ZdrojBarronsDatum zveřejnění článku: 23. 9. 2026Původní článek: BarronsTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Akcie Fordu ve středu ráno oslabily o 1,3 procenta na 12,92 dolaru. Šéf Fordu Jim Farley podle zveřejněného seznamu chybí mezi hosty večeře Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga. Investoři sledují, zda summit přinese změny amerických cel nebo jiné automobilové politiky vůči Číně.   Farley na seznamu hostů chybí Akcie automobilky Ford Motor (F) ve středečním úvodu obchodování klesaly o 1,3 procenta na 12,92 dolaru. Pokles přišel před čtvrteční večeří amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, na níž mají být přítomni také významní představitelé amerických firem. Podle zveřejněného seznamu hostů se večeře zúčastní mimo jiné šéf Tesly Elon Musk a generální ředitelka General Motors Mary Barra. Generální ředitel Fordu Jim Farley na něm uveden nebyl. Automobilka odmítla složení seznamu komentovat a Bílý dům na žádost o vyjádření bezprostředně nereagoval. Přímá souvislost mezi Farleyho neúčastí a středečním vývojem akcií potvrzena nebyla. Širší americký trh zároveň oslaboval: index S&P 500 (^GSPC) ztrácel 0,5 procenta. Akcie General Motors (GM) se pohybovaly beze změny, zatímco Tesla (TSLA) přidávala 0,6 procenta. Automobilový průmysl bude podle zdrojového textu s vysokou pravděpodobností součástí rozhovorů obou prezidentů. Pozornost se soustředí zejména na obchodní bariéry, čínské výrobní kapacity a podmínky, za nichž by čínské automobilky mohly působit na americkém trhu. Čínská nadprodukce zasahuje zahraniční trhy Americké automobilové odvětví je podle článku v celosvětovém srovnání ve velmi dobré kondici. Ford, General Motors a Tesla vytvářejí stabilní zisky. Čínský automobilový průmysl naproti tomu čelí dlouhodobé a výrazné nadbytečné výrobní kapacitě, která stlačuje ziskovost tamních producentů. Čínské automobilky proto hledají odbytiště v zahraničí, kam směřují část produkce, pro niž nemají dostatečnou domácí poptávku. Rostoucí vývoz z Číny současně dopadá na hospodaření evropských výrobců automobilů. Obavy z přesunu čínské nadprodukce do Spojených států se mezi americkými investory objevují delší dobu. Debatu na začátku září posílila demokratická senátorka za Michigan Elissa Slotkinová. V příspěvku na síti X uvedla, že by Trump mohl umožnit prodej čínských automobilů ve Spojených státech. Takový krok by podle popsaných obav přenesl část problému s nadbytečnými kapacitami na americký trh. Musk, Barra a Farley podle článku pravděpodobně podporují zachování cel na dovoz čínských vozidel do USA. Současně by podle něj uvítali restrukturalizaci čínského automobilového odvětví, při níž by tamní vláda pomohla snížit výrobní kapacity i objem exportu. Vzhledem k Farleyho absenci na večeři by stanovisko amerických automobilek mohli přímo přednést především Musk a Barra. Ford čelí výhradám Trumpovy administrativy Vztahy Fordu s Trumpovou administrativou v poslední době zatížily spory kolem čínských technologií. Ministr dopravy Sean Duffy vyjádřil „hluboké znepokojení“ nad tím, že Ford využívá licencovanou čínskou bateriovou technologii. Výhrady se týkaly také plánů automobilky spolupracovat při výrobě vozidel v Evropě s čínskou společností Geely Automobile Holdings (0175.HK) . Ford v reakci zdůraznil, že je nejvíce americkou automobilkou. Podle vlastního vyjádření montuje ve Spojených státech více vozidel a zaměstnává více amerických pracovníků než kterýkoli jiný výrobce automobilů. Farley a Trump přitom v minulosti absolvovali i veřejná setkání bez známek otevřeného konfliktu. Prezident letos navštívil továrnu Fordu na nákladní automobily poblíž Detroitu. Vystoupil rovněž v Detroitském ekonomickém klubu, kde hovořil o dopadech svých cel a o obnově americké průmyslové výroby. Trump při této příležitosti prohlásil, že Čína může do Spojených států přijít. Výrok však podmínil tím, že čínské společnosti postaví své závody přímo v USA a zaměstnají v nich americké pracovníky. Po summitu se pozornost trhu zaměří především na to, zda jednání povede ke změně cel nebo dalších opatření ovlivňujících automobilový průmysl. Tyto kroky by měly pro sektor větší význam než samotná účast či neúčast šéfa Fordu na čtvrteční večeři.