Zdroj čESKÉNOVINY.CZ Datum zveřejnění článku: 10. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Natural 95 zdražil na 44,22 koruny za litr Nafta stojí v průměru 47,79 koruny za litr Vláda zatím nové omezení marží nezavede Česko má pro případ dalšího zdražování připravený krizový plán Pohonné hmoty v Česku znovu výrazně zdražují. Benzin Natural 95 se dostal na nejvyšší cenu od srpna 2022 a nafta je nejdražší od letošního dubna. Vláda zatím další zásah nechystá, situaci ale monitoruje a je připravena reagovat, pokud by se české ceny začaly výrazně vzdalovat úrovním v okolních zemích. Průměrná cena benzinu Natural 95 během jediného týdne vzrostla o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr. Ještě výrazněji řidiči pocítili zdražení nafty, která přidala 1,90 koruny a ve středu se prodávala v průměru za 47,79 koruny za litr. Vláda nyní sleduje nejen domácí vývoj, ale také opatření v sousedních státech. Pokud by Německo, Rakousko, Polsko nebo Slovensko přijaly kroky, které by vytvořily zásadní cenový rozdíl v neprospěch českých motoristů a podniků, Česko je připraveno zasáhnout. Téma cen energií a pohonných hmot se má řešit také na úrovni visegrádské čtyřky, tedy Česka, Polska, Maďarska a Slovenska. Česká strana chce znát případná opatření ostatních zemí a podle dalšího vývoje následně vyhodnotit vlastní postup. Vláda už přitom během letošního roku do cen paliv zasahovala. Od dubna do července byly zavedeny maximální marže prodejců, cenové stropy a v případě nafty také nižší spotřební daň. Další zásah by proto mohl navázat na mechanismy, které stát už v praxi použil. Benzin zdražil na maximum od roku 2022 Aktuální růst cen je pro české řidiče výrazný především svou rychlostí. Zdražení téměř o dvě koruny za litr během jediného týdne se rychle promítá do nákladů domácností i podniků závislých na silniční dopravě. Natural 95 nyní stojí v průměru 44,22 koruny za litr, což je nejvyšší cena od srpna 2022. Nafta se dostala na 47,79 koruny a je nejdražší od letošního dubna. Právě srovnání se zahraničím bude podle vlády jedním z hlavních kritérií při rozhodování o případném dalším zásahu. Samotná vysoká cena proto automaticky neznamená okamžité zavedení regulace. Rozhodující má být situace, kdy by ceny v Česku byly zásadně vyšší než v okolních státech. Tento přístup souvisí i s tím, že sousední země mají k tlumení cen pohonných hmot různé možnosti. Pokud některý stát sníží daně, omezí marže nebo přímo zastropuje ceny, může tím vzniknout výrazný rozdíl mezi cenami na jednotlivých stranách hranice. Česká vláda už v pondělí o drahých pohonných hmotách jednala. Výsledkem však bylo rozhodnutí, že v současnosti nebude znovu omezovat marže prodejců paliv. Vláda tak zatím volí vyčkávací strategii. Situaci chce sledovat a případná opatření spustit až ve chvíli, kdy bude další zásah považovat za potřebný. Česko už má s podobnou regulací čerstvou zkušenost. Ministerstvo financí od dubna do července stanovovalo maximální možnou marži prodejců a každý den určovalo také stropy konečných cen. U motorové nafty současně došlo ke snížení spotřební daně. Daňová úleva však měla přímý dopad na veřejné finance. Nižší spotřební daň podle ministerstva financí způsobovala státnímu rozpočtu výpadek příjmů přibližně jednu miliardu korun měsíčně. Případné opakování podobného opatření by proto muselo být posuzováno nejen podle cen na čerpacích stanicích, ale také podle dopadu na státní rozpočet. Česko má připravený krizový plán kvůli Hormuzskému průlivu Současná situace se netýká pouze konečných cen benzinu a nafty. Po vypuknutí krize v Hormuzském průlivu stát společně s podnikatelským sektorem a ekonomickými činiteli připravil širší krizový plán. Ten počítá s možnými opatřeními na podporu podnikání, pořizováním dalších energetických zásob i řešením dopadů krize na státní rozpočet. Plán je připraven k aktivaci v případě, že si to další vývoj vyžádá. Vláda tak má k dispozici více možností než pouze přímou regulaci cen na čerpacích stanicích. Energetický šok může zasahovat do fungování ekonomiky prostřednictvím nákladů na dopravu, zásobování i dalších výdajů podniků. Současně vytváří tlak na veřejné finance, pokud stát začne vysoké ceny kompenzovat daňovými nebo jinými úlevami. Předchozí opatření ukazují rozsah nástrojů, které může vláda použít. Vedle snížení spotřební daně může zasahovat do marží prodejců nebo stanovovat cenové stropy. Takové kroky ale mají své náklady. Snížení spotřební daně přímo omezuje příjmy státu, zatímco regulace marží a konečných cen představuje zásah do fungování trhu. Vláda proto v současné chvíli další opatření nezavedla a čeká, jak se budou ceny vyvíjet v Česku i v zahraničí. Významným faktorem bude také koordinace se zeměmi V4. Česko chce při jednání zjistit, zda další státy připravují vlastní opatření a jaký dopad by mohla mít na ceny v regionu. Právě relativní rozdíl mezi jednotlivými zeměmi může být pro českou vládu důležitější než samotná absolutní cena paliv. Pokud by ceny rostly podobným tempem v celém regionu, prostor pro jednostranný český zásah může být menší. Pokud by však okolní státy ceny výrazně snížily prostřednictvím daňových úlev nebo regulace, tlak na českou vládu by se zvýšil. Okolní státy už proti vysokým cenám zasahovaly Česká republika není jedinou zemí, která v reakci na vysoké ceny pohonných hmot využila mimořádná opatření. V okolních státech se objevila kombinace daňových úlev, regulace marží i přímých cenových stropů. Německá vláda například schválila dočasné snížení daně z pohonných hmot. Rakousko přistoupilo ke snížení spotřební daně a současně omezilo marže distributorů. Polsko reagovalo ještě širší kombinací opatření. Snížilo spotřební daň i DPH u paliv a zároveň zavedlo cenový strop na pohonné hmoty. Odlišný přístup zvolilo Slovensko, které zavedlo dvojí ceny nafty. Motoristé se zahraniční registrační značkou platili vyšší cenu než domácí řidiči. Tento systém však narazil na evropská pravidla, protože podle Evropské komise byl v rozporu s právem Evropské unie. Rozdílné přístupy okolních států jsou pro Česko důležité právě kvůli přeshraničnímu srovnání. Pokud by například daňové úlevy v sousedních zemích vytvořily výrazně levnější nabídku paliv, česká vláda je podle současného postoje připravena reagovat. Zatím však k takovému kroku nepřistoupila. Přestože benzin během týdne zdražil o 1,88 koruny a nafta o 1,90 koruny, vláda se rozhodla ponechat marže prodejců bez nového omezení. Další vývoj tak bude záviset především na cenách pohonných hmot v regionu a na dopadech pokračující energetické krize. Stát má připravený krizový plán a zároveň už v letošním roce vyzkoušel několik konkrétních nástrojů, kterými může ceny tlumit. Hranicí pro další zásah má být především situace, kdy by české ceny začaly být zásadně vyšší než v okolních zemích. Pokud k tomu dojde, vláda deklaruje připravenost reagovat okamžitě.