Eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem by mohla znovu nastartovat inflaci, zvýšit úrokové sazby a srazit globální ekonomický růst v roce 2026 až na 1,3 % z loňských 2,9 %. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill. V nejhorším scénáři, kdy by nepřátelské akce trvaly šest měsíců nebo déle, by globální inflace mohla dosáhnout 4,5 %.
Dlouhotrvající boje a poškození ropné infrastruktury v regionu by narušily dodávky hnojiv, helia a síry pro zemědělství. To by spustilo řetězec sekundárních efektů včetně vyšších výpůjčních nákladů. Vysoce zadlužené rozvojové země by tak čelily vážným problémům se splácením svých závazků. Červnová prognóza Světové banky ukázala, že 40 % nízkopříjmových a středněpříjmových zemí již v dluhové tísni je, nebo jim reálně hrozí.
Eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem by mohla znovu nastartovat inflaci, zvýšit úrokové sazby a srazit globální ekonomický růst v roce 2026 až na 1,3 % z loňských 2,9 %. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill. V nejhorším scénáři, kdy by nepřátelské akce trvaly šest měsíců nebo déle, by globální inflace mohla dosáhnout 4,5 %.
Dlouhotrvající boje a poškození ropné infrastruktury v regionu by narušily dodávky hnojiv, helia a síry pro zemědělství. To by spustilo řetězec sekundárních efektů včetně vyšších výpůjčních nákladů. Vysoce zadlužené rozvojové země by tak čelily vážným problémům se splácením svých závazků. Červnová prognóza Světové banky ukázala, že 40 % nízkopříjmových a středněpříjmových zemí již v dluhové tísni je, nebo jim reálně hrozí.
Eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem by mohla znovu nastartovat inflaci, zvýšit úrokové sazby a srazit globální ekonomický růst v roce 2026 až na 1,3 % z loňských 2,9 %. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill. V nejhorším scénáři, kdy by nepřátelské akce trvaly šest měsíců nebo déle, by globální inflace mohla dosáhnout 4,5 %. Dlouhotrvající boje a poškození ropné infrastruktury v regionu by narušily dodávky hnojiv, helia a síry pro zemědělství. To by spustilo řetězec sekundárních efektů včetně vyšších výpůjčních nákladů. Vysoce zadlužené rozvojové země by tak čelily vážným problémům se splácením svých závazků. Červnová prognóza Světové banky ukázala, že 40 % nízkopříjmových a středněpříjmových zemí již v dluhové tísni je, nebo jim reálně hrozí.
