Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavádí nová cla ve výši 10 až 12,5 % pro šedesát největších obchodních partnerů USA. Oficiálním důvodem uvalení tarifů je boj proti nucené práci, což dotčené země od Austrálie po Brazílii ostře odmítají a považují za neopodstatněné. Opatření nahrazuje dřívější dočasná cla, která zrušil Nejvyšší soud, a poskytuje Bílému domu mnohem odolnější právní základ pro protekcionistickou politiku.   Právní manévry a nová celní bariéra Obchodní partneři Spojených států od Canberry až po Brasílii se ostře ohrazují proti oficiálnímu zdůvodnění nové vlny globálních cel. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa svůj krok obhajuje bojem proti nucené práci, což však dotčené země jednohlasně odmítají. Přesto většina zasažených států signalizuje, že dává přednost pragmatickému diplomatickému vyjednávání před okamžitými odvetnými opatřeními, která by mohla destabilizovat mezinárodní obchod. Úřad amerického obchodního zmocněnce ve čtvrtek oficiálně aktivoval mechanismy v rámci sekce 301 obchodního zákona z roku 1974. Tento bezprecedentní krok představuje jednu z nejrozsáhlejších protekcionistických akcí v moderní hospodářské historii. Washington tento plošný zásah ospravedlňuje tvrzením, že dotčené země selhaly při zavádění a vymáhání striktních zákazů dovozu zboží, které bylo vyrobeno za pomoci nucené práce. Nová celní struktura je strategicky rozdělena do dvou pásem. Sazba ve výši 10 % dopadne na partnery, kteří již přijali nebo se zavázali přijmout příslušné dovozní zákazy. Přísnější tarif ve výši 12,5 % pak zasáhne ty ekonomiky, které tak dosud neučinily. Tato masivní obchodní bariéra pokrývá šedesát nejvýznamnějších obchodních partnerů USA a zasahuje ohromujících 99,4 % veškerého amerického importu, což představuje obrovský tlak na globální dodavatelské řetězce. Z právního hlediska toto opatření nahrazuje dočasné 10% globální clo, které bylo zavedeno podle sekce 122 téhož zákona a jehož platnost vyprší 24. července. Předchozí dočasný tarif fungoval jako nouzová záplata poté, co americký Nejvyšší soud v únoru označil Trumpova cla založená na krizových pravomocích za nezákonná. Vyšetřování údajné nucené práce tak Bílý dům využívá k tomu, aby získal mnohem odolnější právní základ pro zavedení plošných cel, která by jinak u soudů opět narazila na nepřekonatelné překážky. Ostrá kritika ze strany globálních partnerů Reakce zasažených států na sebe nenechaly dlouho čekat. Australský ministr obchodu Don Farrell v oficiálním prohlášení uvedl, že nová cla jsou naprosto neopodstatněná a v přímém rozporu s platnou dohodou o volném obchodu. Podle jeho slov by měla být tato opatření okamžitě zrušena, jelikož australské mechanismy pro boj s moderním otroctvím patří k těm nejtvrdším na světě a jsou globálně uznávány i samotnými americkými institucemi. Spojené státy přesto uvalily na dovoz z Austrálie, Číny včetně Hongkongu, Singapuru a Jižní Koreje přísnější sazbu ve výši 12,5 %. Washington tento krok odůvodňuje tím, že zmíněné země nedokázaly efektivně zabránit pronikání problematického zboží na americký trh. Naopak Malajsie, Tchaj-wan, Indonésie a Indie čelí mírnější, desetiprocentní dodatečné přirážce. Mimořádně tvrdý dopad má nová celní politika na Brazílii, která uvalení sazby 12,5 % označila za svévolné a neopodstatněné. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva sice potvrdil otevřenost k dalším jednáním, ale zároveň varoval, že pokud bude americký trh nedostupný, Brazílie agresivně přesměruje svůj lukrativní export do jiných regionů. Nová povinnost se navíc sčítá se separátním 25% clem uvaleným na brazilské zboží teprve tento měsíc. Tím se vytváří bariéra ve výši 37,5 %, což se nebezpečně blíží padesátiprocentní hranici, kterou soudy v loňském roce zrušily. Chilská vláda prostřednictvím svého podtajemníka pro obchod v Santiagu upozornila, že americké opatření zcela ignoruje technické, politické i právní důkazy, které země během vyšetřování předložila. Chile zdůrazňuje, že samotná americká rezoluce netvrdí, že by země vyvážela zboží vyrobené nucenou prací, a bude proto tvrdě prosazovat výjimky pro své klíčové exportní produkty. Asijské výjimky a širší ekonomické dopady Zajímavý kontrast k ostrým reakcím z Jižní Ameriky a Austrálie představuje postoj Kanady. Ottawa, která byla zařazena do nižšího desetiprocentního pásma s klíčovou výjimkou pro zboží splňující podmínky dohody USMCA, zvolila mnohem smířlivější tón. Kanadský ministr pro obchod se Spojenými státy Dominic LeBlanc konstatoval, že tento krok není překvapivý, a přislíbil konstruktivní spolupráci. Tento pragmatický přístup odráží hlubokou provázanost severoamerických ekonomik a snahu vyhnout se zbytečné eskalaci. Nový Zéland prostřednictvím zprávy ministerstva zahraničí jasně deklaroval nesouhlas se závěry amerického vyšetřování a hodlá tento postoj nadále komunikovat americké vládě. Wellington si však dokázal udržet stávající výjimky, které pokrývají zhruba 30 % jeho exportu do USA, včetně klíčových komodit jako je hovězí maso a kiwi. Důležitým signálem pro globální trhy zůstává skutečnost, že žádný z hlavních obchodních partnerů zatím neoznámil konkrétní odvetná opatření. Dopad na klíčové asijské ekonomiky bude podle analytiků pravděpodobně omezený. Tianchen Xu, vedoucí ekonom z Economist Intelligence Unit, v pátečním rozhovoru pro stanici CNBC upozornil, že asijský region bude nadále těžit ze strategických celních výjimek. Tyto výjimky se týkají většiny typů elektroniky, od běžných spotřebitelských zařízení až po pokročilé polovodičové čipy, které zůstávají i za druhé Trumpovy administrativy konzistentně chráněny před novými tarify. Skutečný motiv za novou celní ofenzivou podrobně analyzoval Petersonův institut pro mezinárodní ekonomii. Podle jeho zprávy z tohoto týdne nepředstavuje aktuální vyšetřování snahu o zlepšení pracovních standardů. Jde spíše o sofistikovaný mechanismus, jak přenést americký zákaz dovozu čínského zboží na další země. Tento analytický pohled naznačuje, že Bílý dům využívá morální argumentaci jako štít pro politický pokus znovu vybudovat robustní celní režim, který by odolal tlaku Nejvyššího soudu.