Zdroj Financial Times Datum zveřejnění článku: 19. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Írán zvažoval útoky na americká vojenská aktiva v Evropě Mezi potenciálními cíli se objevily Bulharsko a Kypr Teherán zkoumá také útoky na podmořské kabely v Hormuzském průlivu Diplomatická jednání s Washingtonem zůstávají na mrtvém bodě Írán zvažoval možnost útoků na americké vojenské cíle v Evropě v případě, že americký prezident Donald Trump dále eskaluje válku. Íránské síly podle lidí blízkých režimu posuzovaly několik variant, jak zvýšit náklady případného obnoveného amerického útoku a rozšířit konflikt za hranice Blízkého východu. Mezi potenciálními cíli se objevují americká vojenská zařízení v jihovýchodní Evropě. Íránské síly podle dvou zdrojů obeznámených se situací hodnotily například možnosti zásahu amerických aktiv v Bulharsku. Země minulý měsíc schválila využití letecké základny Bezmer americkými tankovacími letouny. Další potenciální oblastí je Kypr, kde byla v březnu dronem zasažena britská letecká základna. Íránské síly rovněž samostatně zkoumaly možnost útoků na podmořské optické kabely v Hormuzském průlivu, pokud by konflikt dále eskaloval. Úvahy odrážejí stále konfrontačnější náladu v Teheránu. Řada představitelů režimu podle dostupných informací začíná obnovení rozsáhlejší války vnímat nikoli jako otázku, zda k němu dojde, ale spíše kdy. Teherán připravuje možnosti pro rozšíření konfliktu Jednání o znovuotevření Hormuzského průlivu uvázla na mrtvém bodě. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Mojtaba Chameneí navíc minulý týden dosadil zastánce tvrdšího přístupu do nejvyšších bezpečnostních a vojenských funkcí. Trump v úterý uvedl, že s Teheránem neprobíhají žádné rozhovory a žádné nejsou ani naplánovány. Íránské revoluční gardy a další vojenští velitelé varovali, že při novém konfliktu plného rozsahu by se země nemusela omezit na svou dosavadní strategii. Ta zahrnovala útoky na americká vojenská aktiva, energetická zařízení a další infrastrukturu na Blízkém východě. Nově by podle jejich varování mohly být zasaženy také vzdálenější cíle. Revoluční gardy už minulý měsíc pohrozily také Spojenému království kvůli využívání britských vojenských základen americkými silami. Uvedly, že každá základna použitá k zahájení útoku na íránské území bude považována za legitimní cíl. Možnosti Teheránu však mají své limity. Írán by mohl proti americkým zařízením v jižní a jihovýchodní Evropě použít balistické střely středního doletu, například ze série Shahab. Podle Sidhartha Kaushala z londýnského institutu Royal United Services Institute je hrozba íránských raketových útoků na cíle v Evropě reálná, ale omezená. S rostoucí vzdáleností by totiž schopnost těchto zbraní způsobit významnější škody klesala. Rozsah případné íránské odvety by podle zdrojů závisel především na dalších krocích Washingtonu. Režim se připravuje na možnost rozšíření konfliktu v případě, že Trump splní předchozí hrozby a nařídí útoky na íránskou infrastrukturu. Americký prezident minulý měsíc prohlásil, že Washington zničí íránský most nebo elektrárnu pokaždé, když Írán zaútočí na loď v Hormuzském průlivu. Jeden ze zdrojů uvedl, že pokud by Spojené státy zašly příliš daleko, Írán by při své odpovědi neuplatňoval žádná omezení a mohl by konflikt rozšířit i do Evropy. Írán už zkoušel zasáhnout cíle tisíce kilometrů daleko Teherán v minulosti ukázal, že je ochoten pokusit se zasáhnout i velmi vzdálené cíle. V týdnech následujících po zahájení války Spojenými státy a Izraelem v únoru Washington obvinil Írán z odpálení několika raket směrem na Diego Garcia, společnou americko-britskou vojenskou základnu v Indickém oceánu vzdálenou přibližně 4 000 kilometrů. Žádná z těchto střel svůj cíl nezasáhla. Turecko v březnu oznámilo, že protivzdušná obrana NATO zachytila několik balistických střel vypuštěných z Íránu. Ve stejném měsíci zasáhl dron britskou základnu Akrotiri na Kypru. Západní představitelé tehdy předpokládali, že šlo o íránský dron vypuštěný některou z regionálních spojeneckých skupin, nikoli přímo Teheránem. Za dosud nejpřesnější íránský útok na velkou vzdálenost označují zdroje zásah americké základny v Jordánsku z minulého měsíce. Při útoku zahynuli tři američtí vojáci. Podle lidí blízkých režimu měl zásah současně demonstrovat schopnost Íránu útočit na vzdálenější cíle a sloužit jako varování evropským zemím. Íránské raketové schopnosti však s rostoucí vzdáleností čelí technickým omezením. Výkonnější střely by mohly být použity proti vzdálenějším cílům, musely by ale nést lehčí náklad, což by omezilo způsobené škody. Podle Kaushala by proto pro Teherán mohlo být efektivnější využití spojeneckých ozbrojených skupin. Mezi ně patří šíitské milice v Iráku, Hizballáh v Libanonu a Húsíové v Jemenu. Douglas Barrie z International Institute for Strategic Studies upozornil, že pokusy o zásah základny Diego Garcia naznačují, že Írán disponuje zbraněmi s doletem přes 2 000 kilometrů. Otázkou však zůstává, kolik takových střel skutečně má a zda by byl ochoten použít alespoň část z nich k demonstrativnímu útoku. S větší vzdáleností zároveň roste problém přesnosti. Existuje také riziko, že střely selžou nebo budou sestřeleny, což omezuje potenciální vojenský i politický přínos podobné operace. Jednání s USA uvázla a v Íránu posilují zastánci tvrdšího postupu Současné napětí navazuje na rozpad červnového memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. Dohoda se minulý měsíc zhroutila poté, co Teherán zaútočil na plavidla v Hormuzském průlivu a obě strany se následně vzájemně obvinily z porušení prozatímního ujednání. Následovalo několik kol vzájemných útoků a Spojené státy obnovily blokádu íránských přístavů. Několik týdnů diplomatického úsilí nepřineslo průlom, který by umožnil znovu otevřít strategicky významný průliv a obnovit jednání o širší dohodě směřující k ukončení války. Trump je podle dostupných informací z pokračujícího patu stále více frustrovaný. Ani uvnitř íránského režimu přitom neexistuje jednotný pohled na další postup. Někteří představitelé se obávají, že Teherán může svou konfrontační strategií zajít příliš daleko. Mnoho zastánců tvrdé linie však současně věří, že Spojeným státům nelze důvěřovat při plnění případné dohody a že Írán musí Washingtonu způsobit vyšší náklady, aby si vynutil dodržování podmínek případného konečného urovnání. K zastáncům tohoto přístupu patří Mohsen Rezaei, bývalý velitel Revolučních gard, kterého Chameneí minulý týden jmenoval nejvyšším bezpečnostním představitelem země. Íránští analytici tento krok interpretují jako signál, že představitelé spojenější s vyjednáváním, včetně hlavního íránského vyjednavače Mohammada Baghera Ghalibafa, byli prozatím odsunuti do pozadí. Vyhlídky na trvalejší dohodu se tak podle současného vývoje dále zhoršují. Napětí se proto netýká pouze dalšího vývoje na Blízkém východě. Íránské úvahy o amerických cílech v Evropě ukazují, že při nové rozsáhlé eskalaci by Teherán mohl usilovat o geografické rozšíření konfliktu. Zda by k takovému kroku skutečně přistoupil, by podle zdrojů záviselo především na rozsahu případných dalších amerických útoků a na tom, zda by byla zasažena íránská infrastruktura.