Výběr daní v České republice pokračoval během prvního pololetí v růstu. Stát vybral na daních 789,3 miliardy korun Největším zdrojem příjmů zůstává daň z přidané hodnoty Nejrychleji rostl výběr daně z příjmů právnických osob Pololetní schodek rozpočtu dosáhl 183,6 miliardy korun Stát podle údajů Ministerstva financí vybral na daních celkem 789,3 miliardy korun, což představuje meziroční zvýšení o 5 %. K lepšímu výsledku přispěl zejména vyšší výběr daně z přidané hodnoty (DPH) a obou daní z příjmů. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmů právnických osob, zatímco z hlediska absolutního objemu zůstává nejvýznamnějším zdrojem příjmů státní pokladny DPH. Vývoj podle ministerstva odráží pokračující růst mezd, vyšší spotřebu domácností i příznivý výběr daní od firem. Růst mezd zvýšil výběr daně z příjmů fyzických osob Na dani z příjmů fyzických osob stát během prvních šesti měsíců roku vybral 152 miliard korun, což představuje meziroční růst o 12,2 %. Ministerstvo financí uvedlo, že hlavním důvodem vyššího inkasa je pokračující růst mezd a platů. Vyšší příjmy zaměstnanců se promítly do vyššího výběru daně i dalších povinných odvodů. Výrazně vzrostl také výběr daně z příjmů právnických osob, který dosáhl 188,6 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o 9,1 %, což představuje nejrychlejší tempo růstu mezi hlavními daňovými příjmy. Na letošní výsledek měl částečný vliv také doplatek záloh daně z neočekávaných zisků (windfall tax) za předchozí období, který přinesl 583 milionů korun. Samotná windfall tax už se však v letošním roce neuplatňuje. Daň byla v předchozích třech letech zavedena pro energetické společnosti, petrochemické firmy a velké banky. DPH zůstává největším zdrojem daňových příjmů Největší objem příjmů přinesla tradičně daň z přidané hodnoty, na které stát během prvního pololetí vybral 314,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem jde o zvýšení o 7,7 %. Ministerstvo financí připisuje růst především pokračujícímu zvyšování spotřeby domácností. Další významnou položkou byly spotřební a energetické daně, jejichž výběr dosáhl 84,8 miliardy korun. Meziročně se zvýšil o 1,9 %. Největší podíl na tomto růstu měla vyšší spotřební daň z minerálních olejů, kterou podpořilo zvýšení přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomické aktivity. Tempo růstu však částečně zpomalilo snížení spotřební daně z nafty, ke kterému stát přistoupil v reakci na zdražení ropy během konfliktu na Blízkém východě. Vyšší příjmy zaznamenaly také obce Na dani z nemovitých věcí, která je stoprocentním příjmem obcí, bylo během prvního pololetí vybráno 16,4 miliardy korun. Meziročně jde o růst o 2,8 %. Protože se letos celostátní koeficient pro výpočet této daně nezměnil, zvýšení inkasa vyplývá především z úprav, které provedly jednotlivé obce. Samotný státní rozpočet získal z daňových příjmů bez započtení pojistného na sociální zabezpečení 521 miliard korun, tedy přibližně stejnou částku jako ve stejném období loňského roku. Na konci června hospodařil stát se schodkem 183,6 miliardy korun, což představuje meziroční zvýšení o 31,2 miliardy korun. Jedná se o nejvyšší pololetní deficit za poslední tři roky. Výše příjmů státního rozpočtu je ovlivněna také systémem sdílených daní, kdy se o výnos některých daní dělí stát, kraje a obce. Mezi sdílené daně patří například DPH, daň z příjmů právnických osob i daň z příjmů fyzických osob. V letošním roce připadá krajům 10,23 % a obcím 25,93 % z celostátního hrubého výnosu těchto daní. U daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti mají obce navíc nárok na dalších 1,5 % celkového inkasa. Daň z nemovitých věcí zůstává i nadále výhradním příjmem obcí. Nejnovější údaje ministerstva financí tak potvrzují pokračující růst daňových příjmů, který podporuje především příznivý vývoj mezd, spotřeby domácností a výběru daní od podniků. Současně ale ukazují, že vyšší inkaso daní zatím nestačí vyrovnat rostoucí výdaje státního rozpočtu.