Prezident Donald Trump oznámil zavedení 20% poplatku na veškerý náklad proplouvající Hormuzským průlivem a obnovení námořní blokády Íránu. Rozhodnutí vyvolalo okamžitý otřes na finančních trzích, kde skokově vzrostly ceny ropy a naopak oslabily hlavní akciové indexy. Odborníci i Mezinárodní námořní organizace krok ostře kritizují jako bezprecedentní porušení mezinárodního práva o svobodné plavbě.   Eskalace v klíčové tepně světového obchodu Americký prezident Donald Trump v pondělí šokoval mezinárodní společenství i globální trhy, když oznámil, že Spojené státy začnou vybírat masivní poplatky za proplutí Hormuzským průlivem. Ve svém prohlášení pasoval Ameriku do role výhradního „strážce“ této strategické námořní trasy. Sazba má činit bezprecedentních dvacet procent z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu. Souběžně s tímto kontroverzním finančním požadavkem Bílý dům potvrdil, že Spojené státy obnovují přísnou blokádu íránských přístavů v bezprostřední blízkosti průlivu. Tato oblast se tak znovu stává epicentrem rapidně eskalujícího konfliktu s Teheránem. Podle prohlášení amerického Centrálního velitelství (CENTCOM) vstoupila blokáda v platnost v úterý v 16:00 východoamerického času. Trhy na tuto agresivní rétoriku a reálnou hrozbu omezení dodávek zareagovaly s okamžitou nervozitou. Komodita Ropa (CL=F) zaznamenala prudký cenový skok směrem vzhůru. Naopak hlavní akciové benchmarky, jako je americký index S&P 500 (^GSPC) , zamířily do červených čísel, když investoři začali přeceňovat geopolitická rizika. Před vypuknutím otevřeného konfliktu na konci února protékalo Hormuzským průlivem zhruba dvacet procent celosvětového obchodu s ropou. Přestože válka tuto tepnu téměř uzavřela a zredukovala provoz tankerů na absolutní minimum, Trump na své sociální síti Truth Social sebevědomě deklaroval, že průliv „je OTEVŘENÝ a zůstane OTEVŘENÝ, ať už s Íránem, nebo bez něj.“ Podle prezidenta budou mít všechny země s výjimkou Íránu zajištěno spravedlivé a otevřené využívání průlivu. Místo návratu k předválečnému statutu bezplatné mezinárodní vodní cesty však Trumpova administrativa nyní de facto požaduje, aby komerční plavidla platila Spojeným státům poplatky za ochranu. Konec příměří a boj o kontrolu nad průlivem Nová americká strategie přichází v době, kdy si obě znepřátelené strany vyměňují další vojenské údery. „Dnes večer na ně útočíme a likvidujeme veškeré jejich kapacity, které mají cokoli společného s průlivem,“ prohlásil Trump před novináři v Bílém domě. Dodal, že v konečném důsledku budou Spojené státy kontrolovat celou oblast. Tato slova potvrdil i oficiální dopis adresovaný Senátu s datem 10. července, ve kterém prezident informoval, že americké síly zahájily nové vojenské akce proti Íránu již 7. července. Krok byl učiněn v souladu s požadavky rezoluce o válečných pravomocech. Ačkoli Kongres minulý měsíc schválil opatření nařizující ukončení amerických nepřátelských akcí v Íránu, šlo spíše o symbolické gesto, které Trumpa k reálnému stažení vojsk nedonutilo. Naděje na diplomatické řešení se tak definitivně rozplynuly. Dočasná dohoda o příměří, kterou obě strany podepsaly v polovině června, explicitně zakazovala Teheránu uvalovat jakékoli poplatky na komerční lodě. Neustálé útoky v regionu však dohodu natolik podkopaly, že ji Trump minulý týden oficiálně prohlásil za mrtvou. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí na platformě X reagoval prohlášením, že průliv kontroluje Írán, nikoli Spojené státy, a proto si kompenzaci za tyto služby zaslouží právě Teherán. S jistou dávkou ironie k americkému návrhu dodal, že 20 % je samozřejmě příliš mnoho a že íránská strana „bude spravedlivá“. Americký prezident nicméně ve svém postoji neustupuje. V ranním rozhovoru pro stanici Fox News se označil za „strážného anděla průlivu“ a zdůraznil, že USA již nebudou tuto službu poskytovat zadarmo. „Hlídali jsme to pro nic za nic, a teď to budeme hlídat a dostaneme za to zaplaceno. Spoustu peněz,“ uvedl Trump. Právní kontroverze a pochybnosti expertů Záměr vybírat poplatky za tranzit mezinárodními vodami vyvolal okamžitou vlnu odporu ze strany regulátorů i odborné veřejnosti. Spojené státy přitom paradoxně ještě nedávno ostře odmítaly obdobné plány Íránu s odůvodněním, že jsou v příkrém rozporu s mezinárodním právem. Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN vydala bezprostředně po Trumpově oznámení důrazné stanovisko. „Neexistuje žádný právní základ, jehož prostřednictvím by bylo možné zavést povinné mýtné jednoduše za proplutí průlivem využívaným pro mezinárodní plavbu,“ uvedla organizace, která globálně reguluje námořní dopravu. Tento postoj paradoxně rezonuje i s nedávnými vyjádřeními vrcholných představitelů americké administrativy. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ještě minulý měsíc kategoricky prohlásil, že žádná země nemá právo účtovat mýtné nebo poplatky na mezinárodní vodní cestě, což označil za nezpochybnitelný základ platného mezinárodního práva. Z historického hlediska není poskytování ochrany ze strany USA v Perském zálivu úplnou novinkou. V osmdesátých letech americké námořnictvo úspěšně eskortovalo kuvajtské lodě, které čelily íránské palbě. Současný model, který připomíná spíše vynucené platby za ochranu, je však podle analytiků zcela odlišný a vysoce problematický. David Goldwyn, prezident společnosti Goldwyn Global Strategies a bývalý zvláštní vyslanec ministerstva zahraničí, označil 20% sazbu za „zcela vyděračskou úroveň“. Zároveň zpochybnil samotnou schopnost Spojených států bezpečný průjezd reálně garantovat. „Kdyby USA dokázaly lodě bezpečně eskortovat a zaručit nulovou hrozbu ze strany Íránu, viděli bychom to už v minulých týdnech. Myslím, že je to ve skutečnosti jen prázdné chvástání,“ uzavřel Goldwyn.