dohodu podepsat. Zároveň ale označil Íránce za neuvěřitelně obtížné vyjednavače a dodal, že íránská delegace má obrovské problémy získat jasné instrukce od svého nejvyššího vůdce. Už minulý víkend, když Izrael zasáhl Bejrút, reagoval Írán odpálením raket na severní Izrael. Právě tato eskalace donutila Trumpa osobně zasáhnout a vyzvat k uklidnění situace. Přestože americký prezident již v minulosti několikrát avizoval, že je dohoda na spadnutí, znepřátelené strany ještě nikdy nebyly tak blízko závěrečné fázi jako nyní.