Její konec ale zatím není na stole. Donald Trump odmítl podpořit prodloužení obchodní dohody USMCA Dohoda zůstává platná a jednání budou pokračovat Odstoupení by mohlo vyžadovat souhlas amerického Kongresu Ekonomové úplný konec dohody zatím neočekávají Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa odmítla při pravidelném přezkumu prodloužit obchodní dohodu USMCA, která upravuje obchodní vztahy mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. To však neznamená, že dohoda okamžitě přestane platit. Podle jejích pravidel zůstává nadále v platnosti a všechny tři země budou pokračovat v jednáních, která se mohou protáhnout až na deset let. Trump přitom před šesti lety označoval United States-Mexico-Canada Agreement (USMCA) za nejspravedlivější a nejvýhodnější obchodní dohodu, jakou Spojené státy kdy uzavřely. Nyní ale tvrdí, že její prodloužení nepovažuje za nutné. Podle prezidenta Spojené státy nepotřebují nic, co Kanada nebo Mexiko nabízejí, zatímco obě sousední země podle něj potřebují americký trh. Právě tento postoj se stal jedním z důvodů, proč administrativa odmítla dohodu při letošním přezkumu podpořit. Dohoda pokračuje, i když se státy neshodly USMCA nahradila dřívější Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) a představuje základ obchodních vztahů mezi třemi severoamerickými ekonomikami. Každoročně usnadňuje obchod v hodnotě přibližně 2 bilionů dolarů. Význam dohody je patrný zejména v automobilovém průmyslu. Výrobní řetězce jsou rozděleny mezi všechny tři země a jednotlivé součástky často překračují hranice Spojených států, Mexika a Kanady několikrát, než vznikne finální automobil. Bezcelní režim, který USMCA umožňuje, je proto pro fungování těchto dodavatelských řetězců zásadní. Podmínky dohody stanovují, že každých šest let musí všechny tři státy provést její společný přezkum a rozhodnout, zda ji prodlouží, nebo upraví její podmínky. Po středečním virtuálním jednání obchodních představitelů Spojených států, Kanady a Mexika však ke shodě nedošlo. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer oznámil, že žádná dohoda o prodloužení uzavřena nebyla. To ale automaticky neznamená konec USMCA. Pokud se všechny strany během přezkumu neshodnou, dohoda zůstává v platnosti a jednotlivé země jsou povinny pokračovat v každoročních jednáních. Tento proces může pokračovat až deset let, během nichž mají státy prostor hledat kompromis nebo připravit změny smlouvy. Administrativa zároveň naznačila, že chce pokračovat v jednáních také na bilaterální úrovni. Mezi hlavní témata patří například snaha Spojených států snížit obchodní deficit vůči Mexiku a Kanadě. Odstoupení od USMCA není jednoduché Přestože Trump opakovaně naznačuje možnost od dohody odstoupit, samotný proces je výrazně složitější, než může na první pohled působit. Podle pravidel USMCA může některá ze smluvních stran zahájit proces vystoupení, který však může nabýt účinnosti nejdříve po šesti měsících od oficiálního oznámení. Ani tím ale právní otázky nekončí. Významnou roli by mohl sehrát americký Kongres. Ve zprávě Výboru pro finance amerického Senátu z roku 2020 se uvádí, že Spojené státy nemohou jednostranně odstoupit od obchodní dohody schválené Kongresem bez jeho souhlasu. Případný pokus o jednostranné vypovězení smlouvy by proto velmi pravděpodobně skončil u soudů a celý proces by se výrazně prodloužil. Představitelé Trumpovy administrativy však upozorňují, že rozsah zapojení Kongresu závisí na výsledku samotných jednání. Pokud by se například jednotlivé státy dohodly pouze na snížení obchodních překážek nebo jiných opatřeních, která nevyžadují změnu amerických zákonů, nebylo by podle administrativy schválení Kongresem nutné. V případě změn legislativy by ale souhlas zákonodárců nezbytný byl. Ekonomové očekávají pokračování dohody Přestože kolem budoucnosti USMCA panuje nejistota, většina ekonomů ani odborníků na mezinárodní obchod neočekává, že by Spojené státy od dohody skutečně odstoupily. Důvodem jsou především rozsáhlé ekonomické vazby mezi všemi třemi zeměmi. Ukončení dohody by podle odborníků znamenalo výraznou nejistotu pro firmy, které své investice i výrobu plánují na řadu let dopředu. Největší dopad by pravděpodobně pocítily společnosti zapojené do přeshraničních dodavatelských řetězců. Vyšší cla by mohla zvýšit náklady výrobců, narušit logistiku a způsobit další komplikace při obchodování. Vedle podniků by případné odstoupení mohlo ovlivnit také finanční trhy. Odborníci upozorňují, že podobný krok by mohl vyvolat výraznější kolísání cen akcií, růst cen některého dováženého zboží i dočasné výpadky v dodavatelských řetězcích během jejich přizpůsobování novým podmínkám. Význam Mexika a Kanady pro americkou ekonomiku přitom v posledních letech dále vzrostl. Mexiko se již před třemi lety stalo největším zahraničním dodavatelem zboží do Spojených států a předstihlo Čínu. V loňském roce Spojené státy dovezly z Mexika zboží v hodnotě 534 miliard dolarů, což představovalo téměř 16 % celkové hodnoty amerického dovozu. Na druhém místě se nacházela Kanada, odkud Spojené státy dovezly zboží za 382 miliard dolarů. Právě vysoká provázanost severoamerických ekonomik vede řadu analytiků k názoru, že úplné odstoupení od USMCA je v současnosti málo pravděpodobné. Kromě ekonomických dopadů by totiž znamenalo i další zhoršení vztahů Spojených států se dvěma nejvýznamnějšími obchodními partnery. Podle ekonomů navíc Trumpova administrativa čelí rostoucímu tlaku kvůli vyšším cenám pohonných hmot a blížícím se volbám do Kongresu. Za těchto okolností by krok, který by mohl negativně zasáhnout investice, obchod i hospodářství zejména v průmyslových státech amerického Středozápadu, představoval významné politické i ekonomické riziko.