Nezaměstnanost sice klesla, nových míst ale přibylo méně. V červnu vzniklo pouze 57 tisíc nových pracovních míst Nezaměstnanost klesla na 4,2 % díky nižší účasti pracovníků Nejvíce pracovních míst vytvořilo zdravotnictví a sociální péče Inflace dál převyšuje růst mezd amerických zaměstnanců Americký trh práce v červnu ztratil tempo. Přesto si nadále udržuje relativně stabilní kondici, i když tempo tvorby nových pracovních míst zaostalo za očekáváním ekonomů. Nejnovější data zároveň ukazují na pokračující ochlazování pracovního trhu, které probíhá už několik měsíců. V červnu vzniklo ve Spojených státech 57 tisíc nových pracovních míst, zatímco analytici v průměru očekávali přírůstek okolo 100 tisíc pracovních pozic. Současně byly směrem dolů revidovány také výsledky za předchozí dva měsíce. Dubnový údaj byl upraven na 148 tisíc nových pracovních míst a květnový na 129 tisíc, což dohromady představuje snížení o 74 tisíc pracovních míst oproti původním odhadům. Celkový obrázek tak naznačuje, že americký pracovní trh je sice výrazně silnější než během roku 2025, jeho dynamika však od března postupně slábne. Firmy stále zaměstnance přijímají, tempo náborů ale již není tak vysoké jako na začátku letošního roku. Pokles nezaměstnanosti způsobilo hlavně méně lidí na trhu práce Navzdory pomalejšímu růstu zaměstnanosti přinesla červnová statistika jednu na první pohled pozitivní zprávu. Míra nezaměstnanosti klesla z 4,3 % na 4,2 %. Za tímto poklesem však nestojí prudký růst zaměstnanosti, ale především skutečnost, že část lidí pracovní trh opustila. Míra ekonomické aktivity klesla z květnových 61,8 % na 61,5 %, což představuje nejnižší hodnotu za posledních pět let. Nižší účast na trhu práce byla v minulých měsících spojována především se staršími zaměstnanci, kteří odcházeli do předčasného důchodu. V červnu se však pokles projevil také u lidí v produktivním věku, což může naznačovat širší ochlazování nabídky pracovní síly. Pokračuje tak prostředí, které bývá označováno jako „low-hire, low-fire“, tedy situace, kdy firmy zaměstnance ve větší míře ani nenabírají, ani nepropouštějí. Trh práce zůstává stabilní, zároveň ale nabízí méně příležitostí lidem, kteří hledají nové zaměstnání. Dalším zajímavým vývojem byl pokles počtu lidí pracujících na částečný úvazek, a to jak z ekonomických, tak z osobních důvodů. Tento trend může mít více vysvětlení. Část zaměstnanců mohla přejít na plný úvazek, zatímco jiní mohli pracovní trh zcela opustit. Nejvíce pracovních míst vytvořilo zdravotnictví, cestovní ruch naopak výrazně oslabil Vývoj mezi jednotlivými odvětvími byl poměrně rozdílný. Hlavním tahounem zaměstnanosti zůstalo stejně jako v předchozích měsících zdravotnictví a sociální péče, kde vzniklo 46 600 nových pracovních míst. Tento sektor dlouhodobě těží ze stárnutí americké populace a stabilní poptávky po zdravotních službách. Dobré výsledky zaznamenaly také profesionální a podnikové služby, které vytvořily 36 tisíc pracovních míst. Mírný růst vykázalo rovněž stavebnictví s přírůstkem 11 tisíc pracovních pozic a zpracovatelský průmysl, kde vznikly přibližně 3 tisíce pracovních míst. Na opačné straně statistiky se ocitl sektor volného času a pohostinství, který přišel o 61 tisíc pracovních míst. Ještě v květnu přitom vykázal nárůst o 40 tisíc pracovních pozic. Slabší výsledek byl podle statistického úřadu ovlivněn neobvykle slabým sezónním náborem zaměstnanců. Část ekonomů navíc upozorňuje, že za výrazným měsíčním výkyvem mohou stát také statistické sezónní úpravy, které mají za cíl vyhlazovat pravidelné výkyvy během roku. Pokles zaměstnanosti zaznamenal také informační sektor, kde ubylo 9 tisíc pracovních míst, a maloobchod, který přišel o 7 500 pracovních pozic. Přesto celkově platí, že více odvětví pracovní místa vytvářelo, než jich ztrácelo. Tempo růstu zaměstnanosti je navíc stále výrazně vyšší než v loňském roce. V první polovině letošního roku přibývalo v průměru 92 tisíc pracovních míst měsíčně, zatímco loni činil průměr pouhých 10 tisíc pracovních míst. Inflace dál snižuje kupní sílu a pozornost se přesouvá k Fedu Přestože zaměstnanost zůstává relativně stabilní, americké domácnosti nadále čelí vysokým životním nákladům. Průměrné meziroční mzdy vzrostly v červnu o 3,5 %, zatímco inflace v květnu dosáhla 4,2 %. To znamená, že růst cen nadále převyšuje tempo růstu mezd a kupní síla zaměstnanců zůstává pod tlakem. Určitou úlevu by v dalších měsících mohlo přinést zlevňování pohonných hmot. Vyšší ceny ropy a přetrvávající inflační tlaky však stále představují riziko, že životní náklady zůstanou zvýšené. Nejnovější údaje o trhu práce budou důležité také pro měnovou politiku americké centrální banky. Slabší růst zaměstnanosti může snížit obavy z dalšího zpřísňování měnové politiky. Současně však do rozhodování vstupuje nové vedení Federálního rezervního systému, které bude při nastavování úrokových sazeb zvažovat nejen vývoj zaměstnanosti, ale také stále zvýšenou inflaci. Americký pracovní trh tak vstupuje do druhé poloviny roku ve stavu relativní stability. Nadále jej ale ovlivňuje několik dlouhodobých faktorů, mezi které patří stárnutí populace, rychlé rozšiřování AI, nižší migrace pracovní síly i nejistota spojená s geopolitickým vývojem. Jak upozorňují ekonomové, současná stabilita může přetrvat, zároveň však zůstává citlivá na případné nové ekonomické šoky, které by mohly vývoj zaměstnanosti výrazně změnit.