Pražská burza se propadla o 1,52 % na dvoutýdenní minimum

ZdrojČTKDatum zveřejnění článku: 24. 10. 2026Původní článek: ČTKTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Pražská burza zakončila páteční obchodování výrazným poklesem a sestoupila na nejnižší úroveň za poslední dva týdny. Hlavní index PX odepsal 1,52 % a uzavřel na 2 583,78 bodu. Největší tlak na trh vytvářely bankovní tituly, především Erste Group Bank a Moneta Money Bank, jejichž akcie ztratily více než tři procenta. Oslabovaly také průmyslové a zbrojařské společnosti, zatímco energetický ČEZ zaznamenal pouze mírný pokles. Páteční výsledek navázal na čtvrteční ztrátu indexu PX o 1,48 %. Během dvou obchodních dnů tak pražský akciový trh odepsal přibližně tři procenta své hodnoty. Negativní vývoj souvisel také se zhoršenou náladou na evropských finančních trzích. Investoři sledovali především rostoucí nejistotu kolem francouzských veřejných financí a vývoj dluhopisových výnosů, který zvyšoval opatrnost vůči rizikovějším aktivům. Výrazné oslabení zasáhlo především finanční sektor. Akcie Erste Group Bank ztratily 3,35 % na 2 510 korun, zatímco Moneta Money Bank oslabila o 3,52 % na 186,50 koruny. Pokles se nevyhnul ani průmyslovým titulům. Doosan Škoda Power odepsala 2,76 % a Colt CZ ztratil 2,47 %. Pozornost investorů přitahoval také první obchodní den společnosti Doornite na trhu Start pražské burzy. Akcie výrobce dveří a zárubní sice během obchodování vystoupaly až na 420 korun, ale nakonec uzavřely na upisovací ceně 400 korun. Vedle akcií oslabila také česká koruna. Vůči euru ztratila šest haléřů na 24,34 Kč/EUR a proti americkému dolaru pět haléřů na 21,73 Kč/USD. Bankovní sektor táhl burzu dolů, Erste a Moneta odepsaly přes tři procenta Nejvýraznější ztráty během pátečního obchodování zaznamenaly akcie bankovních společností. Právě finanční sektor patří mezi významné součásti indexu PX, a proto jeho vývoj výrazně ovlivňuje celkovou výkonnost pražské burzy. Nejslabším z hlavních bankovních titulů byla Moneta Money Bank, jejíž akcie oslabily o 3,52 % na 186,50 koruny. Výrazný pokles zaznamenala také Erste Group Bank, která ztratila 3,35 % a zakončila obchodování na 2 510 korunách. Obě společnosti se tak významně podílely na celkovém poklesu indexu. Zatímco Moneta působí především na českém bankovním trhu, Erste je významnou finanční skupinou se zastoupením ve střední a východní Evropě. Akcie obou bank proto mohou reagovat nejen na domácí hospodářské podmínky, ale také na širší změny investorské nálady a očekávání ohledně úrokových sazeb. Bankovní sektor je přitom na vývoj měnové politiky mimořádně citlivý. Úrokové sazby totiž ovlivňují cenu financování, výnosy z poskytovaných úvěrů i poptávku domácností a podniků po bankovních službách. Vyšší sazby mohou za určitých podmínek podporovat úrokové výnosy bank. Současně však mohou zvyšovat náklady klientů na splácení úvěrů a tlumit zájem o nové financování. Dopad změn sazeb na hospodaření bank proto závisí na struktuře jejich aktiv, závazků a zákaznického portfolia. Páteční výprodej navíc probíhal v prostředí rostoucí nejistoty na evropských dluhopisových trzích. Pozornost investorů se soustředila zejména na Francii, kde obavy o stav veřejných financí a pokračující sociální nepokoje přispěly k výrazným pohybům výnosů státních dluhopisů. Rostoucí výnosy mohou zvyšovat náklady na financování a ovlivňovat ocenění finančních aktiv. Současně mohou vytvářet tlak na banky prostřednictvím hodnoty jejich dluhopisových portfolií a změn tržních podmínek. Samotný pokles českých bankovních akcií však nelze bez dalších informací připsat pouze francouzské situaci. Významnou roli mohou hrát také krátkodobé změny investorských pozic a celková ochota podstupovat riziko. Odlišný vývoj zaznamenala Komerční banka, jejíž akcie zakončily obchodování beze změny na 993,50 koruny. Tento výsledek ukazuje, že prodejní tlak nebyl mezi bankovními tituly rozložen rovnoměrně. Ztrácela také rakouská pojišťovací skupina Vienna Insurance Group (VIG). Její akcie odepsaly 1,58 % a uzavřely na 1 680 korunách. Finanční společnosti tak patřily mezi hlavní zdroje pátečního oslabení pražského trhu. Výrazný pokles Erste a Monety zároveň ukázal citlivost indexu PX na vývoj několika významných finančních titulů. Pokud tyto společnosti oslabují současně, může se jejich vývoj výrazně promítnout do celkového výsledku burzy, i když některé další akcie stagnují nebo zaznamenávají menší ztráty. Ztrácely také průmyslové a zbrojařské společnosti, Doornite při debutu stagnovala Negativní nálada během pátečního obchodování zasáhla také významné průmyslové společnosti. Výraznější pokles zaznamenala Doosan Škoda Power, jejíž akcie oslabily o 2,76 % na 405 korun. Společnost působí v oblasti energetického strojírenství a výroby zařízení využívaných v energetických projektech. Její akcie tak představují expozici vůči průmyslovému a energetickému sektoru, jehož dlouhodobá výkonnost závisí mimo jiné na investicích do výrobních kapacit a energetické infrastruktury. Páteční oslabení však probíhalo v rámci širšího poklesu pražského akciového trhu. Ztrácely také zbrojařské společnosti. Akcie Colt CZ Group odepsaly 2,47 % na 829 korun. Společnost působí ve výrobě ručních palných zbraní a souvisejících produktů pro civilní i institucionální zákazníky. Na trhu Free Market oslabila také CSG, jejíž akcie ztratily 0,27 % a uzavřely na 335,10 koruny. Pokles CSG byl ve srovnání s ostatními sledovanými průmyslovými tituly relativně mírný. Výrazně menší ztrátu zaznamenala také energetická společnost ČEZ. Její akcie oslabily pouze o 0,15 % na 1 368 korun. ČEZ tak během pátečního obchodování vykázal podstatně větší cenovou stabilitu než bankovní a některé průmyslové společnosti. Energetické podniky jsou přitom ovlivňovány řadou odlišných faktorů, včetně cen elektřiny, regulatorních podmínek a dlouhodobých investičních potřeb. Z dostupných informací však nevyplývá, že by páteční mírný pokles ČEZ souvisel s konkrétní novou událostí v hospodaření společnosti. Významnou událostí obchodního dne byl také vstup jihlavského výrobce dveří a zárubní Doornite na trh Start pražské burzy. Společnost během pátku absolvovala svůj první obchodní den na veřejném akciovém trhu. Její akcie zahájily obchodování s upisovací cenou 400 korun. V průběhu seance se jejich cena dostala až na 420 korun, což odpovídalo pětiprocentnímu růstu proti upisovací hodnotě. Závěrečná cena se však vrátila zpět na 400 korun. Akcie Doornite tak svůj první obchodní den zakončily beze změny. Podle zveřejněných informací byl zájem o obchodování s tímto titulem relativně nízký. Právě nižší obchodní aktivita představuje důležitý faktor při hodnocení vývoje menších společností na kapitálovém trhu. U méně likvidních titulů může i relativně omezený počet obchodů způsobovat výraznější cenové pohyby. Naopak absence většího množství kupujících a prodávajících může vést k situaci, kdy se cena po krátkodobém růstu vrátí na výchozí hodnotu. Trh Start je určen především pro menší a střední společnosti, které chtějí získat přístup k veřejnému kapitálovému trhu. Pro tyto podniky může burza představovat alternativní cestu financování dalšího rozvoje. Vstup na veřejný trh zároveň zvyšuje požadavky na transparentnost a komunikaci s investory. Z pohledu společnosti Doornite bude důležité sledovat především další vývoj obchodní aktivity a schopnost přilákat dlouhodobější investory. Samotný první obchodní den totiž ještě neposkytuje dostatek informací pro hodnocení budoucí výkonnosti akcií. Páteční debut Doornite tak přinesl krátkodobý růst ceny, ale bez výsledného zhodnocení proti upisovací hodnotě. Celkový vývoj pražské burzy mezitím potvrzoval převahu prodejního tlaku. Index PX se po dvou výrazně ztrátových seancích dostal na nejnižší úroveň za dva týdny. Koruna oslabila k euru i dolaru, ČNB bude rozhodovat o sazbách 5. listopadu Vedle akciového trhu oslabovala během pátku také česká koruna. Vůči evropské společné měně ztratila šest haléřů na 24,34 Kč/EUR. Proti americkému dolaru oslabila o pět haléřů na 21,73 Kč/USD. Ve srovnání s předchozím závěrem na 24,28 koruny za euro a 21,68 koruny za dolar tak česká měna zaznamenala mírné ztráty vůči oběma hlavním světovým měnám. Vývoj koruny byl ovlivňován především zahraničním prostředím a očekáváním budoucí měnové politiky. Zvýšená nejistota na evropských finančních trzích může ovlivňovat také měny menších otevřených ekonomik, mezi které Česká republika patří. V obdobích vyšší volatility investoři často přehodnocují své pozice napříč měnovými a dluhopisovými trhy. Významnou roli v dalších dnech sehraje také blížící se zasedání České národní banky (ČNB). Bankovní rada bude o nastavení měnové politiky rozhodovat 5. listopadu. Finanční trhy proto pozorně sledují vyjádření jejích členů a vyhodnocují pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb. Významným tématem se stávají především pokračující inflační rizika související s dražšími energetickými surovinami. Konflikt na Blízkém východě totiž v posledních měsících výrazně zvýšil ceny ropy. Vyšší ceny energetických surovin se mohou postupně promítat do cen pohonných hmot, přepravy a některých dalších výrobků a služeb. To může komplikovat další vývoj inflace také v České republice. ČNB proto musí při rozhodování zohledňovat nejen domácí hospodářskou aktivitu a spotřebitelskou poptávku, ale také možné vnější cenové šoky. Na tento problém upozornil člen bankovní rady Jan Frait, který označil argumenty pro další růst úrokových sazeb za silné. Současně se však vymezil vůči výraznějšímu zpřísnění měnové politiky, které v současnosti zohledňují některá tržní očekávání. Podle dostupných informací finanční trhy počítají až se čtyřmi zvýšeními úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Celkově by tak šlo o zvýšení o 100 bazických bodů, tedy jeden procentní bod. Frait však uvedl, že pro takto výrazné zvýšení zatím nevidí dostatečné důvody. Jeho vyjádření naznačuje, že uvnitř centrální banky může existovat prostor pro další zpřísnění měnové politiky, ale rozsah případných kroků zůstává otevřený. Samotné rozhodnutí přitom bude záviset na aktuálních ekonomických datech a vyhodnocení inflačních rizik. Pro českou korunu bude důležitý zejména rozdíl mezi skutečným rozhodnutím ČNB a očekáváním finančního trhu. Pokud by centrální banka zvýšila sazby výrazně méně, než investoři předpokládají, mohlo by to za jinak nezměněných okolností vytvářet tlak na oslabení koruny. Naopak přísnější postup nebo důraznější komunikace ohledně inflačních rizik by mohly českou měnu podpořit. Vývoj kurzu však nebude záviset pouze na domácí měnové politice. Důležitou roli bude nadále hrát také situace na evropských finančních trzích, pohyb amerického dolaru a celková ochota investorů držet rizikovější aktiva. Právě kombinace domácích a zahraničních faktorů může v následujících týdnech přispívat ke zvýšené volatilitě české měny. Vyšší úrokové sazby přitom neovlivňují pouze kurz koruny. Mohou také zdražovat financování domácností a podniků, včetně hypotečních a podnikatelských úvěrů. Současně mohou podporovat výnosy některých spořicích produktů a měnit atraktivitu jednotlivých investičních aktiv. Pro akciový trh je proto měnová politika významná jak prostřednictvím financování podniků, tak prostřednictvím očekávané hospodářské aktivity. Pražská burza tak zakončila týden pod výrazným prodejním tlakem, který zasáhl především bankovní sektor. Index PX během pátku ztratil 1,52 % a sestoupil na dvoutýdenní minimum. Erste a Moneta odepsaly více než tři procenta, zatímco ČEZ vykázal pouze mírný pokles. Na trhu Start zároveň debutoval výrobce dveří Doornite, jehož akcie skončily na upisovací ceně 400 korun. Česká koruna mezitím mírně oslabila vůči euru i dolaru. Pro další vývoj domácích finančních trhů bude důležité především listopadové rozhodnutí ČNB o úrokových sazbách a pokračující situace na evropských dluhopisových trzích. Investoři budou sledovat také vývoj cen energetických surovin, které mohou ovlivňovat inflaci a tím i budoucí nastavení měnové politiky. Index PX v pátek klesl o 1,52 % na 2 583,78 bodu, nejníže za dva týdny Erste ztratila 3,35 % a Moneta odepsala 3,52 %, ČEZ oslabil pouze mírně Akcie Doornite při burzovním debutu uzavřely na upisovací ceně 400 korun Koruna oslabila na 24,34 Kč/EUR, ČNB bude o úrokových sazbách rozhodovat 5. listopadu Zkrať opakující se vysvětleníOdstraň neověřené příčinné souvislosti