Klíčové body Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 100% cel na francouzská vína a šampaňské, pokud Paříž nezruší tříprocentní digitální daň. Opatření míří na ochranu amerických technologických gigantů, kteří čelí francouzským odvodům z hrubých tržeb již od roku 2019. Export francouzského vína do USA se v roce 2025 propadl o téměř 16 procent na 1,9 miliardy eur, přičemž další eskalace hrozí fatálními dopady na celý sektor.   Eskalace obchodního napětí před summitem G7 Americký prezident Donald Trump se rozhodl nekompromisně zasáhnout do křehkých transatlantických vztahů a vyslal směrem k Paříži nevídaně tvrdé varování. Podle pondělních informací, které přinesl deník NY Post, se schyluje k tvrdé obchodní válce. Francie podle šéfa Bílého domu musí okamžitě a bezpodmínečně zrušit svou tříprocentní digitální daň, která masivně zatěžuje americké technologické společnosti. Pokud tak Paříž neučiní, Spojené státy zavedou drastická, stoprocentní cla na veškerý dovoz francouzských vín a šampaňského. Toto nekompromisní ultimátum nepřichází v náhodný čas. Prezident svou hrozbu strategicky zveřejnil těsně před ostře sledovaným summitem lídrů zemí G7, který se tento týden koná ve francouzském letovisku Évian-les-Bains. Cílem je zjevně ovládnout agendu celého mezinárodního setkání. „Požádal jsem prezidenta Emmanuela Macrona, aby nezatěžoval americké společnosti dalšími poplatky. Pokud to však udělají, nebudu mít jinou možnost než uvalit stoprocentní clo na veškeré šampaňské a víno, které opouští Francii,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro NY Post. Geopolitická a ekonomická scéna tak dostává zcela nový, vysoce výbušný náboj. Hrozba plošných cel představuje pro francouzskou stranu extrémní ekonomický tlak, který nepochybně výrazně ovlivní dynamiku nadcházejících diplomatických jednání na nejvyšší úrovni. Americká administrativa tímto razantním krokem jasně demonstruje, že je plně připravena chránit své korporátní zájmy za použití těch nejtvrdších dostupných nástrojů mezinárodní obchodní politiky. Zdroj: Bloomberg Jádro sporu: Tříprocentní zdanění technologických gigantů Kořeny tohoto vyhroceného obchodního konfliktu sahají až do roku 2019, kdy francouzští zákonodárci navzdory varováním schválili kontroverzní daň z digitálních služeb. Tento krok odstartoval dlouhotrvající diplomatickou a ekonomickou roztržku. Zmíněná legislativa zavádí tříprocentní odvod z hrubých tržeb, které na území Francie vygenerují velké nadnárodní technologické korporace. Právě zdanění hrubých příjmů, nikoliv čistého zisku, činí z tohoto opatření mimořádně citlivý bod celého sporu. V hledáčku francouzských berních úřadů se pochopitelně ocitly především američtí giganti s globálním dosahem. Jde o společnosti jako e-commerce lídr Amazon (AMZN) , technologický holding Meta Platforms (META) či vyhledávací impérium Alphabet (GOOGL) . Washington již v době prvotního zavedení této daně ostře protestoval. Americká exekutiva tehdy označila francouzský krok za vysoce diskriminační opatření, které je cíleně a nespravedlivě namířeno proti americkým firmám s dominantním postavením na trhu. Již v průběhu roku 2019 proto Spojené státy poprvé nadnesly reálnou možnost zavedení masivních odvetných cel na vybraný evropský import. Francouzské víno přitom figurovalo na předních místech zvažovaných sankčních seznamů již tehdy. Současná hrozba stoprocentních tarifů tak není pouze bleskem z čistého nebe. Je to spíše vyvrcholení dlouhodobé frustrace a nespokojenosti americké administrativy z evropských snah o jednostranné zdanění moderní digitální ekonomiky. Francouzský vinařský průmysl jako rukojmí Francouzský export prémiového vína a šampaňského se stal hlavním, a nutno podotknout že velmi zranitelným, rukojmím v této probíhající miliardové obchodní válce. Spojené státy totiž pro Francii představují zcela klíčové a nenahraditelné odbytiště. Vývoz na americký trh v současnosti tvoří zhruba jednu pětinu celkových globálních prodejů francouzského vinařského průmyslu. V absolutních číslech se jedná o obrovský byznys dosahující hodnoty přibližně dvou miliard dolarů ročně. Toto tradiční odvětví se však již nyní potýká s vážnými odbytovými problémy. Podle detailních údajů Americké asociace ekonomů trhu s vínem (AAWE) se export francouzského vína do USA v roce 2025 propadl o hrozivých 15,9 procenta. Zatímco v roce 2024 dosáhla celková hodnota vývozu 2,4 miliardy eur, letos strmě klesla na pouhých 1,9 miliardy eur, což v přepočtu činí zhruba 2,2 miliardy dolarů. AAWE při této hloubkové analýze vycházela z oficiálních dat, která publikovalo francouzské Generální ředitelství cel a nepřímých daní. Zajímavý a střízlivý pohled na tento masivní propad nabídla asociace AAWE ve svém nedávném analytickém příspěvku na profesní síti LinkedIn. Podle tamních expertů není v tuto chvíli zcela zřejmé, zda za strmým poklesem stojí primárně obavy z hrozících cel, nebo zda trh prochází širší změnou spotřebitelského chování, která zahrnuje příklon Američanů k levnějším alternativám. Trumpův enormní tlak na francouzskou vládu má navíc i další historické paralely. Není to poprvé, co prezident využívá víno jako nástroj nátlaku. Již v lednu tohoto roku pohrozil dokonce dvoustoprocentním clem na francouzská vína a šampaňské. Tento lednový manévr měl přitom zcela jiný cíl – Trump se jím snažil prezidenta Macrona donutit k aktivnímu připojení k jeho diplomatické iniciativě takzvaného Výboru pro mír. Stanice CNBC v souvislosti s nejnovější eskalací napětí oslovila francouzskou vládu se žádostí o oficiální vyjádření. Paříž však zatím žádné stanovisko neposkytla, což jen umocňuje napjaté očekávání před nadcházejícím summitem G7.