Zdroj Bloomberg Datum zveřejnění článku: 7. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. USA oznámily přibližně 3 miliardy dolarů nových investic do projektů spojených s kritickými surovinami Cílem Washingtonu je omezit závislost na dodavatelských řetězcích ovládaných Čínou a posílit ekonomickou i národní bezpečnost Mezi největší projekty patří 1,4miliardový úvěr pro Sila Nanotechnologies a více než miliarda dolarů plánovaného financování projektu Santa Cruz v Arizoně Federální vláda už celkově přislíbila přes 10 miliard dolarů na podporu amerického trhu se vzácnými zeminami a permanentními magnety Spojené státy zrychlují boj o strategické suroviny. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa představila nové investice do těžby a zpracování kritických nerostů v celkové hodnotě přibližně 3 miliard dolarů, jejichž hlavním cílem je snížit závislost americké ekonomiky na dodavatelských řetězcích ovládaných Čínou. Trump nové projekty představil během setkání s představiteli těžebního průmyslu. Investice mají podle něj nejen posílit ekonomickou a národní bezpečnost Spojených států, ale také vytvořit tisíce pracovních míst a obnovit pozici země mezi nejvýznamnějšími světovými producenty strategických surovin. Kritické minerály jsou zásadní pro řadu moderních průmyslových odvětví. Využívají se mimo jiné v obranném a leteckém průmyslu, moderních technologiích nebo při výrobě permanentních magnetů. Právě vysoká závislost na zahraničních dodávkách, zejména z Číny, představuje z pohledu Washingtonu dlouhodobé strategické riziko. Miliardy dolarů mají podpořit domácí produkci Jedním z největších oznámených projektů je úvěrová dohoda v hodnotě 1,4 miliardy dolarů se společností Sila Nanotechnologies. Financování má poskytnout Office of Strategic Capital spadající pod americké ministerstvo obrany. Dalších 400 milionů dolarů má Pentagon investovat do rozšíření produkce skandia v Austrálii. Tento kov je významný zejména pro letecký a obranný průmysl. Součástí širší strategie je rovněž investice ve výši 150 milionů dolarů spojená se společností Niron Magnetics, která působí v Minnesotě. Do rozvoje amerického surovinového průmyslu se zapojuje také Export-Import Bank. Ta pracuje na poskytnutí financování přesahujícího 1 miliardu dolarů pro projekt Santa Cruz společnosti Ivanhoe Electric v Arizoně, zaměřený na měď. Dalších 25 milionů dolarů má směřovat do zahájení projektu grafitového dolu v Alabamě. Trumpova administrativa nechce investovat pouze do samotné produkce. Prezident oznámil také plány vynaložit více než 180 milionů dolarů na vzdělávací programy pro těžební průmysl. Cílem je připravit novou generaci pracovníků pro sektor, jehož význam by měl v následujících letech růst. Administrativa svou strategii prezentuje jako cestu k tomu, aby Spojené státy nebyly v budoucnosti odkázány na země, které Washington považuje za geopolitické konkurenty. USA budují alternativu k čínskému dodavatelskému řetězci Nové projekty jsou součástí mnohem širšího amerického úsilí o vytvoření kompletního domácího dodavatelského řetězce od těžby surovin až po výrobu finálních produktů, například permanentních magnetů. Na setkání se měli objevit představitelé řady významných těžebních společností včetně Rio Tinto (RIO) , BHP Group (BHP) , Freeport-McMoRan (FCX) , MP Materials (MP) , USA Rare Earth (USAR) , Energy Fuels, US Antimony, Sunrise Energy Metals a The Metals Company. Samotná federální vláda už přislíbila více než 10 miliard dolarů investic zaměřených na nastartování amerického trhu se vzácnými zeminami a permanentními magnety. Významným krokem bylo například rozhodnutí Pentagonu investovat 400 milionů dolarů prostřednictvím preferenčních akcií do MP Materials (MP), která je jediným domácím producentem vzácných zemin v USA. Od té doby Washington oznámil další projekty, které mají rozšířit domácí produkční kapacity. Trump zároveň uvedl, že se za jeho administrativy americké doly znovu otevírají rychlým tempem. Vyzdvihl mimo jiné otevření prvního amerického dolu na vzácné zeminy za více než 70 let a výstavbu první nové hliníkové hutě od roku 1980. Strategie přichází v době, kdy se Washington snaží posílit svou pozici před plánovanou zářijovou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Kritické suroviny zůstávají slabým místem americké ekonomiky Přestože obchodní příměří mezi Spojenými státy a Čínou zmírnilo některá omezení vývozu kritických minerálů a magnetů, vzácné zeminy zůstávají významným zdrojem napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Tyto materiály jsou nezbytné pro celou řadu technologicky vyspělých odvětví, což z jejich dostupnosti dělá nejen ekonomickou, ale také bezpečnostní otázku. Washington se proto snaží spolupracovat se soukromými společnostmi a postupně vybudovat dodavatelský řetězec, který by fungoval nezávisle na Číně. Do tohoto úsilí zapadá také podpora projektů v partnerských zemích, což ukazuje plánovaná investice do produkce skandia v Austrálii. Americká strategie tedy nespočívá pouze v rozšiřování domácí těžby, ale také v diverzifikaci zdrojů a posilování dodávek ze zemí mimo čínskou sféru. Rozsah plánovaného rozvoje je značný. Vybudování plnohodnotného domácího odvětví kritických surovin však nebude jednoduché. Dosavadní snahy provázely problémy a rozvoj amerických těžebních a zpracovatelských kapacit postupoval pomalu. Nové investice za 3 miliardy dolarů proto představují další část mnohem většího úsilí. Spojené státy se snaží současně zvýšit domácí těžbu, rozšířit zpracovatelské kapacity, zajistit dlouhodobé financování nových projektů a připravit dostatek kvalifikovaných pracovníků. Výsledkem má být výrazně odolnější americký dodavatelský řetězec. Trumpova administrativa tím zároveň dává najevo, že kritické suroviny považuje za jednu z klíčových oblastí strategického soupeření s Čínou.