Světová banka snižuje výhled globálního růstu na 2,5 %, což představuje nejhorší tempo expanze od vypuknutí pandemie koronaviru. Eskalace konfliktu na Blízkém východě prudce zdražuje energie, průměrná cena ropy by letos měla vystřelit až na 94 dolarů za barel. Rozvojové země čelí disproporční zátěži, instituce proto okamžitě uvolňuje záchranný balíček v hodnotě až 60 miliard dolarů.   Globální ekonomika v kleštích geopolitického napětí Globální hospodářství čelí neúprosné realitě a vstupuje do mimořádně turbulentního období. Podle nejnovější zprávy Global Economic Prospects, kterou ve čtvrtek zveřejnila World Bank Group, se očekává zpomalení globálního růstu na nejnižší úroveň od počátku pandemie. Hlavním katalyzátorem tohoto pesimistického výhledu je probíhající konflikt na Blízkém východě, který systematicky narušuje dodavatelské řetězce. Tato geopolitická nestabilita neúprosně tlačí vzhůru ceny klíčových energií, což následně roztáčí kola globální inflace a udržuje náklady na financování na bolestivě vysokých úrovních. Projekce jsou v tomto ohledu nekompromisní. Globální ekonomický růst by měl v letošním roce zpomalit na pouhých 2,5 %, což představuje citelný propad oproti 2,9 % zaznamenaným v roce 2025. Americká ekonomika si v tomto náročném prostředí nicméně zachovává určitou míru odolnosti. Růst HDP ve Spojených státech by měl letos dosáhnout v průměru 2,2 %, čímž zůstává zcela nezměněn oproti lednovým prognózám. Negativní dopady íránského konfliktu jsou za oceánem efektivně kompenzovány silnějším fundamentálním růstem, robustními spotřebitelskými výdaji a masivními investicemi do sektoru umělé inteligence. Přesto se nad rokem 2026 stahují mračna. Přísnější měnové podmínky, dražší energie a přetrvávající nejistota představují toxický mix, který bude hospodářskou expanzi nadále dusit. Zvláště zranitelná se ukazuje být Evropa, kde má růst letos dramaticky zpomalit na pouhých 0,8 %. Evropský kontinent doplácí na svou extrémní závislost na dovozu energetických surovin, kvůli čemuž jsou dopady krize mnohem výraznější než v jiných vyspělých regionech. Ropné šoky a inflační spirála ohrožují trhy Uzavření strategicky klíčového Hormuzského průlivu způsobilo na energetických trzích naprostý chaos a vyvolalo paniku mezi investory. Světová banka odhaduje, že Ropa Brent (BZ=F) bude v letošním roce dosahovat průměrné ceny 94 dolarů za barel. To představuje masivní nárůst o 36 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2025, a to i za optimistického předpokladu, že ty nejhorší výpadky v dodávkách odezní během července. Dominový efekt se však nezastavuje pouze u paliv. Makroekonomické prognózy naznačují výrazné zdražení hnojiv v průběhu letošního roku, což bude mít nevyhnutelné a tvrdé dopady na globální ceny potravin. Tyto kumulované nákladové tlaky neúprosně tlačí vzhůru celosvětovou inflaci, která by měla letos vzrůst na 4 % z loňských 3,3 %. Instituce sice předpokládá, že by inflace mohla v příštím roce zmírnit na 3,1 %, tento scénář však stojí na velmi křehkých základech. Vyžaduje totiž, aby cena surové ropy klesla na 76 dolarů za barel, konflikt na Blízkém východě utichl a produkce energií se postupně vrátila k normálu. Bývalý prezident Trump navíc vnesl do situace další vrstvu nejistoty, když představil diametrálně odlišné časové osy války – od bezprostředního dosažení mírové dohody až po plnohodnotné vojenské údery. Světová banka proto důrazně varuje, že rizika zhoršení jejího základního scénáře jsou mimořádně vysoká. Pokud se narušení dodávek energií ukáže být závažnější a bude doprovázeno podstatným finančním stresem, globální růst by mohl v roce 2026 zkolabovat na pouhých 1,3 %. V takovém krizovém scénáři by inflace naopak vystřelila až na 4,4 %, což by centrálním bankám zcela svázalo ruce při případném snižování sazeb. Záchranný kruh pro rozvojové trhy a ztracená dekáda Od ledna došlo ke zhoršení růstových výhledů u celých dvou třetin světových ekonomik, přičemž disproporční podíl této zátěže nesou rozvojové země. Očekává se, že jejich hospodářský růst klesne na postpandemické minimum 3,6 %, což je strmý pád z 4,4 % v roce 2025. Slabý růst v těchto regionech prakticky zastavil jakýkoliv pokrok v přibližování se k životní úrovni vyspělého světa. Jako bezprostřední reakci na tuto stupňující se krizi uvolňuje Světová banka rozvojovým zemím okamžitou likviditu v ohromujícím objemu 50 až 60 miliard dolarů. Tyto prostředky jsou primárně určeny na ochranu záchranných sociálních sítí pro ty nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva. Balíček poslouží také k udržení fiskální kapacity států a podpoře ohrožených podniků. Pokud by se podmínky dále zhoršovaly, instituce může fond navýšit až na 100 miliard dolarů. Prezident Skupiny Světové banky Ajay Banga zdůraznil, že rozvojové země čelily v uplynulém desetiletí celé sérii náročných výzev. Současný šok si proto žádá okamžité dodání likvidity tam, kde je nyní nejvíce potřeba. Zpráva navíc varuje, že do roku 2028 zažijí rozvojové ekonomiky s výjimkou Číny a Indie kolektivně téměř celou dekádu bez jakéhokoliv pokroku ve snižování mezery v příjmech na obyvatele. Nejtvrdší ránu logicky schytávají ekonomiky v oblasti Perského zálivu, které jsou konfliktem zasaženy přímo. Jejich hospodářský růst se propadl z 3,9 % v roce 2025 na hodnoty blížící se nule v roce 2026. Analytici nicméně předpovídají, že jakmile se obnoví obchodní toky a začne poválečná rekonstrukce, tyto ekonomiky by měly v letech 2027 až 2028 zaznamenat prudké oživení s růstem kolem 5 %. Celkový globální růst by se měl příští rok odrazit k 2,8 %, stále však zůstane hluboko pod průměrem z minulé dekády.