Zdroj Investing.com Datum zveřejnění článku: 2. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Americké futures stagnují před klíčovými makroekonomickými daty Napětí kolem Hormuzu dál podporuje ceny ropy Fed řeší střet mezi inflací a možným zpomalením ekonomiky Výnos desetiletých amerických dluhopisů se blíží 5 % Americké akciové futures se ve středu pohybovaly jen minimálně, protože investoři zůstávali opatrní před zveřejněním důležitých ekonomických dat a Béžové knihy americké centrální banky. Náladu na trzích současně tlumily obnovené údery mezi Spojenými státy a Íránem a další růst výnosů státních dluhopisů napříč hlavními ekonomikami. Futures na index S&P 500 se kolem 03:20 východoamerického času držely beze změny na 7 637,5 bodu. Futures na Nasdaq 100 rovněž stagnovaly kolem 29 112 bodů, zatímco futures na Dow Jones Industrial Average přidávaly přibližně 0,17 % na 52 914 bodů. Opatrnost navazuje na slabší začátek září na Wall Street. Hlavní americké indexy během předchozí seance klesaly až o 1 %, přičemž investoři se museli vyrovnávat se dvěma protichůdnými silami. Na jedné straně jsou tu očekávání vyšších úrokových sazeb, která tlačí na ocenění akcií. Na druhé straně obnovené napětí na Blízkém východě drží vysoko ceny ropy a zvyšuje riziko dalšího inflačního tlaku. Írán a Hormuz znovu zvyšují rizikovou prémii na trzích Pozornost investorů se soustředí především na vývoj kolem Íránu a Hormuzského průlivu. Spojené státy podnikly další údery proti Íránským revolučním gardám, což představovalo druhý americký útok na Írán během jednoho týdne. Obě země se zároveň rozcházejí v tvrzeních o situaci v Hormuzském průlivu. Spojené státy uvádějí, že strategická vodní cesta zůstává otevřená pro komerční lodní dopravu, zatímco Írán tvrdí, že je uzavřená. Dostupná data o lodní dopravě však ukazují, že provoz průlivem zůstává pouze na zlomku úrovní před konfliktem. To je pro komoditní a finanční trhy podstatné, protože Hormuz patří mezi nejvýznamnější světové trasy pro přepravu ropy. Situaci dále vyostřil americký prezident Donald Trump, který varoval, že Spojené státy mohou přistoupit k ještě tvrdším úderům, pokud Írán odpoví. Už dříve přitom pohrozil útokem na ostrov Kharg, který je významným íránským exportním terminálem pro ropu. Jakékoli delší narušení dopravy přes Hormuz by mohlo tlačit ceny ropy výše. Vyšší ceny suroviny se následně mohou promítat do nákladů na paliva a dopravu a vytvářet další tlak na inflaci. To by zhoršovalo pozici spotřebitelů a zároveň komplikovalo rozhodování americké centrální banky. Právě kombinace geopolitického napětí a inflačních rizik je pro trhy problematická. Pokud by dražší ropa udržovala inflaci vysoko, Fed by měl méně prostoru ke snižování úrokových sazeb. Investoři tak sledují nejen samotný vývoj konfliktu, ale také jeho možné dopady na měnovou politiku. ADP, tovární objednávky a Béžová kniha mohou změnit očekávání sazeb Ve středu čeká trhy několik důležitých amerických makroekonomických ukazatelů. Investoři budou sledovat zejména zprávu ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru, údaje o továrních objednávkách a Béžovou knihu Federálního rezervního systému. ADP poskytne předběžný pohled na stav amerického trhu práce ještě před zveřejněním oficiální měsíční zprávy o zaměstnanosti. V současném prostředí má každý signál ze zaměstnanosti zvýšenou váhu, protože může ovlivnit očekávání ohledně dalšího postupu centrální banky. Béžová kniha pak nabídne aktuální hodnocení ekonomické aktivity, cenového vývoje a zaměstnanosti ve všech 12 distriktech Fedu. Právě kombinace růstu, inflace a trhu práce bude klíčová při posuzování toho, zda může centrální banka v dalších měsících svou politiku uvolnit, nebo zda bude muset zůstat restriktivní. Trhy jsou v současnosti velmi citlivé na jakékoli známky výraznějšího zpomalování ekonomiky. Slabší údaje z trhu práce nebo ekonomické aktivity by mohly podpořit očekávání nižších sazeb. Naopak silnější výsledky by mohly posílit argument pro další udržování přísné měnové politiky. Pozornost se ve středu nebude soustředit pouze na Spojené státy. Bank of Canada má oznámit své nové rozhodnutí o úrokových sazbách. Trh široce očekává, že kanadská centrální banka ponechá svou základní sazbu beze změny na 2,25 %. Samotné rozhodnutí pravděpodobně nebude hlavním přímým hybatelem amerických akcií. Investoři však budou sledovat tón doprovodného prohlášení, protože může napovědět, jak centrální banky reagují na kombinaci přetrvávajících inflačních rizik a známek zpomalujícího ekonomického růstu. Výnos desetiletých amerických dluhopisů se blíží 5 % Dalším významným zdrojem tlaku zůstávají rostoucí výnosy státních dluhopisů. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu se přibližuje 5 %, tedy úrovni blízko tříletého maxima. Nejde přitom pouze o americký trh. Výnos desetiletých australských státních dluhopisů se dostal nejvýše za více než 15 let a desetiletý japonský výnos se pohybuje kolem úrovní, které jsou nejvyšší přibližně za tři desetiletí. Růst výnosů má několik důležitých důsledků. Vyšší výnosy činí dluhopisy atraktivnějšími ve srovnání s akciemi a zároveň zdražují financování napříč ekonomikou. Firmy, domácnosti i spotřebitelé se tak mohou potýkat s vyššími náklady na úvěry. Zvlášť citlivé jsou na tento vývoj růstové a technologické akcie. Jejich ocenění bývá ve větší míře založeno na očekávání zisků, které společnosti vytvoří až v budoucnu. Pokud výnosy dluhopisů rostou, současná hodnota těchto budoucích zisků klesá, což může vytvářet tlak na valuace dražších titulů. Vyšší náklady financování navíc mohou negativně působit na podnikové investice, realitní sektor i spotřebu domácností. V kombinaci s geopolitickými riziky tak vzniká prostředí, ve kterém se investoři zdráhají výrazně zvyšovat expozici vůči rizikovějším aktivům. Trhy tak vstupují do další fáze, v níž se prolínají tři hlavní faktory: rostoucí výnosy dluhopisů, napětí na Blízkém východě a nejistota kolem dalšího postupu Fedu. Vývoj cen ropy přitom může všechny tyto prvky ještě více propojit, protože případný další růst suroviny může znovu zesílit inflační tlaky. Klíčovou otázkou proto zůstává, zda inflace zůstane dostatečně vysoká na to, aby centrální banky musely držet sazby na zvýšených úrovních, nebo zda případné ochlazení ekonomiky a trhu práce vytvoří prostor pro jejich postupné snižování. Právě odpověď na tuto otázku bude v nejbližším období určovat nejen směr dluhopisových výnosů, ale také další vývoj na akciových trzích.