Zdroj Investing.com Datum zveřejnění článku: 31. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Trh vidí 60% pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb Klíčová data z amerického trhu práce přijdou v pátek Další sankce mohou zvýšit tlak na globální nabídku ropy Brent po obnovení bojů vzrostl na 90,31 dolaru Americké akciové futures v pondělí oslabily poté, co obnovené boje mezi Spojenými státy a Íránem zvýšily geopolitickou nejistotu a poslaly ceny ropy vzhůru. Investoři současně zpracovávají jestřábí vyjádření předsedy Federálního rezervního systému Kevina Warshe a připravují se na týden plný důležitých údajů z americké ekonomiky. V 09:45 SEČ futures na index S&P 500 a Dow Jones Industrial Average ztrácely shodně 0,15 %, zatímco futures na Nasdaq 100 se pohybovaly přibližně beze změny. Do centra pozornosti se znovu dostává konflikt na Blízkém východě. Spojené státy podnikly nové útoky proti Íránu, první známé americké údery na tuto zemi od konce července. Obnovení vojenských operací přichází po několika týdnech, během nichž Washington stupňoval především ekonomický tlak prostřednictvím sankcí. Pro finanční trhy je významné zejména místo útoku. Americké údery zasáhly dva raketomety na íránském ostrově Larak v Hormuzském průlivu poblíž strategického přístavu Bandar Abbás. Právě přes Hormuzský průliv za běžných podmínek prochází významná část světových dodávek ropy. Obnovené boje poslaly Brent nad 90 dolarů za barel Reakce energetického trhu byla rychlá. Cena ropy Brent v pondělí vzrostla o 2,5 % na 90,31 dolaru za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate zdražila o 2,2 % na 85,23 dolaru. Růst přišel po amerických útocích a následném íránském odvetném úderu na dvě americké základny v Jordánsku. Investoři začali znovu zohledňovat možnost narušení dodávek energií. Írán už dříve hrozil omezením lodní dopravy přes Hormuzský průliv. Jakékoli další zhoršení bezpečnostní situace v této oblasti proto představuje významné riziko pro globální ropný trh. Ropa je současně jedním z hlavních kanálů, kterými se geopolitické události mohou přenášet do širší ekonomiky a následně na finanční trhy. Vyšší ceny ropy zvyšují náklady na pohonné hmoty a dopravu a mohou se promítat do dalších cen v ekonomice. Právě potenciální dopad na inflaci je nyní zvlášť významný. Fed už před novou eskalací řešil přetrvávající cenové tlaky a další růst energetických nákladů by mohl jeho situaci ještě komplikovat. Vyšší ceny ropy mohou snížit prostor centrální banky pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Pokud by energetická inflace přispěla k širšímu růstu cenových tlaků, Fed by mohl být nucen zachovat přísnější měnovou politiku. Geopolitický vývoj se tak přímo propojuje s druhým hlavním tématem finančních trhů – očekáváním ohledně zářijového rozhodnutí americké centrální banky. Trhy po pátečním vystoupení Kevina Warshe na sympoziu v Jackson Hole výrazně zvýšily pravděpodobnost dalšího zpřísnění měnové politiky. Futures na sazbu federálních fondů nyní naznačují přibližně 60% pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů 16. září. Před Warshovým projevem se pravděpodobnost pohybovala kolem 35 %. Warsh uvedl, že centrální banka má před sebou stále značnou práci, aby dostala inflaci pod kontrolu. Jeho vyjádření posílilo očekávání, že Fed může být připraven držet úrokové sazby na vyšších úrovních, případně je ještě zvýšit, pokud cenové tlaky zůstanou výrazné. Pro akciový trh představuje takový scénář potenciální překážku. Vyšší sazby zdražují úvěry a současně mohou snižovat relativní atraktivitu akcií. Citlivé bývají zejména technologické a růstové společnosti s vysokým oceněním. Vyšší úrokové sazby zároveň podporují výnosy dluhopisů, které pak investorům mohou nabídnout atraktivnější alternativu k akciovým investicím. Data z trhu práce rozhodnou o síle argumentů pro vyšší sazby Další směřování očekávání ohledně Fedu bude do značné míry záviset na ekonomických datech. Investory čeká několik důležitých statistik z trhu práce a amerického průmyslu. V úterý má být zveřejněna červencová zpráva JOLTS, která poskytne další informace o situaci na americkém pracovním trhu. Ve středu budou následovat srpnové údaje ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru a také srpnový index ISM pro zpracovatelský průmysl. Největší pozornost se ale soustředí na pátek, kdy bude zveřejněna zpráva o počtu pracovních míst mimo zemědělství. Očekává se určité zotavení tvorby pracovních míst. Výsledky mohou významně ovlivnit debatu o zářijovém nastavení sazeb. Silný pracovní trh by mohl Fedu poskytnout větší prostor pro další zpřísnění měnové politiky, protože ekonomika by mohla být schopna vyšší náklady na financování lépe absorbovat. Naopak výraznější známky oslabování zaměstnanosti by mohly centrální banku přimět k opatrnějšímu přístupu. Fed totiž vedle cenové stability sleduje také situaci na pracovním trhu. Data budou důležitá také z hlediska inflace. Pokud by ekonomická aktivita a zaměstnanost zůstávaly silné současně s rostoucími cenami energií, argumenty pro přísnější měnovou politiku by mohly dále zesílit. Během týdne mají vystoupit také představitelé Fedu Michael Barr a Christopher Waller. Investoři tak získají možnost posoudit, nakolik má Warshův jestřábí přístup podporu mezi dalšími členy Federálního výboru pro volný trh. Trhy proto vstupují do týdne s několika vzájemně propojenými riziky. Obnovený konflikt tlačí vzhůru ceny ropy, dražší energie mohou podporovat inflaci a vyšší inflace následně zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu sazeb. Washington kombinuje vojenský tlak s dalšími sankcemi Spojené státy vedle obnovených vojenských útoků pokračují také ve zvyšování finančního tlaku na Írán. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington by mohl oznamovat nové sekundární sankce každý týden. První pozornost má směřovat především k bankovnímu sektoru. Finanční instituce, které Íránu pomáhají, podle něj mohou v krajním případě přijít o přístup k dolarovému finančnímu systému. Vyjádření následovalo poté, co Spojené státy uvalily sankce na pobočky egyptské Banque Misr ve Spojených arabských emirátech kvůli údajným finančním vazbám na Írán. Aktuální postup ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa kombinuje vojenský a ekonomický tlak ve snaze přimět Teherán k návratu k jednání. Z pohledu finančních trhů ale další sankce přinášejí vlastní riziko. Přísnější omezení mohou dále komplikovat íránský vývoz ropy, a tím omezovat nabídku na světovém trhu. Ceny ropy proto mohou zůstat zvýšené i v případě, že se nejnovější vojenská eskalace nerozvine do širšího konfliktu. Sankce a omezení exportu mohou vytvářet tlak na nabídku nezávisle na bezprostředním vojenském vývoji. Pro investory tak vzniká kombinace několika faktorů. Geopolitické napětí zvyšuje ceny energií právě ve chvíli, kdy Fed signalizuje větší odhodlání bojovat proti přetrvávající inflaci. Současně se blíží klíčová data, která ukážou kondici amerického pracovního trhu. Pondělní pokles futures je zatím relativně mírný, ale ropa, inflace, úrokové sazby a zaměstnanost se stávají hlavními proměnnými pro další vývoj trhů. Páteční údaje o zaměstnanosti pak mohou rozhodnout, zda současná přibližně 60% pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb ještě vzroste, nebo se naopak začne snižovat.