Zdroj CNN Datum zveřejnění článku: 24. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Kanada odpoví na americká 50% cla stejnou dolarovou hodnotou Americká cla zasáhnou kanadské zboží za 20 miliard dolarů Kanada zavede svá odvetná opatření od 8. září Washington a Ottawa momentálně neplánují další obchodní jednání Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Kanadou znovu výrazně roste. Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země odpoví na nová americká cla zavedením odvetných cel ve stejné dolarové hodnotě. Reaguje tak na rozhodnutí Spojených států uvalit 50% cla na kanadské zboží v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů poté, co se oběma zemím nepodařilo dokončit připravovanou obchodní dohodu. Kanadská protiopatření mají vstoupit v platnost 8. září a zasáhnou mimo jiné ocel, mléčné výrobky, domácí spotřebiče, zemědělské vybavení, buničinu, papír a elektroniku. Carney uvedl, že podmínky, které Spojené státy v závěrečné fázi jednání navrhly, nebyly pro Kanadu ekonomicky přijatelné. Podle kanadského premiéra byly nové požadavky USA neekonomické a nespravedlivé, snižovaly přínosy případné dohody pro Kanadu a zároveň vyvolávaly otázky ohledně její spolehlivosti. Situaci shrnul slovy, že Washington požadoval příliš mnoho a nabízel příliš málo. Americký prezident Donald Trump následně reagoval na své sociální síti Truth Social. Prohlásil, že Kanada chce výhody amerického státu, aniž by jím byla, a znovu kritizoval kanadský přístup k americkým zemědělcům. Tvrdí, že Kanada po mnoho let zatěžovala americké farmáře vysokými cly. Dohoda byla blízko, obě země ale popisují její konec odlišně Ještě během týdne přitom situace vypadala výrazně optimističtěji. Trump dokonce prohlásil, že Spojené státy dosáhly s Kanadou dohody, zároveň ale upozornil, že stále zbývá dokončit příslušnou dokumentaci. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer následně uvedl, že Kanada odmítla obchodní dohodu dokončit za podmínek, které byly dříve během týdne dohodnuty. Podle něj návrh obsahoval výrazné snížení cel na ocel, hliník, automobily a dřevo společně s rozsáhlým ekonomickým a bezpečnostním partnerstvím. Greer tvrdí, že Spojené státy nabídly Kanadě nejlepší zacházení ze všech významných vývozců na americký trh. Nové požadavky Ottawy a ústup od některých předchozích závazků však podle něj narušily rovnováhu, které se během předchozích dnů podařilo dosáhnout. Kanada situaci hodnotí jinak. V rámci jednání nabídla některé ústupky, včetně odstranění části odvetných opatření zavedených v předchozím roce a návratu amerického alkoholu do kanadských obchodů. Podle Carneyho se však nepodařilo získat přijatelné ekonomické podmínky pro klíčová odvětví, mezi něž patří automobilový průmysl. Kanadský premiér zároveň odmítl možnost, že by Spojené státy získaly výhradní přístup ke kanadským kritickým nerostům. Uvedl, že Kanada na takové podmínky nepřistoupí. Trump, Carney i nejvyšší obchodní představitelé obou zemí byli během týdne v přímém kontaktu. Americký prezident dokonce poskytl třídenní odklad plánovaných cel, aby jednání mohla pokračovat. Výsledkem však nakonec nebyla dohoda, ale další eskalace. Greer následně oznámil, že Spojené státy momentálně neplánují nová jednání s Kanadou. Washington se podle něj místo toho připravuje na vlastní opatření reagující na kanadskou odvetu. Konkrétní podobu těchto kroků zatím neuvedl. Nová cla zasáhnou jen část obchodu, hrozbou je další eskalace Současný spor navazuje na postupné zhoršování obchodních vztahů od Trumpova návratu do úřadu. Spojené státy zavedly cla na významná kanadská odvětví včetně automobilového průmyslu, oceli a hliníku, na což Kanada reagovala vlastními opatřeními. Carney sice v minulém roce ustoupil od nejrozsáhlejších odvetných kroků, napětí ale pokračovalo. Trump kritizoval mimo jiné rozhodnutí kanadských provinčních představitelů omezit prodej amerického alkoholu. Nově zaváděná americká cla jsou z hlediska celkového obchodu mezi oběma zeměmi relativně omezená. Vztahují se na kanadské zboží v hodnotě kolem 20 miliard dolarů, což představuje přibližně 5 % celkové hodnoty zboží, které Spojené státy v minulém roce dovezly ze svého severního souseda. Samotná opatření proto pravděpodobně nebudou mít výrazný dopad na americké spotřebitele, kteří už nyní čelí vysokým cenám pohonných hmot. Významnějším problémem je možnost obnovení širší obchodní války mezi dvěma úzce propojenými ekonomikami. Carney uvedl, že nová americká cla mají Kanadě uškodit a rozdělit ji, podle něj však Washington situaci špatně vyhodnotil. Kanadská vláda zároveň připravuje další podporu pro domácí zaměstnance a podniky. Tato opatření mají navázat na téměř 25 miliard dolarů podpory poskytnuté během posledních 18 měsíců. Premiér současně uvedl, že kanadský hospodářský růst zrychluje a Ottawa nedovolí žádné jiné zemi rozhodovat o její budoucnosti. Součástí nedokončené dohody přitom mohlo být výrazné snížení některých amerických cel. Ocel a hliník v současnosti čelí 50% sazbě a jednalo se o jejím snížení na polovinu. Kanadské automobily jsou zatíženy 25% clem, které se vztahuje pouze na jejich neamerický obsah. Automobilky tak mohou od základu pro výpočet cla odečíst hodnotu součástek vyrobených v USA. Diskutovalo se o snížení sazby na 15 %. Dlouhodobým sporným bodem zůstává také přístup amerických producentů mléčných výrobků na kanadský trh. Kanada americké mléčné výrobky přijímá, jejich množství však omezuje prostřednictvím kvót. Dovoz nad stanovený limit může podléhat velmi vysokým clům, což další americký prodej prakticky omezuje. Trump využívá zákon z 30. let s potenciálně dlouhodobými důsledky Významným prvkem současného sporu je také právní základ nových amerických opatření. Trumpova administrativa využívá Section 338 zákona Smoot-Hawley Tariff Act, málo známé ustanovení pocházející z 30. let minulého století, které dosud nebylo tímto způsobem k zavádění cel používáno. Tento postup téměř jistě povede k právním sporům, podobně jako řada dalších kroků administrativy při zavádění nových dovozních poplatků. Pokud však soudy používání tohoto ustanovení nezablokují, americký prezident by získal silný nástroj umožňující zavádět cla až do výše 50 % vůči Kanadě a potenciálně také dalším obchodním partnerům. Podmínkou je, aby administrativa dospěla k závěru, že daná země diskriminuje americký obchod. Na rozdíl od některých dalších právních nástrojů, které Trump využívá při obnovování svého celního režimu po dřívějším rozhodnutí Nejvyššího soudu, Section 338 podle dostupných informací nestanovuje časové omezení pro platnost cel. Takto zavedená opatření by proto mohla zůstat v platnosti neomezeně dlouho, dokud by je Trump nebo některý z budoucích prezidentů nezrušil. Rozsah pravomoci je navíc značný. První kolo amerických opatření vůči Kanadě se týká téměř 500 různých položek a zasahuje výrazně širší skupinu výrobků, než jsou pouze sektory, které Trump označuje za hlavní zdroj obchodních problémů. Některé pro Spojené státy strategicky důležité kanadské produkty zatím zůstávají ušetřeny. Mezi ně patří energie, kritické nerosty a ryby. Ani jejich současné vyjmutí však nemusí být trvalé. Krach jednání tak otevírá další období nejistoty. Bezprostřední rozsah amerických cel je v poměru k celkovému obchodu mezi zeměmi omezený, reakce Kanady a připravovaná americká protiopatření ale vytvářejí prostor pro další rozšiřování konfliktu. Z původně připravované dohody, která měla snížit cla v několika klíčových odvětvích, se tak během několika dní stal nový obchodní střet mezi USA a Kanadou.