Americká administrativa vyjádřila vážné obavy, že se do Číny mohl navzdory přísným sankcím dostat špičkový litografický systém. Nizozemský technologický gigant nařčení rezolutně odmítá a tvrdí, že do asijské velmoci nikdy nedodal žádný EUV stroj ani jeho klíčové komponenty. Geopolitické napětí eskaluje, zatímco americký Kongres zvažuje novou legislativu, která by mohla dramaticky omezit globální prodeje evropské firmy.   Obavy Washingtonu a rezolutní obrana nizozemského giganta Nizozemský technologický kolos ASML Holding NV (ASML) čelí dosud největší výzvě v éře úřadující Trumpovy administrativy. Během série nedávných strategických schůzek, které se dotkly i budoucích investic na americkém trhu, vyjádřil americký ministr obchodu Howard Lutnick vážné obavy ohledně dodržování bezpečnostních pravidel. Podle informovaných zdrojů Lutnick naznačil nejvyššímu vedení firmy, že jeden z jejich nejmodernějších strojů mohl navzdory přísným sankcím skončit v Číně. Tím by došlo k flagrantnímu porušení exportních omezení, která Spojené státy dlouhodobě prosazují ve snaze zbrzdit technologický rozvoj svého geopolitického rivala. Předmětem sporu jsou extrémně pokročilé litografické systémy využívající extrémní ultrafialové záření, známé pod zkratkou EUV. Tyto stroje jsou naprosto klíčové pro giganty jako Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSM) , kteří pomocí nich vyrábějí nejmodernější procesory s vysokým výpočetním výkonem. Koncovými odběrateli těchto pokročilých čipů jsou technologičtí lídři jako Nvidia Corp. (NVDA) nebo Apple Inc. (AAPL) . Společnost ASML přitom nikdy nezískala povolení dodávat tyto systémy na čínský trh, a to kvůli tvrdým restrikcím zavedeným již během prvního Trumpova funkčního období. Zástupci nizozemské firmy Lutnickovo nařčení důrazně odmítli. Argumentují tím, že tyto extrémně složité systémy, které svou velikostí připomínají školní autobus, se vyrábějí ve velmi omezených sériích. Navíc vyžadují neustálou a vysoce specializovanou údržbu, což by jakýkoliv utajený provoz v Číně prakticky znemožňovalo. Mluvčí společnosti oficiálně potvrdil, že firma vede transparentní dialog se všemi vládami a že EUV systém do asijské velmoci nikdy neodeslala. Přesto trhy zareagovaly mírně nervózně a akcie podniku v pátek na amsterdamské burze oslabily až o 2,7 %, ačkoliv si od začátku letošního roku připisují úctyhodný zisk ve výši zhruba 78 %. Skrytá hrozba a technologická válka o umělou inteligenci Zatím není zcela jasné, co přesně americká administrativa od evropského výrobce požaduje. Společnost se nyní ocitla v nezáviděníhodné pozici, kdy musí exaktně dokazovat, že k žádnému úniku nedošlo. Americké ministerstvo obchodu na opakované dotazy ohledně existence konkrétních důkazů nereagovalo. Několik vysoce postavených amerických úředníků však pod podmínkou anonymity uvedlo, že mají k dispozici důkazy o nekalém jednání. Podle nich mělo dojít k exportu specifického vybavení určeného pro transport EUV strojů a dalších klíčových komponentů, což vedení podniku kategoricky popřelo. Záležitost je natolik citlivá, že američtí představitelé odmítli poskytnout novinářům hmatatelné důkazy nebo potvrdit, zda skutečně viděli funkční systém na čínském území. Přesto tyto přetrvávající obavy z nejvyšších pater americké politiky vytvářejí enormní tlak na nejhodnotnější evropskou technologickou firmu. V zákulisí nizozemská firma podle zdrojů přešla do krizového režimu. Po dubnovém setkání s ministrem Lutnickem vypracovala a začala ve Washingtonu distribuovat detailní dokument, který striktně vylučuje přítomnost jejich špičkové technologie v Číně a vysvětluje technické překážky takového přesunu. Tento interní materiál uvádí, že na celém světě je v provozu přesně 314 EUV strojů a dalších 26 bylo vyřazeno z provozu. Žádný z nich se nenachází na čínském území. Systémy jsou navíc vybaveny pokročilou telemetrií, která automaticky detekuje jakoukoliv anomálii, přerušení provozu nebo ztrátu konektivity. Případné formální vyšetřování by podle nizozemského ministra zahraničního obchodu Sjoerda Sjoerdsmy spadalo plně do kompetence tamní celní správy. Pokud by úřady odhalily jakékoliv trestné činy, okamžitě by zasáhlo státní zastupitelství. Sjoerdsma nicméně zdůraznil, že nizozemská exportní pravidla patří k nejpřísnějším na světě. Absence přístupu k těmto nástrojům představuje největší překážku pro čínského technologického šampiona Huawei Technologies Co., který se snaží konkurovat americkým lídrům v oblasti umělé inteligence. Pokud by se systém do Číny skutečně dostal, šlo by o jedno z nejzávažnějších porušení globálních sankcí s přímým dopadem na vojenský vývoj. Geopolitický tlak a hrozba nových legislativních restrikcí Spojené státy již roky vyvíjejí tlak na Nizozemsko a Japonsko, aby omezily tok klíčového vybavení pro výrobu čipů k jejich největšímu geopolitickému rivalovi. Nizozemská vláda již dříve zakázala prodej EUV strojů a některých pokročilých systémů pro hlubokou ultrafialovou litografii (DUV). Americká administrativa však neskrývala hlubokou frustraci, když evropský výrobce před oficiálním vstupem těchto omezení v platnost urychlil dodávky DUV systémů, aby vyhověl poptávce. Američtí představitelé nyní vyjadřují obavy, že společnost dlouhodobě upřednostňuje krátkodobé zisky před národní bezpečností. Rozdílný přístup spojenců způsobuje napětí i na samotném americkém trhu. Společnosti jako Lam Research Corp. (LRCX) , KLA Corp. (KLAC) a Applied Materials Inc. (AMAT) si stěžují na výraznou konkurenční nevýhodu. Na rozdíl od zahraničních firem mají totiž američtí inženýři přísně zakázáno provádět údržbu již dodaného vybavení v Číně. Američtí úředníci také upozornili na to, že nizozemský podnik údajně poskytuje technologickou podporu čínské firmě SwaySure Technology Co., která figuruje na sankčním seznamu. Washington má sice v rukou nástroje, jak tuto spolupráci zcela zastavit, ale Trumpův tým je zatím plně nevyužil. Trumpovi vyjednavači na začátku svého funkčního období dokonce pohrozili úplným odříznutím nizozemského dodavatele od čínského trhu. Následně však v jednáních s Nizozemskem a Japonskem navrhli mnohem užší opatření, která se zaměřovala primárně na problematiku údržby stávajícího vybavení. O podobný krok se dříve neúspěšně pokoušela i Bidenova administrativa. Tato diplomatická patová situace přiměla americký Kongres k rázné akci. Bipartizánský návrh zákona se snaží zpřísnit omezení pro zahraniční hráče, aby podléhali naprosto stejným pravidlům jako americké firmy. Zákon výslovně cílí i na japonskou společnost Tokyo Electron Ltd. (TOELY) . Pokud by legislativa prošla v navrhovaném znění, mohla by dramaticky omezit přístup nizozemské firmy na trh, ze kterého plánovala v roce 2026 získat zhruba pětinu svých celkových tržeb. Americký velvyslanec v Nizozemsku Joe Popolo nedávno naznačil, že politický tlak by mohla částečně zmírnit nová a výhodnější obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií.