ZdrojInvesting.comDatum zveřejnění článku: 13. 11. 2026Původní článek: Investing.comTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Ceny ropy klesly z říjnového maxima 118 dolarů za barel přibližně o 20 procent. Přeprava barelu z Perského zálivu do Asie stála v polovině října přes 37 dolarů. V říjnu bylo v okolí Hormuzského průlivu zaznamenáno 37 útoků na plavidla.   Obnovené dodávky srazily cenu z říjnového vrcholu Ceny severomořské ropy Brent (BZ=F) se od maxima z konce října, kdy barel stál 118 dolarů, propadly přibližně o pětinu. Trh reagoval zejména na naděje, že boje na Blízkém východě a válka mezi Ruskem a Ukrajinou postupně ztratí na intenzitě. Obchodníci a hedgeové fondy v posledních měsících opakovaně sázeli na urovnání konfliktů. Když však jednání zkrachovala nebo se bezpečnostní situace zhoršila, nákupy ropy znovu zesílily. Ani nynější rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, které zprostředkovávají Spojené státy, zatím nepřinesly průlom. Posun nenastal ani ve sporu Washingtonu s Teheránem, přestože obě strany komunikují prostřednictvím Kataru. Pokles cen souvisí především s tím, že vývoz ropy přes Hormuzský průliv a z dalších částí Blízkého východu se v posledních týdnech vrátil téměř na úroveň před začátkem války. Brent se ve čtvrtek obchodoval kolem 94 dolarů za barel, zatímco ve středu krátce sestoupil pod 90 dolarů. Pokud bude v regionu pokračovat stav bez dohody, ale zároveň bez další výrazné eskalace, trh bude nadále zohledňovat bezpečnostní rizika, drahé pojištění a zvýšené přepravní náklady. Námořní doprava zůstává drahá a nebezpečná Blízkovýchodní cenové ukazatele několik týdnů oslabují. To může odrážet rostoucí objem ropy na trhu po obnovení vývozu z Perského zálivu i omezení světové poptávky v důsledku vysokých cen. Náklady rafinerií a konečných odběratelů však neklesají stejným tempem jako samotná surovina. Mezinárodní agentura pro energii uvedla, že válka, pojistné přirážky a rekordní sazby tankerové přepravy zvýšily v polovině října cenu dopravy jednoho barelu z Perského zálivu do Asie velkým tankerem na více než 37 dolarů. Šlo o více než pětinásobek předválečné úrovně. Obnovení toku suroviny přes Hormuzský průliv současně neznamená, že se lodní doprava stala bezpečnější. Podle údajů Washington Institute for Near East Policy, na které se odvolala agentura Reuters, bylo během října v průlivu a jeho okolí zaznamenáno 37 útoků na plavidla. Byl to nejvyšší měsíční počet od začátku války 28. února. Dalších nejméně deset lodí bylo zasaženo během prvních deseti listopadových dnů. Producenti z Perského zálivu navíc využívají velkou část světové flotily tankerů ke kyvadlovým plavbám do průlivu a zpět. Náklad následně překládají z lodi na loď v Ománském zálivu. Tento způsob přepravy prodlužuje trasy a omezuje dostupnost plavidel pro jiné zakázky. Výnosy supertankerů na trase z Perského zálivu do Číny dosahovaly podle dat společnosti Signal Ocean k 6. listopadu přibližně 1,29 milionu dolarů denně. Mezitýdenně klesly o 4,8 procenta, stále se však držely výrazně nad předválečnými hodnotami. Dostupnost tankerů nadále určují bezpečnostní obavy, cena pojištění a ochota majitelů lodí vstupovat do oblasti. Washington a Teherán zůstávají u svých podmínek Americký prezident Donald Trump na začátku týdne uvedl, že další útoky na Írán nejsou v současnosti nutné. Současně však zdůraznil, že Spojené státy zůstávají připraveny zahájit novou vojenskou operaci, pokud to bude považovat za potřebné. Ve čtvrtek Trump na síti Truth Social napsal, že Spojené státy dohodu s Íránem nepotřebují, protože již mají jeho peníze a podle prezidentových slov také „jeho průliv“. Po zveřejnění příspěvku Brent podle CNBC zdražil o více než jedno procento přibližně na 94 dolarů za barel. Íránský hlavní vyjednavač a předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf ve středečním rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Teherán čeká na odpověď Washingtonu na sedm podmínek pro zahájení mírových rozhovorů. Patří mezi ně ukončení americké blokády v Ománském zálivu, zastavení bojů na všech frontách a uvolnění zmrazených íránských finančních prostředků. Ghálíbáf zároveň prohlásil, že plavba Hormuzským průlivem se již nikdy nevrátí k předválečným podmínkám. Podle něj se na oblast nevztahuje režim „volných vod“ a pravidla v průlivu určují zákony dvojice států ležících na jeho březích. Saúdská Arábie mezitím využívá vývoz přes Rudé moře a Spojené arabské emiráty posilují ropovody vedoucí do Fudžajry, odkud lze surovinu nakládat mimo Hormuzský průliv. Saúdská trasa však zůstává vystavena útokům hútíů i zásahům ropovodu východ–západ. Přetrvávající spor mezi USA a Íránem tak dál ovlivňuje ceny přepravy, pojištění i celkové uspořádání světových toků ropy.