ZdrojInvesting.comDatum zveřejnění článku: 17. 9. 2026Původní článek: Investing.comTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Celoevropský index STOXX Europe 600 ve čtvrtek vzrostl o 0,4 procenta. Fed zvýšil úrokové sazby poprvé od poloviny roku 2023, přičemž trh tento krok z velké části očekával. Pozornost se přesouvá k rozhodnutí Bank of England, inflaci v eurozóně a pátečnímu zasedání Bank of Japan.   Evropské burzy navázaly na předchozí růst Evropské akciové trhy ve čtvrtek mírně posílily. STOXX Europe 600 (^STOXX) přidal 0,4 procenta a navázal na růst z předchozí obchodní seance. Podporu burzám poskytla reakce na zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou i zprávy o možném posunu v diplomatických jednáních na Blízkém východě. Hlavní národní indexy zaznamenaly podobný vývoj. Německý DAX (^GDAXI) vzrostl o 0,4 procenta, stejný přírůstek vykázal také francouzský CAC 40 (^FCHI) . Britský FTSE 100 (^FTSE) v úvodním přehledu rovněž přidával 0,4 procenta, později se však před rozhodnutím Bank of England pohyboval prakticky beze změny. Federální rezervní systém zvýšil sazby poprvé od poloviny roku 2023. Trhy tento krok nevnímaly pouze jako další zdražení financování, ale také jako potvrzení, že centrální banka hodlá reagovat na cenové tlaky související s energiemi. Investoři současně sledovali, zda Fed udrží svůj protiinflační kurz navzdory politickému tlaku administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Podle Daniely Hathronové, seniorní tržní analytičky společnosti Capital.com, přijaly trhy zvýšení sazeb poměrně klidně, protože bylo téměř plně zahrnuto v cenách. Následná reakce však získala defenzivnější charakter. Účastníci trhu se podle ní soustředili především na budoucí směřování měnové politiky, nikoli na samotné středeční rozhodnutí. Vyšší sazby zvyšují bezrizikovou výnosovou základnu používanou při oceňování akcií. Současně přetrvávají zvýšené výnosy amerických státních dluhopisů, zatímco hospodářská aktivita podle zdrojového textu zůstává odolná. Tento souběh faktorů ovlivňoval čtvrteční obchodování na evropských trzích. Trump hovořil o možné dohodě s Íránem Náladu na trzích podpořily také nové informace o diplomatických jednáních na Blízkém východě. Konflikt s Íránem podle zdrojového textu trvá sedm měsíců a čerstvá vyjádření amerického prezidenta naznačila možnost posunu směrem k jeho ukončení. Donald Trump uvedl, že doufá v brzký konec války s Íránem. Zároveň prohlásil, že Teherán má zájem dosáhnout mírové dohody. Konkrétní podmínky případného ujednání ani časový rámec dalších jednání zveřejněny nebyly. Server Axios současně informoval, že se Trump na okraj nadcházejícího Valného shromáždění OSN pravděpodobně sejde k bilaterálním rozhovorům s představiteli států Perského zálivu. Zpráva tak doplnila předchozí signály o zesíleném diplomatickém úsilí v regionu. Vývoj konfliktu má přímou vazbu na energetické cenové tlaky, které centrální banky zohledňují při rozhodování o úrokových sazbách. Právě dopady dražších energií na spotřebitelské ceny a dlouhodobá inflační očekávání patří mezi hlavní témata probíhající série měnověpolitických zasedání. Trhy čekají na Bank of England a inflaci v eurozóně Pozornost se nyní přesouvá do Londýna a Frankfurtu. Bank of England má oznámit své rozhodnutí o sazbách poté, co britská spotřebitelská inflace v srpnu dosáhla 3,1 procenta. Obchodníci budou ve vyjádřeních guvernéra Andrewa Baileyho hledat informace o tom, zda banka zvažuje podzimní zvýšení sazeb. Hathronová upozornila, že Baileyho hodnocení druhotných dopadů cen energií může mít pro reakci trhu větší význam než samotné aktuální rozhodnutí. Druhotné efekty zahrnují přenos počátečního energetického šoku do širší cenové hladiny a inflačních očekávání. Evropské burzy zároveň čekají na konečný údaj o inflaci v eurozóně. Data mají ukázat, do jaké míry náklady na zemní plyn (NG=F) a elektřinu udržují zvýšenou jádrovou inflaci. Evropská centrální banka minulý týden zvýšila svou sazbu na 2,5 procenta. Fed se tím připojil k ECB v obnovování cyklu zvyšování úrokových sazeb. Centrální banky reagují na situaci, v níž se nabídkové šoky kombinují se zvýšenou inflací a slabšími růstovými podmínkami. Jejich představitelé se podle zdrojového textu snaží zabránit tomu, aby se cenové dopady těchto šoků pevně promítly do dlouhodobých inflačních očekávání. Dalším bodem kalendáře bude páteční rozhodnutí Bank of Japan. Od japonské centrální banky se očekává zvýšení sazby o 25 bazických bodů na 1,25 procenta. Pokud k němu přistoupí, půjde o další krok v rychlém sledu rozhodnutí hlavních světových měnových autorit. Evropské akcie tak ve čtvrtek reagovaly na kombinaci již oznámeného kroku Fedu, očekávaných rozhodnutí dalších centrálních bank a diplomatických zpráv z Blízkého východu. Další směr obchodování budou určovat především britské měnové rozhodnutí, konečná inflační data z eurozóny a páteční výsledek zasedání Bank of Japan.