Podle nové analýzy skupiny Oxfam bojující proti chudobě připadá na každý dolar nového světového bohatství, který během prvních dvou let pandemie COVID-19 vydělal člověk ze spodních 90 %, 1,7 milionu dolarů miliardářů.
To znamená, že i v době poznamenané pandemií, téměř 15 miliony nadměrných úmrtí a rostoucími spotřebitelskými cenami si 1 % nejbohatších osob přivlastnilo téměř dvě třetiny veškerého nově vytvořeného bohatství v období od prosince 2019 do prosince 2021, uvádí zpráva.
Oxfam uvedl, že „záplava veřejných peněz, které bohaté země napumpovaly do ekonomiky“ během pandemie, v kombinaci s daňovou politikou, která zvýhodňuje bohaté, vyššími zisky podniků a rostoucími cenami, napomohla prudkému nárůstu bohatství nejbohatších lidí na světě. Aby se trend prohlubující se nerovnosti zvrátil, je podle organizace nutné zvýšit daně nejbohatším lidem na světě.
„Přestože majetek miliardářů od svého vrcholu v roce 2021 mírně poklesl, zůstává o biliony dolarů vyšší než před pandemií,“ uvedl Oxfam ve své zprávě. „Tato krizí vyvolaná bonanza pro superbohaté přišla na vrchol mnoha let dramaticky rostoucího jmění na vrcholu a rostoucí nerovnosti v bohatství.“

Organizace zveřejnila svou zprávu v době, kdy se světová elita sjíždí do švýcarského Davosu na výroční zasedání Světového ekonomického fóra.
„Nebylo těžké najít světového lídra, který by měl co říci k extrémní nerovnosti, ale bylo opravdu, ale opravdu těžké najít někoho z nich, kdo by s tím něco dělal,“ uvedl pro MarketWatch Nabil Ahmed, ředitel Oxfam America pro ekonomickou spravedlnost.
„Skutečně jsme ztratili desetiletí, kdy jsme o nerovnosti mluvili jen ze rtů, a mimořádný nárůst extrémní nerovnosti v posledním desetiletí – ale zejména v tomto pandemickém období – odráží tuto ztracenou příležitost jednat.“
Organizace Oxfam, která pro svou zprávu vycházela z údajů ze zprávy Credit Suisse o globálním bohatství a také ze seznamu miliardářů časopisu Forbes a seznamu miliardářů v reálném čase časopisu Forbes, zjistila, že za posledních 10 let si 1 % nejbohatších lidí na světě přivlastnilo více než polovinu veškerého nového globálního bohatství, přičemž jejich podíl na globálním bohatství se během pandemie jen dále zrychlil.
Oxfam v zájmu účinného zdanění bohatých vyzval mimo jiné ke čtyřnásobnému zvýšení daňových sazeb na kapitálové zisky a uvedl, že země „musí zajistit, aby zdanily kapitálové zisky alespoň stejně a nejlépe více než příjmy z práce“.

V současné době jsou sazby daně z kapitálových zisků ve více než 100 zemích v průměru 18 %, uvedl Oxfam.
Stejně tak došlo k „velké erozi“ nejvyšších sazeb daně z příjmu a sazeb daně z příjmu právnických osob, poznamenal Ahmed.
Některé země však přijímají opatření. José Antonio Ocampo, ministr financí a veřejných úvěrů v Kolumbii, ve zprávě Oxfamu napsal, že jeho země provádí reformy zdanění bohatých a korporací.
„Zdanění nejbohatších už není volbou – je to nutnost,“ uvedl. „Globální nerovnost explodovala a neexistuje lepší způsob, jak řešit nerovnost, než přerozdělením bohatství.“
Ahmed poznamenal, že loňský zákon o snížení inflace ve Spojených státech přinesl také 15% minimální sazbu daně z příjmu právnických osob a „určitě jsme zde ve Spojených státech byli svědky diskuse, která nás má dostat na progresivnější místo“, i když zatím nezašla dostatečně daleko.
Mezitím prezident Joe Biden loni podpořil „minimální daň z příjmu miliardářů“ z celkových příjmů ultrabohatých osob, včetně nerealizovaných zisků, což by vyžadovalo, aby 0,01 % nejlépe vydělávajících osob platilo alespoň 20 % daně. V roce 2021 demokraté prosazovali podobnou daň z bohatství jako prostředek k financování Bidenova programu Build Back Better.

Odpůrci těchto iniciativ uvedli, že navrhované daně by kromě toho, že by mohly být protiústavní, byly složité a nákladné. Hrstka miliardářů se v posledních letech také veřejně ohradila proti návrhům demokratů na uvalení nových daní na bohaté.
Tyto snahy nabraly na síle poté, co zpráva ProPublica z roku 2021 zjistila, že někteří z nejbohatších lidí v USA, včetně Jeffa Bezose, Michaela Bloomberga, Carla Icahna a George Sorose, někdy neplatili žádnou federální daň z příjmu, přičemž investigativní zpravodajství upozornilo, že jejich rostoucí zisky z držby akcií a nemovitostí nebyly považovány za zdanitelný příjem, dokud je neprodali.
ProPublica uvedla, že Bloomberg a Icahn uvedli, že zaplatili na daních to, co ze zákona měli, zatímco Sorosův mluvčí uvedl, že v letech 2016 až 2018 na investicích prodělal, což znamená, že federální daň z příjmu nedlužil. Publikace uvedla, že Bezosovi zástupci „odmítli přijmout podrobné otázky týkající se této záležitosti“.
Přesto se toho – alespoň zatím – příliš nezměnilo.
„V předchozích okamžicích globální krize se v duchu solidarity zvyšovalo zdanění nejbohatších,“ uvedl Oxfam. „Zklamáním je, že se tak nestalo během vrcholu pandemie. Místo toho 95 % zemí daně bohatým lidem a korporacím buď nezvýšilo, nebo je dokonce snížilo.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky