Zdroj Investing.com Datum zveřejnění článku: 1. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Japonský desetiletý výnos překonal 3 % poprvé od roku 1996 Americké futures zůstávaly před důležitými daty téměř beze změn Brent vzrostl o 1,1 % na 91,51 dolaru Investoři čekají na JOLTS, ISM a páteční data zaměstnanosti Americké akciové futures se v úterý ráno pohybovaly jen s minimálními změnami. Investoři zůstávali opatrní kvůli rostoucí pravděpodobnosti dalšího zvýšení úrokových sazeb Federálního rezervního systému a obnoveným bojům mezi Spojenými státy a Íránem. Nervozitu současně podporoval další růst cen ropy a výrazné zvýšení výnosů japonských státních dluhopisů. V 09:32 SEČ se futures na indexy S&P 500, Nasdaq 100 a Dow Jones pohybovaly přibližně kolem předchozího závěru. Klidnější vývoj kontrastoval s pondělní obchodní seancí, během níž americké akcie oslabily pod tlakem vyšších výnosů státních dluhopisů a rostoucích cen energií. Investoři jsou zároveň opatrní před páteční zprávou o zaměstnanosti mimo zemědělství. Data z amerického trhu práce mohou poskytnout důležité informace před dalším rozhodováním Fedu o úrokových sazbách. Pozornost se však nesoustředí pouze na Spojené státy. Výnos desetiletého japonského státního dluhopisu překonal 3 %, což se stalo poprvé od září 1996. Vývoj v Japonsku může mít dopady i na ostatní světové trhy, protože vyšší domácí výnosy mohou zvýšit atraktivitu japonských dluhopisů pro místní investory a omezit jejich zájem o zahraniční aktiva. Výnosy japonských dluhopisů vystoupaly na třicetileté maximum Výnos desetiletých japonských státních dluhopisů se v úterý dostal nad hranici 3 %, nejvýše za přibližně tři desetiletí. Pohyb odráží rostoucí obavy spojené s inflací, vládními výdaji a možností dalšího zvyšování úrokových sazeb Bank of Japan. Výnos se od roku 2024 více než ztrojnásobil. Japonská centrální banka se totiž postupně odklání od dlouhodobé mimořádně uvolněné měnové politiky, která byla charakteristická velmi nízkými náklady na financování. Další tlak nyní přichází z energetického trhu. Rostoucí ceny energií související s konfliktem mezi Spojenými státy a Íránem zvyšují obavy z inflace v Japonsku a zároveň podporují očekávání, že Bank of Japan může přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Dopady tohoto vývoje nemusí zůstat omezeny pouze na japonský trh. Vyšší výnosy domácích dluhopisů mohou být pro japonské investory atraktivnější než v minulosti. Část kapitálu, který byl v prostředí nízkých domácích sazeb směřován do zahraničí, proto může mít menší motivaci hledat výnos například v amerických státních dluhopisech nebo akciích. Vývoj je zároveň dalším příkladem širšího posunu na světových finančních trzích. Po dlouhém období mimořádně levných peněz se investoři přizpůsobují prostředí, ve kterém jsou úrokové sazby a dluhopisové výnosy výrazně vyšší. Pro akciové trhy představují vyšší výnosy komplikaci zejména proto, že zvyšují relativní atraktivitu bezpečnějších úročených aktiv a současně mohou zdražovat financování firem i domácností. V současnosti navíc tento tlak přichází společně s dalším růstem cen ropy. Ropa pokračuje v růstu kvůli konfliktu a rizikům v Hormuzském průlivu Ropné trhy v úterý navázaly na předchozí růst. Obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek přes Hormuzský průliv zesílily poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil další vojenskou akcí proti Íránu. V 01:02 ET rostly futures na ropu Brent o 1,1 % na 91,51 dolaru za barel, zatímco futures na americkou WTI přidávaly 1,4 % na 86,99 dolaru. Oba kontrakty přitom už během předchozí obchodní seance vyskočily téměř o 3 %. Současná eskalace následovala po amerických útocích na íránské vojenské cíle na ostrově Larak. Írán následně provedl raketové útoky na americká vojenská zařízení v Jordánsku. Klíčovým bodem konfliktu zůstává Hormuzský průliv, který patří mezi nejdůležitější trasy pro světovou přepravu energií. Přes tuto oblast proudí značné objemy ropy a ropných produktů od hlavních producentů na Blízkém východě. Dlouhodobější narušení lodní dopravy by proto mohlo omezit globální nabídku a vytvořit další tlak na ceny. Rizika pro komerční dopravu zvýraznil také pondělní incident, při němž tanker opouštějící průliv zasáhly tři neidentifikované projektily. Pro finanční trhy představuje Hormuzský průliv přímé spojení mezi geopolitickým konfliktem a světovou ekonomikou. Pokud by problémy s přepravou pokračovaly delší dobu, vyšší ceny energií by se mohly postupně promítat do nákladů na pohonné hmoty, dopravu a výrobu. Dražší energie zároveň vytvářejí další inflační tlak. To je důležité zejména pro očekávání dalšího vývoje měnové politiky ve Spojených státech. Pokud by růst cen ropy komplikoval zpomalování inflace, Fed by měl menší prostor pro uvolňování měnové politiky a mohl by naopak pokračovat v jejím zpřísňování. Vyšší ceny energií tak mohou na akcie působit několika způsoby současně. Zvyšují náklady podnikům, zatěžují spotřebitele a zároveň podporují očekávání vyšších úrokových sazeb. Americká data mohou rozhodnout o dalších očekáváních kolem Fedu Vedle ropy a dluhopisových trhů čekají investoři také na několik důležitých makroekonomických údajů ze Spojených států. V úterý má být zveřejněna červencová statistika JOLTS sledující počet volných pracovních míst spolu s indexem aktivity ve zpracovatelském průmyslu ISM. Data přicházejí v době, kdy trhy výrazněji zvažují možnost dalšího zvýšení sazeb Fedu. Předseda americké centrální banky Kevin Warsh v poslední době zaujal přísnější tón, což vedlo investory ke zvýšení sázek na zářijové zpřísnění měnové politiky. Statistika JOLTS poskytne další pohled na kondici amerického trhu práce. Pokud zůstane poptávka po zaměstnancích silná, může to podpořit argumenty, že ekonomika stále zvládá vyšší úrokové sazby a Fed nemusí se zpřísněním měnových podmínek končit. Index ISM naopak ukáže, zda se aktivita amerického zpracovatelského průmyslu zlepšuje, nebo oslabuje. Oba ukazatele budou investoři vyhodnocovat zejména v souvislosti s dalším směřováním měnové politiky. Ještě větší význam bude mít páteční zpráva o zaměstnanosti mimo zemědělství, před kterou investoři již nyní udržují opatrnější pozice. Právě vývoj trhu práce může být důležitým vodítkem při posuzování toho, zda Fed přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb. Na světových trzích se tak současně potkává několik významných faktorů. Americké futures zůstávají relativně stabilní, ale pod povrchem přetrvává nervozita kvůli geopolitickému konfliktu, růstu cen ropy a vyšším globálním dluhopisovým výnosům. Japonské desetileté výnosy nad 3 % ukazují, že prostředí vyšších úrokových sazeb se netýká pouze Spojených států. Rostoucí ceny energií navíc mohou posilovat inflační tlaky v několika významných ekonomikách a komplikovat rozhodování centrálních bank. Pro investory proto budou následující americká makroekonomická data důležitá nejen kvůli samotnému stavu ekonomiky, ale především kvůli tomu, jak mohou změnit očekávání dalšího postupu Fedu. Kombinace vyšších úrokových sazeb, dražší ropy a geopolitického rizika zůstává hlavním zdrojem nejistoty pro globální finanční trhy.