Inflace může zpomalit hlavně díky levnějším pohonným hmotám Jádrová inflace zůstává nad cílem Fedu Investice do AI mohou krátkodobě podporovat růst cen Vyšší obranné výdaje představují další inflační riziko Americká inflace sice může v červnu dočasně zpomalit, podle ekonomů ale nelze očekávat, že cenové tlaky rychle zmizí. Přestože pokles cen pohonných hmot pravděpodobně krátkodobě sníží celkovou inflaci, řada faktorů nadále vytváří prostředí, ve kterém mohou ceny zboží a služeb růst ještě několik let. Investoři nyní čekají na zveřejnění červnových údajů o indexu spotřebitelských cen (CPI), které mají být publikovány v úterý. Očekává se, že spotřebitelské ceny v červnu meziměsíčně klesly, což by představovalo první takový pokles za poslední dva roky a teprve třetí od začátku pandemie. Za tímto vývojem stojí především prudký pokles cen ropy a pohonných hmot během června po podpisu memoranda mezi prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem. Situace se však znovu změnila poté, co Trump minulý týden oznámil, že dohoda skončila, což vedlo k opětovnému růstu cen ropy. Samotné levnější pohonné hmoty ale podle ekonomů neznamenají, že inflační tlaky v americké ekonomice odeznívají. Pokles cen energií zakrývá přetrvávající inflační tlaky Podle očekávání ekonomů by měly spotřebitelské ceny v červnu meziměsíčně klesnout o 0,2 %. Meziroční inflace by současně měla zpomalit na 3,8 % z květnových 4,2 %. Ani tato úroveň však není z pohledu Federálního rezervního systému (Fed) nízká. Centrální banka dlouhodobě usiluje o inflaci kolem 2 %, což se jí podle současného předsedy Kevina Warshe nedaří již pět let. Nižší ceny pohonných hmot navíc neodstraňují dopady předchozího zdražení energií. Vyšší náklady, které firmy nesly během předchozích měsíců, se postupně promítají do cen dalších výrobků i služeb. Vedle energií se na růstu nákladů podílí také omezené dodávky některých důležitých surovin, například hnojiv nebo kovů. Ekonomové upozorňují, že přenos vyšších nákladů do spotřebitelských cen probíhá postupně. Právě proto se pozornost soustředí zejména na jádrovou inflaci, která nezahrnuje ceny energií a potravin a lépe odráží dlouhodobější cenové trendy. Největším problémem zůstává inflace ve službách Jádrová inflace již před vojenskými údery Spojených států a Izraele proti Íránu dosahovala 2,5 %. Do května navíc každý měsíc rostla a meziročně se zvýšila na 2,9 %. Významnou část tohoto vývoje tvoří takzvaná setrvačná inflace (sticky inflation). Ta vzniká především v sektoru služeb, kde ceny obvykle neklesají ani v období zpomalující inflace. Patří sem například kadeřnické služby, zdravotní péče, veterinární služby, autoservisy nebo další běžné služby, jejichž ceny mají dlouhodobě tendenci růst. Na rozdíl od cen zboží totiž služby nejsou tolik ovlivněny výkyvy nabídky a poptávky. Největší nákladovou položkou těchto podniků jsou mzdy, které se obvykle nesnižují ani při zpomalování inflace. To představuje pro americkou ekonomiku významný problém. Přibližně tři čtvrtiny ekonomiky Spojených států tvoří sektor služeb, takže právě zdejší cenový vývoj výrazně ovlivňuje celkovou inflaci. Určitou pozitivní zprávou je vývoj cen bydlení, které představují největší složku indexu spotřebitelských cen. Inflace v této oblasti již přibližně tři roky postupně zpomaluje a dostala se na úrovně srovnatelné s obdobím let 2016 až 2019. Naopak inflace ve službách mimo oblast bydlení zůstává výrazně vyšší a během první poloviny letošního roku dokonce opět zrychlila. Umělá inteligence může krátkodobě ceny ještě zvýšit Dalším faktorem, který může podporovat inflaci, jsou rozsáhlé investice do umělé inteligence. Technologické společnosti plánují příští rok investovat do AI více prostředků, než kolik Spojené státy vydávají na obranu. Budování datových center již nyní zvyšuje poptávku po elektřině a během posledního roku přispělo k přibližně 6% růstu cen elektrické energie. Rychle roste také poptávka po paměťových a úložných čipech, které datová centra ve velkém nakupují. Vyšší ceny těchto komponent se již promítají do konečných výrobků. Společnost Apple (AAPL) například oznámila zvýšení cen některých modelů iPadů a počítačů Mac právě kvůli zdražení paměťových čipů. Podle odhadů ekonomů může každé 10% zvýšení nákladů na hardware související s AI zvýšit spotřebitelskou inflaci přibližně o 0,1 procentního bodu. Vyšší náklady se promítají také do softwaru. Microsoft (MSFT) například letos v únoru zvýšil cenu osobního předplatného Office 365 o 43 %, zatímco rodinné předplatné zdražilo o 30 %. Součástí služby se nově stal asistent Copilot využívající AI. Fed ve svém zápisu z posledního jednání uvedl, že umělá inteligence by měla dlouhodobě zvýšit produktivitu práce, což by mohlo působit proti inflaci. Zatím však není jasné, kdy se tento pozitivní efekt začne výrazněji projevovat. Vyšší vojenské výdaje mohou inflaci dále podpořit Dalším zdrojem inflačních tlaků mohou být rostoucí výdaje na obranu. Válka s Íránem podle ekonomů významně snížila americké zásoby zbraní, což pravděpodobně povede ke zvýšení výroby ve druhé polovině roku. Ministerstvo obrany proto požádalo o rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů, jehož součástí je také dodatečných 87,6 miliardy dolarů určených na doplnění vojenských zásob. Vyšší výroba zbraní spolu s pokračujícími investicemi do umělé inteligence zvýší poptávku po technologických součástkách i kvalifikované pracovní síle. Právě těchto zdrojů je však již nyní na trhu nedostatek. Současně válka narušila část světových dodavatelských řetězců, což podle výzkumu atlantské pobočky Fedu představuje další faktor podporující růst cen. Američané dnes za většinu zboží a služeb platí přibližně o třetinu více než před pandemií. I kdyby inflace v příštích letech postupně zpomalovala, návrat pocitu cenové stability bude podle ekonomů pravděpodobně velmi pomalý. Právě proto zůstává inflace jedním z největších ekonomických témat ve Spojených státech. Krátkodobé zlepšení celkového indexu spotřebitelských cen totiž nemusí znamenat konec dlouhodobých cenových tlaků, které nadále ovlivňují domácnosti i podniky.