Zdroj CNN Datum zveřejnění článku: 8. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Benzin má během Labor Day stát rekordních nejméně 4,03 dolaru Americké domácnosti zaplatily kvůli dražším palivům miliardy navíc Venezuela může výrazně zvýšit těžbu až v dlouhodobém horizontu Rekordní cena nafty odhaluje nedostatek globálních rafinérských kapacit Během letošního víkendu spojeného se svátkem Labor Day mají řidiči ve Spojených státech platit za benzin více než kdykoli dříve během tohoto svátku. Pro prezidenta Donalda Trumpa, který během kampaně stavěl na příslibu levnější energie a prosazoval heslo „drill, baby, drill“, jde o nepříjemný ekonomický problém. Válka s Íránem přitom nezdražuje pouze benzin. Na historické maximum se dostala také cena nafty, která je klíčovým palivem pro velkou část moderní ekonomiky. Prudce vzrostly rovněž náklady na letecké palivo, což přimělo aerolinky zdražovat letenky a zavazadla a zároveň omezovat méně ziskové letecké spoje. Rostoucí ceny energií zvyšují tlak na Trumpovu administrativu před volbami do Kongresu. Prezident proto během jediného týdne přistoupil k několika krokům. Pozval představitele rafinérského průmyslu do Bílého domu, představil rozsáhlou ropnou dohodu s Venezuelou a zahájil nové letecké útoky v reakci na íránské útoky proti tankerům pokoušejícím se proplout Hormuzským průlivem. Trump už předtím uvolnil některé předpisy s cílem urychlit dodávky paliv a dohlížel na mimořádně rozsáhlé čerpání ropy ze Strategických ropných rezerv. Jejich stav se kvůli tomu dostal na nejnižší úroveň od počátku 80. let. Přes všechny tyto zásahy však zůstává problém vysokých cen paliv bez jednoduchého a rychlého řešení. Benzin míří k rekordní ceně během Labor Day Americké rafinerie pracují na velmi vysoké úrovni, aby alespoň částečně kompenzovaly ztrátu rafinérských kapacit v jiných částech světa. Ani to však nestačí k rychlému návratu cen k předválečným úrovním. Venezuela navíc nebude schopna výrazně zvýšit světovou nabídku ropy během několika měsíců. Podstatnější růst její těžby může přijít až za mnoho let. Zakladatel a investiční ředitel Pickering Energy Partners Dan Pickering upozorňuje, že americká administrativa už využila většinu nástrojů, které měla v krátkodobém horizontu k dispozici. Prostor pro další okamžitá opatření je proto omezený. Ani viceprezident JD Vance nedokázal stanovit konkrétní termín, kdy by se ceny benzinu mohly vrátit k úrovni kolem 3 dolarů za galon. Během tiskového briefingu v Bílém domě odmítl takový závazek učinit. Po krátkém uklidnění na začátku léta ceny benzinu opět zamířily vzhůru a ve čtvrtek dosáhly tříměsíčního maxima. GasBuddy očekává, že během Labor Day bude průměrná cena činit nejméně 4,03 dolaru za galon, zatímco před rokem dosahovala pouze 3,16 dolaru. Pokud se prognóza naplní, padne dosavadní nominální rekord pro Labor Day ve výši 3,83 dolaru za galon z roku 2012. Vedoucí analýzy ropného trhu společnosti GasBuddy Patrick De Haan upozorňuje, že současný tlak je mimořádný především svou délkou. Na rozdíl od roku 2022, kdy ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu, trvá současná situace už přibližně šest měsíců a není jasné, kdy přijde úleva. Při započtení inflace však dnešní ceny historickým rekordem nejsou. V přepočtu na dolary roku 2026 dosáhla cena benzinu během Labor Day v roce 2008 ekvivalentu 5,63 dolaru za galon. Vyšší reálné ceny než dnes Američané platili také v roce 2005 po hurikánu Katrina a v roce 2022. Pro domácnosti ale podobné inflační přepočty nemají při tankování velký praktický význam. Cena zobrazená na čerpací stanici má výrazný psychologický dopad a benzin je pro spotřebitele často jedním z nejviditelnějších ukazatelů životních nákladů. Od začátku války s Íránem zaplatili Američané podle Climate Solutions Lab při Brown University kvůli vyšším cenám benzinu a nafty dohromady o 97 miliard dolarů více. To představuje více než 740 dolarů na jednu americkou domácnost. Venezuela může pomoci, ale výraznější efekt přijde až za roky Jedním z nejvýraznějších kroků Trumpovy administrativy je nová ropná dohoda s Venezuelou. Američtí představitelé ji označují za zásadní změnu situace, analytici však upozorňují, že výraznější dopad na světovou nabídku ropy nelze očekávat v krátkém období. Rystad Energy po oznámení dohody odhadla, že venezuelská těžba by se mohla přibližně zdvojnásobit na 2,3 milionu barelů denně, této úrovně by však měla dosáhnout až v roce 2035. Návrat k produkci přesahující 3 miliony barelů denně, kterou Venezuela dosahovala v 90. letech, se neočekává dříve než kolem roku 2050. Globální ekonom Jan Stuart ze společnosti Piper Sandler (PIPR) upozornil, že dlouhodobé fungování dohody vyžaduje stabilitu a bezpečnost. Právě obou těchto podmínek je však ve Venezuele nedostatek. Ani případný rychlejší růst venezuelské těžby navíc automaticky neznamená dostatek benzinu, nafty nebo leteckého paliva. Problém se totiž přesunul také do rafinérského průmyslu. Tři ze čtyř hlavních světových rafinérských center čelí problémům a samotná dostupnost surové ropy proto nestačí. Ropa musí být nejprve zpracována na paliva použitelná v automobilech, nákladních vozech nebo letadlech. Právě nedostatečná rafinérská kapacita se podle De Haana stala jedním z nejvýznamnějších omezení současné ekonomiky. Trump a představitelé rafinérských společností proto diskutovali také o možnosti zvýšit kapacitu amerických rafinerií. Realizace podobného plánu je ale obtížná. Rafinerie jsou technologicky velmi složité provozy, jejichž vybudování zabere roky a může stát desítky miliard dolarů. Současné podmínky sice rafinériím přinášejí velmi vysoké zisky, otázkou však zůstává, zda firmy budou ochotné investovat obrovské částky do kapacit s životností mnoha let. Investoři si nemohou být jistí, že mimořádně příznivé marže budou přetrvávat dalších pět nebo šest let. Rekordní nafta ukazuje hlubší problém energetického trhu Nedostatek rafinérských kapacit je jedním z důvodů, proč cena nafty vystoupala na historické maximum, přestože samotná ropa stejného rekordu nedosáhla. Průměrná cena nafty v pátek vzrostla na 5,85 dolaru za galon, čímž překonala předchozí rekord 5,816 dolaru z června 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Od začátku letošního roku nafta zdražila o více než 60 %. Pokud tento vývoj vydrží, půjde podle údajů AAA dostupných od roku 2000 o největší roční růst ceny nafty v zaznamenané historii. Benzin přitahuje větší pozornost, protože jeho cenu pravidelně sledují miliony řidičů. Nafta má však pro fungování ekonomiky mimořádně důležitou roli. Pohání nákladní automobily, traktory, vlaky, lodě i stavební techniku a její zdražení se proto může promítat do širokého spektra hospodářských aktivit. Zakladatel a prezident Rapidan Energy Group Bob McNally označuje benzin za viditelnější palivo, zatímco diesel považuje za nenápadný motor ekonomiky. Právě rozsáhlé využití nafty znamená, že její rekordní cena může mít důsledky daleko za hranicemi čerpacích stanic. Současně není jasné, kdy se situace na energetických trzích uklidní. Konflikt s Íránem pokračuje a další série útoků ukazuje, že rychlé ukončení napětí nelze považovat za samozřejmost. McNally upozorňuje, že Írán podle něj stále disponuje dalšími možnostmi reakce a Teherán není připraven jednoduše ustoupit. Trumpova administrativa tak čelí problému, který nelze vyřešit jediným politickým rozhodnutím. Uvolnění strategických rezerv, regulatorní změny, dohoda s Venezuelou i snaha zvýšit rafinérskou kapacitu mohou pomoci v různých časových horizontech, žádné z těchto opatření však momentálně nenabízí rychlou cestu k návratu benzinu na předválečné ceny. Pro americké spotřebitele proto zůstává nejviditelnějším výsledkem současné energetické krize částka na stojanu čerpací stanice. Rekordní ceny benzinu i nafty zároveň ukazují, že problém nespočívá pouze v množství dostupné ropy, ale také v omezené schopnosti světové ekonomiky ji zpracovat a dostat na trh v podobě potřebných paliv.