Ceny hlavních ropných benchmarků směřují k výrazným týdenním ziskům kolem pěti až šesti procent kvůli geopolitickému napětí. Doprava v Hormuzském průlivu se po vzájemných útocích mezi Spojenými státy a Íránem téměř zastavila, což ohrožuje globální dodávky. Trhy částečně uklidňuje zdrženlivost americké administrativy, která se záměrně vyhnula úderům na íránskou energetickou infrastrukturu.   Růstová trajektorie a přetrvávající riziková prémie Globální trhy s černým zlatem zakončují obchodní týden na pozitivní vlně, přičemž hlavním hnacím motorem zůstávají neutuchající obavy z narušení dodávek z klíčového blízkovýchodního regionu. Obnovené vojenské střety mezi Spojenými státy a Íránem totiž v průběhu tohoto týdne dramaticky omezily lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Futures kontrakty na severomořskou Ropu Brent (BZ=F) si v pátečním ranním obchodování připsaly 19 centů, což představuje nárůst o 0,25 procenta na úroveň 76,49 dolaru za barel. Podobný vývoj zaznamenal také americký benchmark. Americká lehká ropa WTI (CL=F) posílila rovněž o 19 centů, tedy o 0,26 procenta, a usadila se na hodnotě 72,27 dolaru za barel. Z širšího pohledu se tak oba hlavní ropné ukazatele nasměrovaly k velmi solidním ziskům. Brent míří k celkovému týdennímu zhodnocení o zhruba šest procent, zatímco americká WTI by si měla za uplynulé dny připsat přibližně pětiprocentní nárůst. Přestože ceny mírně ustoupily ze svých maxim dosažených uprostřed týdne, trh nadále zaceňuje výraznou rizikovou prémii. Vandana Hari, zakladatelka analytické společnosti Vanda Insights, poukazuje na fakt, že tranzity přes Hormuzský průliv se vrátily do stavu téměř úplného ochromení. Podle jejích slov zatím neexistují žádné jasné signály, které by naznačovaly, kdy by mohlo dojít k obnovení normálního provozu. Na druhou stranu existují faktory, které brání ještě strmějšímu cenovému růstu. Analytička dodává, že potenciál pro další zdražování je momentálně limitován tržní důvěrou. Investoři totiž stále sázejí na možnost, že se Spojené státy a Írán nakonec vrátí k diplomatickému řešení, které by současnou napjatou situaci v regionu dokázalo stabilizovat a odvrátit hrozbu dlouhodobého nedostatku surovin. Ochromená tepna globálního obchodu a vojenská eskalace Současná vlna napětí je přímým důsledkem čtvrtečních událostí, kdy íránské ozbrojené síly zahájily sérii útoků na americkou vojenskou infrastrukturu ve státech Perského zálivu. Tento krok následoval bezprostředně po amerických úderech, které cílily na jižní pobřežní a východní provincie Íránu. Tato rychlá výměna vojenských akcí tak vážně narušila křehké příměří, které v regionu trvalo pouhé tři týdny. Situaci dále komplikují zprávy íránských médií, která informovala o mnohočetných explozích napříč jižním Íránem. Mezi zasaženými oblastmi figuruje i město Búšehr, což vyvolává na trzích mimořádné znepokojení, neboť se zde nachází jedna z íránských jaderných elektráren. Obnovené boje navíc propukly přesně v den, kdy Írán pohřbíval svého zabitého nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Chameneí přišel o život hned v první den války, která vypukla 28. února. Jeho pohřeb představoval vyvrcholení celotýdenních masových smutečních průvodů a shromáždění. Právě tato vyhrocená společenská a politická atmosféra v zemi přispívá k nečitelnosti dalšího vývoje a udržuje obchodníky s komoditami v nejistotě ohledně plynulosti budoucích dodávek. Největší vrásky na čele dělá logistickým společnostem stav Hormuzského průlivu. Tato úžina je naprosto kritická pro globální energetickou bezpečnost, jelikož před vypuknutím války tudy protékalo přibližně dvacet procent denních globálních dodávek ropy a zemního plynu. Podle dat ze systémů pro sledování lodí se provoz tankerů v této oblasti ve čtvrtek prakticky zastavil. Majitelé plavidel jsou nyní nuceni pečlivě vyhodnocovat bezpečnostní rizika vyplývající z nejnovějších úderů. K extrémní opatrnosti je přiměl incident, při kterém Írán zasáhl katarskou loď převážející zkapalněný zemní plyn (LNG), jež právě opouštěla vodní cestu poblíž pobřeží Ománu. Dokud nebude zajištěna bezpečnost pro proplouvající posádky a náklad, plné znovuotevření průlivu zůstává v nedohlednu. Geopolitické limity a částečné uklidnění trhů Navzdory dramatickému vývoji na Blízkém východě se na trzích objevují i určité stabilizační prvky. Americký prezident Donald Trump ve svém středečním prohlášení vyjádřil přesvědčení, že nedávné boje nepovedou k plnohodnotnému obnovení válečného konfliktu. Prezident se snažil situaci mírnit slovy, že jakákoliv akce, která se v regionu odehraje, bude mít velmi rychlý konec. Tato rétorika poskytla trhům určitou míru úlevy. Daniel Hynes, hlavní komoditní stratég banky ANZ, upozorňuje na klíčový aspekt americké vojenské strategie. Podle něj investoři čerpají uklidnění z rozhodnutí Trumpovy administrativy, která se záměrně vyhnula přímému cílení na íránskou energetickou infrastrukturu, a to i přes celkové zintenzivnění útoků na vojenské objekty v zemi. Vyhnutí se úderům na ropná a plynárenská zařízení je pro globální trhy zásadním signálem. Ukazuje to, že obě strany si uvědomují katastrofální ekonomické důsledky, které by přinesla destrukce těžebních kapacit. Hynes rovněž potvrdil, že k uklidnění situace přispěly právě komentáře prezidenta Trumpa o tom, že neočekává návrat k rozsáhlému a plnohodnotnému válečnému konfliktu. Současná situace na trhu s ropou tak představuje křehké balancování. Na jedné straně stojí reálné fyzické omezení dodávek kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu a vysoké geopolitické napětí. Na straně druhé působí naděje na diplomatické řešení a zjevná neochota klíčových aktérů zasáhnout samotné jádro energetického průmyslu. Tento střet protichůdných sil bude v nadcházejících dnech určovat další směřování cen.