Senátorka Elizabeth Warrenová oficiálně vyzvala Jensena Huanga k podání svědectví ohledně exportu čipů do Číny a národní bezpečnosti. Zákonodárci se obávají, že americké technologie mohou být v Číně zneužity k masivnímu posílení vojenských a sledovacích kapacit. Kromě geopolitických rizik Warrenová navrhuje uvalit na datová centra spotřební daň, která by financovala sociální programy a rekvalifikace.   Předvolání před senátní výbor a národní bezpečnost Tlak na nejhodnotnější čipovou společnost světa na půdě amerického Kongresu neúprosně narůstá. Generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA) , Jensen Huang, obdržel oficiální pozvání k podání svědectví před bankovním výborem amerického Senátu. Slyšení, které je naplánováno na 11. června, iniciovala vlivná demokratická senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová. Ta v posledních týdnech výrazně zostřuje svou politickou rétoriku vůči obchodním aktivitám tohoto technologického giganta na asijském trhu. Její pozornost se upírá především na striktní dodržování exportních kontrol a na ústřední roli, kterou firma hraje v probíhajícím globálním boomu umělé inteligence. V oficiálním dopise, jehož znění jako první získala stanice CNBC, senátorka jasně formulovala svá očekávání ohledně transparentnosti podniku. Huangovi sdělila, že vystoupení v roli svědka mu poskytne jedinečnou příležitost veřejně prezentovat postoje společnosti k americkým zákonům a regulacím o kontrole vývozu. Zároveň by měl zákonodárcům detailně objasnit rozsah a povahu byznysu, který firma v Číně aktuálně provozuje. Warrenová ve své výzvě stanovila nekompromisní termín a požádala šéfa podniku, aby svou účast potvrdil nejpozději do pondělí. Pokročilé polovodiče z dílny tohoto technologického lídra v současnosti pohánějí drtivou většinu masivních datových center, jež tvoří páteř těch nejsofistikovanějších AI modelů. Tato bezprecedentní technologická dominance učinila z podniku jednoho z absolutně největších vítězů současné investiční mánie. Extrémní tržní úspěch však logicky přitahuje stále ostřejší pozornost představitelů národní bezpečnosti, kteří varují před potenciálním zneužitím těchto technologií čínským vojenským a sledovacím aparátem. Střet byznysu s geopolitickými zájmy Washingtonu Snahy o omezení přístupu Číny k nejvyspělejším čipům nejsou ve Washingtonu novým fenoménem. Jak administrativa současného prezidenta Joea Bidena, tak i předchozí kabinet Donalda Trumpa podnikly konkrétní exekutivní kroky k zablokování exportu těchto strategicky klíčových komponent. Samotná firma se však těmto restrikcím dlouhodobě brání a varuje před jejich nezamýšlenými ekonomickými důsledky. Zástupci podniku argumentují, že příliš plošná a přísná omezení mohou v konečném důsledku fatálně poškodit americkou globální konkurenceschopnost. Podle jejich varování by takový postup mohl lukrativní zákazníky jednoduše vehnat do náruče zahraničních alternativ. Aktuální senátní tlak navíc přichází v době, kdy republikánští zástupci ve Výboru pro energetiku a obchod Sněmovny reprezentantů paralelně volají po zahájení nezávislého vyšetřování čínských snah o brzdění amerického AI vývoje. Senátorka Warrenová své hluboké znepokojení nad celou situací detailně přiblížila během svého vystoupení v pořadu „Squawk Box“ na stanici CNBC. Otevřeně zde vyjádřila obavu, že americké korporace generují masivní zisky z prodeje technologií, které mohou v konečném důsledku oslabit bezpečnost Spojených států. Podle jejích slov Číňané de facto nakupují americké produkty, z čehož domácí firmy sice profitují, avšak tento model zcela jednoznačně podkopává dlouhodobou národní strategii. Zdůraznila přitom, že problém je o to palčivější, že se nejedná pouze o běžné čipy určené pro civilní průmysl. V čínských podmínkách jsou tyto komponenty podle ní prokazatelně využívány přímo pro vojenské účely. Případné slyšení by tak senátorům poskytlo ojedinělou příležitost podrobit Huanga přímému dotazování, a to jen několik týdnů poté, co šéf podniku doprovázel prezidenta Donalda Trumpa na ostře sledovaný summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Daň z datových center jako odpověď na společenské změny Kromě otázek národní bezpečnosti a geopolitického soupeření s Pekingem se však Warrenová snaží celou debatu o umělé inteligenci posunout ještě do další, ryze domácí roviny. Ve stejném televizním rozhovoru totiž důrazně varovala před masivními sociálními a ekonomickými otřesy, které by rychlý nástup této technologie mohl způsobit na americkém trhu práce. Podle vlivné senátorky hrozí rozsáhlá disrupce, která přímo zasáhne miliony běžných zaměstnanců napříč různými odvětvími. Jako řešení těchto nevyhnutelných společenských dopadů navrhuje zavedení zcela nové spotřební daně, která by byla uvalena přímo na provozovatele obřích datových center. Získané finanční prostředky by podle její vize měly být účelově vázány a využity k financování klíčových sociálních pilířů. Konkrétně zmínila nutnost masivních investic do zdravotní péče, podpory péče o děti, vzdělávacího systému a především do rozsáhlých rekvalifikačních programů pro pracovníky, jejichž pozice budou umělou inteligencí ohroženy. Podle Warrenové se americká společnost nachází na prahu obrovských změn, jejichž přesný rozsah nelze v současné chvíli plně předvídat. Právě proto považuje za naprosto kritické, aby zákonodárci jednali proaktivně a připravili záchranné sítě ještě předtím, než technologická revoluce naplno udeří a promění strukturu ekonomiky. Samotná společnost se k výzvám senátorky ohledně slyšení, ani k navrhovanému zdanění datových center, bezprostředně nevyjádřila a na žádost o komentář prozatím nereagovala.