Ceny ropy Brent i WTI mají nakročeno k dvouciferným týdenním ziskům kvůli kritickému ohrožení dodávek z Blízkého východu. Hútíové vyhlásili námořní blokádu Saúdské Arábie, přičemž provoz strategickým Hormuzským průlivem prakticky ustal. Globální napětí umocňuje Kazachstán, který po útocích dronů na černomořský terminál drasticky omezil svou těžbu.   Cenový skok a paralýza námořních tras Ceny ropných futures kontraktů sice během pátečního obchodování mírně korigovaly své předchozí zisky, nicméně i tak nezadržitelně směřují k masivnímu týdennímu nárůstu. Hlavním hnacím motorem tohoto prudkého zdražování jsou rostoucí obavy z narušení energetických toků v oblasti Rudého moře a strach z další eskalace americko-izraelské války proti Íránu. Trhy s napětím sledují každý další geopolitický krok, který by mohl omezit už tak napjaté globální dodávky. Severomořská Ropa Brent (BZ=F) v pátek ráno zlevnila o 1,12 dolaru, tedy o 1,11 procenta, na úroveň 99,55 dolaru za barel. Tento mírný pokles však přišel bezprostředně poté, co si komodita v předchozí seanci připsala strmý sedmiprocentní růst a vůbec poprvé od letošního května překonala psychologickou hranici 100 dolarů. I přes páteční korekci tak kontrakt zůstává na cestě k ohromujícímu třináctiprocentnímu zisku za tento týden. Podobný scénář se odehrává také za oceánem. Americká lehká Ropa WTI (CL=F) odepsala 1,12 dolaru, respektive 1,21 procenta, a ustálila se na hodnotě 91,06 dolaru za barel. V celotýdenním zúčtování má však nakročeno k mimořádně silnému růstu o 10,4 procenta. Zásadním impulsem pro tento cenový skok bylo prohlášení jemenských povstalců Hútíů, kteří jsou napojeni na Írán. Ti oznámili, že v Rudém moři úspěšně zasáhli dva saúdskoarabské ropné tankery. Situace se navíc dramaticky vyostřila již v pondělí, kdy Hútíové vyhlásili námořní blokádu Saúdské Arábie. Rijád se přitom do té doby snažil obcházet íránské uzavření strategického Hormuzského průlivu tím, že svou ropu přesměrovával prostřednictvím vnitrozemských ropovodů. Nyní je však i tato alternativní trasa v bezprostředním ohrožení, což vyvolává na komoditních burzách značnou nervozitu. Geopolitická bouře a varování analytiků Analytici ze společnosti ING (ING) ve své páteční zprávě varovali, že trh v současnosti čelí největší hrozbě výpadku dodávek za celou dobu trvání konfliktu. Podle jejich vyjádření nejenže prakticky vyschly veškeré toky ropy přes Hormuzský průliv, ale nyní existují i zcela zřejmá rizika pro saúdskoarabské dodávky směřující přes Rudé moře. Další eskalace v oblasti Perského zálivu tak vystavuje obrovské objemy suroviny extrémnímu nebezpečí. Faktické uzavření klíčových námořních uzlů potvrzují i tvrdá data. Podle analytické společnosti Kpler klesl ve čtvrtek počet tankerů proplouvajících Hormuzským průlivem na pouhé jedno jediné plavidlo. Jedná se o nejnižší zaznamenanou hodnotu od 7. května. Tento průliv přitom historicky představuje nejvýznamnější globální tepnu pro transport energetických surovin, jejíž paralýza má okamžitý dopad na světové ceny. Pozornost se nyní upírá také na úžinu Báb al-Mandab, která kontroluje přístup z Rudého moře do Indického oceánu a je považována za druhý nejdůležitější ropný kanál na světě. Írán totiž začal na Hútíe vyvíjet intenzivní tlak, aby tuto strategickou bránu zcela uzavřeli. Podmínkou je, že pokud budou Spojené státy pokračovat v útocích na íránskou energetickou infrastrukturu, povstalci tuto trasu neprodyšně zablokují. Tento radikální krok následuje po kolapsu dočasného příměří mezi znesvářenými zeměmi, k němuž došlo před dvěma týdny. Americký prezident Donald Trump v reakci na rostoucí napětí důrazně prohlásil, že požene Írán k odpovědnosti za jakékoli další útoky. Zvyšující se rétorika i reálné vojenské kroky tak vytvářejí vysoce výbušné prostředí, které nedává obchodníkům s ropou prostor k jakémukoli optimismu ohledně plynulosti budoucích dodávek. Černomořská krize prohlubuje globální deficit Aby toho nebylo málo, blízkovýchodní krize není jediným faktorem, který v současnosti drtí globální ropný trh. Ve čtvrtek kazašské ministerstvo energetiky oznámilo, že tamní ropné společnosti musely dočasně omezit svou produkci. Důvodem byly útoky, pravděpodobně provedené ukrajinskými drony, které si vynutily okamžité uzavření hlavního exportního terminálu v Černém moři. Tento nečekaný vývoj přidal další vrstvu nejistoty do už tak křehkého globálního dodavatelského řetězce. Kaspické potrubní konsorcium, které terminál provozuje, podle zdrojů z oboru přestalo přijímat ropu z Kazachstánu již v úterý. K pozastavení nakládky došlo bezprostředně po hlášených útocích na tankery kotvící u terminálu. Význam tohoto uzlu přitom nelze podceňovat, neboť tato exportní trasa zajišťuje přibližně dvě procenta každodenních celosvětových dodávek surové ropy. Jakýkoli výpadek v této oblasti se tak okamžitě propisuje do globálních cenových kalkulací. Ačkoli kazašské ministerstvo energetiky zpočátku neupřesnilo přesný rozsah produkčních škrtů, situace je podle všeho velmi vážná. Jeden z obeznámených zdrojů uvedl, že největší ropné pole v zemi muselo snížit svou těžbu o více než polovinu. Takto drastické omezení produkce představuje masivní ránu pro trh, který již balancuje na hraně kvůli výpadkům na Blízkém východě. Kombinace zablokovaného Hormuzského průlivu, ohrožené úžiny Báb al-Mandab a ochromeného černomořského exportu vytváří pro trh s ropou bezprecedentní tlak. Investoři a obchodníci si tak stále více uvědomují, že geopolitická rizika dosáhla úrovně, která může dlouhodobě udržet ceny energií na extrémně vysokých hodnotách. Fyzické narušení dodávek se totiž z teoretické hrozby stalo tvrdou realitou dnešních dnů.