Konflikt zvýšil válečné pojistné až na 10 % hodnoty lodě Pojištění se dnes sjednává jen několik hodin před plavbou V Perském zálivu zůstává uvězněno asi 1 150 lodí Lloyd’s navazuje na tradici námořního pojištění od roku 1688 Napětí v Hormuzském průlivu znovu ukázalo, jak citlivě světová námořní doprava reaguje na geopolitické konflikty. Po útocích Spojených států a Izraele a následné blokádě průlivu ze strany Teheránu prudce vzrostlo riziko pro obchodní lodě, což se během několika hodin promítlo i do cen válečného pojištění. Pojišťovny musely přehodnocovat podmínky prakticky v reálném čase a některé pojistné sazby vyskočily na úrovně, které ještě krátce před konfliktem působily nepředstavitelně. V centru tohoto dění stojí Lloyd’s of London, instituce, která je již více než tři století jedním z pilířů světového trhu námořního pojištění. Právě zde se stanovují podmínky, za nichž mohou rejdaři pokračovat v plavbách i přes nejrizikovější oblasti světa. Konflikt v Hormuzském průlivu vyhnal ceny pojištění prudce vzhůru Když Teherán po amerických a izraelských úderech 28. února zablokoval Hormuzský průliv, pojišťovací trh reagoval téměř okamžitě. Riziko průjezdu jednou z nejdůležitějších světových námořních tras během jediné noci výrazně vzrostlo a tomu odpovídaly i nové ceny pojištění. Podle Marcuse Bakera ze společnosti Marsh (MMC) se sazby válečného pojištění zvýšily z přibližně 0,25 až 0,5 % hodnoty plavidla na až 10 %. U ropného tankeru v hodnotě 100 milionů dolarů tak jediná plavba mohla znamenat pojistné ve výši 10 milionů dolarů. Od nejkritičtější fáze konfliktu sazby částečně ustoupily a pojištění trupu lodi proti škodám způsobeným válkou se nyní pohybuje přibližně mezi 1 až 3 % hodnoty plavidla. Některé pojišťovny navíc začaly nabízet takzvané bonusy za bezeškodní průběh, kdy rejdař získá zpět polovinu zaplaceného pojistného, pokud loď průlivem projede bez jakéhokoli incidentu. Vedoucí námořního oddělení společnosti McGill and Partners David Smith upozornil, že ceny pojištění dnes kopírují geopolitický vývoj téměř z hodiny na hodinu. Každá nová vojenská událost nebo útok může okamžitě změnit výši pojistného i podmínky uzavíraných smluv. Pojištění se sjednává na poslední chvíli Výrazně se změnil také způsob uzavírání pojistných smluv. Zatímco ještě dříve pojišťovny běžně stanovovaly cenu 24 až 48 hodin před plánovanou plavbou, nyní chtějí pojistku oceňovat přibližně šest hodin před průjezdem Hormuzským průlivem. Samotné smlouvy pak zůstávají v platnosti pouze tři až sedm dní, než je nutné je znovu přehodnotit podle aktuální bezpečnostní situace. David Smith popsal případ majitele lodi, který požádal o pojištění v den plánovaného průjezdu průlivem na základě doporučení amerického námořnictva. Od okamžiku potvrzení plavby do vstupu lodi do nebezpečné oblasti zbývalo pouhých šest minut. Smith společně s dalšími makléři během několika minut telefonicky koordinoval uzavření pojištění s jednotlivými upisovateli. Přibližně za deset minut se podařilo vystavit pojistný certifikát a doručit jej na velitelský můstek lodi. Posádka přitom trvala na tom, aby měla pojistku fyzicky k dispozici ještě před vstupem do průlivu. Chtěla mít jistotu, že v případě útoku nebo jiné tragické události budou jejich rodiny mít nárok na pojistné plnění. Přestože tato konkrétní plavba proběhla bez problémů, podle Mezinárodní námořní organizace si konflikt od svého začátku vyžádal již nejméně 14 obětí mezi námořníky. Útoky pokračují, většina rejdařů se průlivu raději vyhýbá Podle Neila Robertse z organizace Lloyd’s Market Association bylo od začátku konfliktu v oblasti napadeno více než 50 lodí, přičemž řada z nich byla pojištěna právě prostřednictvím londýnského trhu. Navzdory dostupnosti pojištění se většina rejdařů rozhodla plavby Hormuzským průlivem výrazně omezit. Riziko útoků totiž zůstává vysoké a samotné pojištění nedokáže odstranit bezpečnostní hrozby. Mezi největší rizika nadále patří možné námořní miny, pokračující střety mezi Spojenými státy a Íránem nebo komplikovaná navigace po nových trasách, které jsou v některých úsecích výrazně užší než běžné lodní koridory. Pojišťovna Allianz (ALV) uvedla, že v Perském zálivu zůstává uvězněno přibližně 1 150 nákladních lodí s odhadovanou hodnotou lodí a přepravovaného nákladu kolem 125 miliard dolarů. Pokud by konflikt pokračoval ještě několik měsíců a lodě zůstaly zablokované, mohly by být některé z nich podle Robertse považovány za totální ztrátu, protože by je nebylo možné prakticky využívat. V jiných případech mohou majitelé lodí uplatňovat nároky na úhradu dodatečných nákladů spojených s provozem a posádkou plavidel, která zůstávají dlouhodobě uvězněná v oblasti. Tradice Lloyd’s přetrvává už více než 250 let Lloyd’s of London není známý pouze svou rolí na světovém pojistném trhu, ale také mimořádnou tradicí. Od roku 1774 zde vznikají takzvané Loss Books, knihy zaznamenávající lodní katastrofy z celého světa. Dodnes jsou jednotlivé záznamy zapisovány ručně inkoustem pomocí husího brku zaměstnanci označovanými jako „waiters“. Právě v jedné z těchto knih je zaznamenáno také potopení Titaniku v dubnu 1912. Slavná loď byla tehdy pojištěna u Lloyd’s na 1 milion liber, což by v dnešních cenách odpovídalo přibližně 101,6 milionu liber. Označení „waiters“ připomíná počátky trhu v kavárně Edwarda Lloyda z roku 1688, kde číšníci hostům kromě kávy přinášeli také nejnovější zprávy o lodní dopravě. Historie je patrná i přímo v hlavní upisovací hale. Její dominantou je zvon Lutine Bell, zachráněný v roce 1858 z vraku lodi HMS Lutine.