ZdrojCNBC

Klíčové body

Bank of England zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %.
Centrální banka očekává, že britská inflace do poloviny roku 2027 vystoupá přibližně k 5 %.
Pro zvýšení sazby hlasovalo osm členů výboru, Catherine Mannová prosazovala růst o 50 bazických bodů.

První zvýšení sazeb od srpna 2023

Bank of England ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %. Jde o první zpřísnění měnové politiky za více než tři roky a zároveň o první růst sazeb od srpna 2023.

Rozhodnutí odpovídalo očekávání finančních trhů. Podle údajů společnosti LSEG byla před jeho zveřejněním pravděpodobnost zvýšení sazby vyšší než 99 %. Obchodníci současně započítávali zhruba čtvrtinovou pravděpodobnost, že centrální banka přistoupí k dalšímu zvýšení také v prosinci.

Britská měnová autorita se tak jako poslední z hlavních centrálních bank připojila k novému cyklu zpřísňování, který začal po vypuknutí války Spojených států a Izraele s Íránem před osmi měsíci. Měnový výbor upozornil, že konflikt na Blízkém východě vstoupil do devátého měsíce a ceny energií pokračují v růstu z již dříve zvýšených úrovní.

Pro zvýšení o čtvrt procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů Výboru pro měnovou politiku. Jediná nesouhlasící členka, Catherine Mannová, požadovala výraznější zásah a hlasovala pro posun sazby o 50 bazických bodů na 4,25 %.

Mám zájem o více informací

Energetický šok tlačí výhled inflace výše

Centrální banka nyní předpokládá, že meziroční inflace ve Spojeném království vystoupá do poloviny roku 2027 přibližně na 5 %. Poté by měla zpomalovat, protože se z meziročního srovnání postupně vytratí dopad zdražování energií a restriktivní měnová politika bude dál tlumit cenové tlaky.

Nejnovější zveřejněné údaje ukázaly, že britská meziroční inflace v září vzrostla na 3,5 %. Za zrychlením stály především prudce rostoucí ceny pohonných hmot. Spojené království je čistým dovozcem energií, a proto na vnější cenové otřesy reaguje citlivěji.

Guvernér Andrew Bailey v listopadové zprávě o měnové politice uvedl, že bez skutečného pokroku při řešení konfliktu na Blízkém východě zůstávají rizika pro ceny energií, a tím i pro inflaci, vychýlena směrem vzhůru. Pokud nepřijdou informace zmírňující inflační rizika, vidí argumenty pro další zvýšení sazeb. Následující postup by se podle něj měl odvíjet od vývoje cen energií a inflační dynamiky.

Mannová své hlasování pro razantnější zvýšení zdůvodnila výzkumem poukazujícím na nelineární inflační rizika. Podle ní se ekonomika dostala za statisticky odhadovaný práh, který odpovídá kombinaci vysoké inflace a napjatého trhu práce. Reakce domácností a podniků v takovém prostředí mohou zesílit druhotné cenové dopady.

Členka výboru zároveň uvedla, že její předchozí hlasy pro zvýšení sazby o 25 bazických bodů měly omezit šíření těchto dopadů a podpořit důvěryhodnost měnové politiky. Nyní však považovala z hlediska řízení rizik za odpovídající posun o půl procentního bodu.

Výnosy britských dluhopisů pokračovaly v růstu

Výnosy britských státních dluhopisů rostly již před oznámením rozhodnutí a po jeho zveřejnění se posunuly ještě mírně výše. Výnos referenčního desetiletého dluhopisu přidal dva bazické body na 5,1546 %. U dvouleté splatnosti vzrostl o čtyři bazické body na 4,782 %.

Měnový pár britská libra–americký dolar (GBP/USD) se ve čtvrtek odpoledne pohyboval bez výraznější změny. Libra přitom ve středu vůči americké měně dosáhla nejvyšší úrovně od brexitu.

Také měnový pár euro–britská libra (EUR/GBP) zůstával po rozhodnutí centrální banky přibližně beze změny. Devizový trh tak bezprostředně nereagoval výrazným pohybem, protože zvýšení sazby bylo v cenách z velké části zahrnuto už předem.

Listopadové rozhodnutí představuje obrat proti začátku roku, kdy se na trhu počítalo spíše s poklesem britských sazeb po předchozím ústupu inflace. Další postup Bank of England bude podle vyjádření jejích představitelů záviset zejména na cenách energií, vývoji inflace zboží a služeb a na síle druhotných cenových dopadů v britské ekonomice.

ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 5. 11. 2026Původní článek: CNBCTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Bank of England zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %. Centrální banka očekává, že britská inflace do poloviny roku 2027 vystoupá přibližně k 5 %. Pro zvýšení sazby hlasovalo osm členů výboru, Catherine Mannová prosazovala růst o 50 bazických bodů. První zvýšení sazeb od srpna 2023 Bank of England ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %. Jde o první zpřísnění měnové politiky za více než tři roky a zároveň o první růst sazeb od srpna 2023. Rozhodnutí odpovídalo očekávání finančních trhů. Podle údajů společnosti LSEG byla před jeho zveřejněním pravděpodobnost zvýšení sazby vyšší než 99 %. Obchodníci současně započítávali zhruba čtvrtinovou pravděpodobnost, že centrální banka přistoupí k dalšímu zvýšení také v prosinci. Britská měnová autorita se tak jako poslední z hlavních centrálních bank připojila k novému cyklu zpřísňování, který začal po vypuknutí války Spojených států a Izraele s Íránem před osmi měsíci. Měnový výbor upozornil, že konflikt na Blízkém východě vstoupil do devátého měsíce a ceny energií pokračují v růstu z již dříve zvýšených úrovní. Pro zvýšení o čtvrt procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů Výboru pro měnovou politiku. Jediná nesouhlasící členka, Catherine Mannová, požadovala výraznější zásah a hlasovala pro posun sazby o 50 bazických bodů na 4,25 %. Energetický šok tlačí výhled inflace výše Centrální banka nyní předpokládá, že meziroční inflace ve Spojeném království vystoupá do poloviny roku 2027 přibližně na 5 %. Poté by měla zpomalovat, protože se z meziročního srovnání postupně vytratí dopad zdražování energií a restriktivní měnová politika bude dál tlumit cenové tlaky. Nejnovější zveřejněné údaje ukázaly, že britská meziroční inflace v září vzrostla na 3,5 %. Za zrychlením stály především prudce rostoucí ceny pohonných hmot. Spojené království je čistým dovozcem energií, a proto na vnější cenové otřesy reaguje citlivěji. Guvernér Andrew Bailey v listopadové zprávě o měnové politice uvedl, že bez skutečného pokroku při řešení konfliktu na Blízkém východě zůstávají rizika pro ceny energií, a tím i pro inflaci, vychýlena směrem vzhůru. Pokud nepřijdou informace zmírňující inflační rizika, vidí argumenty pro další zvýšení sazeb. Následující postup by se podle něj měl odvíjet od vývoje cen energií a inflační dynamiky. Mannová své hlasování pro razantnější zvýšení zdůvodnila výzkumem poukazujícím na nelineární inflační rizika. Podle ní se ekonomika dostala za statisticky odhadovaný práh, který odpovídá kombinaci vysoké inflace a napjatého trhu práce. Reakce domácností a podniků v takovém prostředí mohou zesílit druhotné cenové dopady. Členka výboru zároveň uvedla, že její předchozí hlasy pro zvýšení sazby o 25 bazických bodů měly omezit šíření těchto dopadů a podpořit důvěryhodnost měnové politiky. Nyní však považovala z hlediska řízení rizik za odpovídající posun o půl procentního bodu. Výnosy britských dluhopisů pokračovaly v růstu Výnosy britských státních dluhopisů rostly již před oznámením rozhodnutí a po jeho zveřejnění se posunuly ještě mírně výše. Výnos referenčního desetiletého dluhopisu přidal dva bazické body na 5,1546 %. U dvouleté splatnosti vzrostl o čtyři bazické body na 4,782 %. Měnový pár britská libra–americký dolar se ve čtvrtek odpoledne pohyboval bez výraznější změny. Libra přitom ve středu vůči americké měně dosáhla nejvyšší úrovně od brexitu. Také měnový pár euro–britská libra zůstával po rozhodnutí centrální banky přibližně beze změny. Devizový trh tak bezprostředně nereagoval výrazným pohybem, protože zvýšení sazby bylo v cenách z velké části zahrnuto už předem. Listopadové rozhodnutí představuje obrat proti začátku roku, kdy se na trhu počítalo spíše s poklesem britských sazeb po předchozím ústupu inflace. Další postup Bank of England bude podle vyjádření jejích představitelů záviset zejména na cenách energií, vývoji inflace zboží a služeb a na síle druhotných cenových dopadů v britské ekonomice.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 5. 11. 2026Původní článek: CNBCTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Bank of England zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %. Centrální banka očekává, že britská inflace do poloviny roku 2027 vystoupá přibližně k 5 %. Pro zvýšení sazby hlasovalo osm členů výboru, Catherine Mannová prosazovala růst o 50 bazických bodů. První zvýšení sazeb od srpna 2023 Bank of England ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %. Jde o první zpřísnění měnové politiky za více než tři roky a zároveň o první růst sazeb od srpna 2023. Rozhodnutí odpovídalo očekávání finančních trhů. Podle údajů společnosti LSEG byla před jeho zveřejněním pravděpodobnost zvýšení sazby vyšší než 99 %. Obchodníci současně započítávali zhruba čtvrtinovou pravděpodobnost, že centrální banka přistoupí k dalšímu zvýšení také v prosinci. Britská měnová autorita se tak jako poslední z hlavních centrálních bank připojila k novému cyklu zpřísňování, který začal po vypuknutí války Spojených států a Izraele s Íránem před osmi měsíci. Měnový výbor upozornil, že konflikt na Blízkém východě vstoupil do devátého měsíce a ceny energií pokračují v růstu z již dříve zvýšených úrovní. Pro zvýšení o čtvrt procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů Výboru pro měnovou politiku. Jediná nesouhlasící členka, Catherine Mannová, požadovala výraznější zásah a hlasovala pro posun sazby o 50 bazických bodů na 4,25 %. Energetický šok tlačí výhled inflace výše Centrální banka nyní předpokládá, že meziroční inflace ve Spojeném království vystoupá do poloviny roku 2027 přibližně na 5 %. Poté by měla zpomalovat, protože se z meziročního srovnání postupně vytratí dopad zdražování energií a restriktivní měnová politika bude dál tlumit cenové tlaky. Nejnovější zveřejněné údaje ukázaly, že britská meziroční inflace v září vzrostla na 3,5 %. Za zrychlením stály především prudce rostoucí ceny pohonných hmot. Spojené království je čistým dovozcem energií, a proto na vnější cenové otřesy reaguje citlivěji. Guvernér Andrew Bailey v listopadové zprávě o měnové politice uvedl, že bez skutečného pokroku při řešení konfliktu na Blízkém východě zůstávají rizika pro ceny energií, a tím i pro inflaci, vychýlena směrem vzhůru. Pokud nepřijdou informace zmírňující inflační rizika, vidí argumenty pro další zvýšení sazeb. Následující postup by se podle něj měl odvíjet od vývoje cen energií a inflační dynamiky. Mannová své hlasování pro razantnější zvýšení zdůvodnila výzkumem poukazujícím na nelineární inflační rizika. Podle ní se ekonomika dostala za statisticky odhadovaný práh, který odpovídá kombinaci vysoké inflace a napjatého trhu práce. Reakce domácností a podniků v takovém prostředí mohou zesílit druhotné cenové dopady. Členka výboru zároveň uvedla, že její předchozí hlasy pro zvýšení sazby o 25 bazických bodů měly omezit šíření těchto dopadů a podpořit důvěryhodnost měnové politiky. Nyní však považovala z hlediska řízení rizik za odpovídající posun o půl procentního bodu. Výnosy britských dluhopisů pokračovaly v růstu Výnosy britských státních dluhopisů rostly již před oznámením rozhodnutí a po jeho zveřejnění se posunuly ještě mírně výše. Výnos referenčního desetiletého dluhopisu přidal dva bazické body na 5,1546 %. U dvouleté splatnosti vzrostl o čtyři bazické body na 4,782 %. Měnový pár britská libra–americký dolar (GBP/USD) se ve čtvrtek odpoledne pohyboval bez výraznější změny. Libra přitom ve středu vůči americké měně dosáhla nejvyšší úrovně od brexitu. Také měnový pár euro–britská libra (EUR/GBP) zůstával po rozhodnutí centrální banky přibližně beze změny. Devizový trh tak bezprostředně nereagoval výrazným pohybem, protože zvýšení sazby bylo v cenách z velké části zahrnuto už předem. Listopadové rozhodnutí představuje obrat proti začátku roku, kdy se na trhu počítalo spíše s poklesem britských sazeb po předchozím ústupu inflace. Další postup Bank of England bude podle vyjádření jejích představitelů záviset zejména na cenách energií, vývoji inflace zboží a služeb a na síle druhotných cenových dopadů v britské ekonomice.